Kiširo, Jukito: Bojový anděl Alita

Kiširo, Jukito
Bojový anděl Alita

recenze komiks

Akční sci-fi série Bojový anděl Alita patří v Japonsku k těm klasickým a nabízí svým způsobem esenci mangy. Tedy komiksu velmi akčního, plného emocí a bizarních postav. A také trochu kýčovitého a infantilního.

Robot s tváří panenky
Jukito Kiširo
: Bojový anděl Alita 1 – Zrezivělý anděl. Přel. Anna Křivánková, Crew, Praha, 2017, 452 s.

Jakkoliv se český knižní trh japonským komiksům dlouho vyhýbal, nakonec se ukázalo, že svět mangy je přitažlivý i pro české čtenáře, stejně jako nadchl publikum třeba ve Francii navzdory tamní silné domácí scéně. Nakladatelstvím, které si na mangách založilo úspěšnou existenci, je především Crew, kde japonské série vycházejí nejvíce a nejčastěji. Loni k nim přibyla také jedna žánrová klasika, totiž akční sci-fi kreslíře a scenáristy Jukita Kišira Bojový anděl Alita. Ta se v Japonsku poprvé objevila již v roce 1990 a do češtiny se probojovala zřejmě i kvůli tomu, že na červenec letošního roku je naplánována hollywoodská premiéra její filmové adaptace (v režii Roberta Rodrigueze, přičemž na produkci a scénáři se podílí i James Cameron). Podobně už si nakladatelství počínalo v případě ještě o rok starší série Ghost in the Shell, jejíž hollywoodská verze se objevila v kinech loni. Těmi českými sice proplula bez většího zájmu, ale komiks se už dočkal druhého souborného svazku.

Těžko soudit, jak se povede Kiširově sérii, jejíž druhý svazek je naplánován na letošní březen. Na jednu stranu působí poněkud zastarale a místy vyloženě kýčovitě, což ale k manze tak nějak patří a její fanoušci to od ní očekávají. Na druhou stranu nabízí vskutku epické souboje, virtuózní kresbu a obdivuhodnou fantazii při vymýšlení vizáže obludných, všelijak zdeformovaných a hyperbolizovaných postav. Scénář je vlastně jednoduchoučký: v jakémsi zbídačelém městě vzdálené budoucnosti objeví muž jménem Ido na velkém smetišti torzo robota s dívčí (ba panenkovskou) hlavou. Ido stroj zrekonstruuje do podoby náctileté dívky, z níž postupně vznikne atraktivní, zdánlivě křehká a místy trochu záhadná bytost. Také Ido má své tajemství, není jen pouhým sběračem užitečného kovového odpadu a příležitostným konstruktérem, ale především nájemným lovcem příšer a zloduchů. A při jedné jeho akci se ukáže, že také Alita umí s nebezpečnými zrůdami bojovat, a to o dost efektivněji (a pochopitelně i efektněji) než sám Ido. Oba pak začnou „lovit“ spolu.

Zpočátku se zdá, že děj bude epizodický, ale po úvodním „představovacím“ dílu Kiširo rozehrává dvě rozsáhlejší dobrodružství, první na šest původně sešitových pokračování, druhé na pět. Přitom je zapotřebí upozornit, že větší rozsah neznamená rozvinutý příběh. Ten první totiž především rozkresluje dlouhou akční scénu boje (resp. několika bojů, přičemž ten finální zabere úctyhodných 107 stran) Ality s obludným tvorem, který se živí zvířecími i lidskými mozky a právě své tělo (skládající se vlastně jen z hlavy a jakéhosi hadovitého trupu bez končetin) dokázal implantovat do zbroje nejobávanějšího městského robotického gladiátora. Druhý, kratší příběh už má trochu propracovanější zápletku: Alita se zamiluje do mladého zlodějíčka, který se upíná k chimérické touze dostat se z bídného a nebezpečného města do vysněného města hojnosti a luxusu, které se vznáší vysoko v oblacích a obyvatelé onoho pozemního sídla do něj nemají přístup.

Paradoxně tím živějším a pronikavějším se jeví být onen bizarní akční příběh o boji Ality s netvorem. Především proto, že se o nic moc nesnaží, že chce především čtenáře ohromit velkolepostí, krutostí a zdánlivou neporazitelností hlavního protivníka, že v podstatě rezignuje na nějaké kauzální souvislosti a rychle se žene k bitkám s onou zmíněnou velkolepostí v závěru (respektive: táhne se nejpozději od druhé třetiny). V tom vysokém tempu, natahovaném souboji, agresivitě postav, brutalitě některých scén a jejich bravurním zachycení dynamickou a detailní kresbou lze nalézt jisté ryzí kouzlo primitivního pokleslého čtení, které má sympaticky jen ty nejnižší ambice. Naproti tomu následující příběh už míchá akční sci-fi s dosti banální pubertální romancí, jejíž výsledek je navíc předvídatelný. Kiširo Alitu očekávatelně polidšťuje a okázale z ní ždímá emoce, opět patřičně (kýčovitě) efektní kresbou, jak to k manze patří.

Bojový anděl Alita už má své pevné místo v komiksové historii (nechybí mimo jiné v publikaci Paula Gravetta 1001 komiksů, které musíte přečíst, než zemřete) a je pravděpodobné, že doma v Japonsku anebo v některé ze západních zemí nějaký teoretik (nebo teoretička) již uvažoval nad metaforickým významem bytosti s tělem výkonného bojového robota a hlavou (a myslí) mladé dívky. Můžeme tu hledat asociace se Shawovým Pygmalionem, s kyberpunkem a Blade Runnerem, můžeme dumat nad tím, zda a jaký mohl mít tento komiks vliv na emancipaci ženských hrdinek v klukovských akčních komiksech, filmech či knihách. Ale podstata Kiširova díla je přímočaře a bezstarostně pulpová.

 

© Pavel Mandys

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 5 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

60%autor článku   64%čtenáři

zhlédnuto 1491x

katalogy

Koupit knihu

Inzerce
Inzerce