Hůlová, Petra: Him not?

Hůlová, Petra
Him not?

článek beletrie česká

Porotci Magnesie Litery si letos neřekli „půjdeme s trendem“, prostě s ním šli. Nejde o kritiku poroty, ale o odraz ducha doby. Ten se na své mentální intervence do nějaké poroty jednoduše neptá. Přeje ženám, nemá rád establishment a hlavně: je.

Him not?

Absence Jáchyma Topola byl šok. Ale na Magnesii Literu v kategorii próza nebyl nominován ani Václav Kahuda s pozoruhodným románem Bytost, vedle Petra Hrušky nejrespektovanější český básník Petr Borkovec za ceněné Lido di Dante či autor nejrecenzovanější loňské prózy s provokativním románem Za Alpami David Zábranský. Nepřekvapí, že nebyli nominováni všichni, ale že nebyl vybrán ani jeden z nich, to už ano.

Opomenutí autoři jsou navíc v průměru o deset a více let starší než nominované autorky Lucie Faulerová, Anna Bolavá, Ivana Myšková a Petra Soukupová. Generační výměna se tak překrývá s genderovou. O čem to svědčí?

Masivní feminizace jakéhokoli oboru bývá ne vždy, ale často zprávou o tom, že si tam nevyděláte. Pokud se vaší dvousetstránkové prózy prodá 10 000 výtisků, což je obvyklý český strop kvalitní literatury, a z nakladatelství máte průměrných cca třináct procent z prodeje, dostanete za své dílo honorář 400 000 korun. Pokud budete vydávat jeden román ročně a bude to bestseller, je to fajn, ale tak rychle a zároveň komerčně úspěšně se dobře psát nedá. Takže aťsi máte svou fotografii, medailonek a ukázku z díla v učebnicích pro základní nebo střední školy, jste na tom finančně dost bídně.

Duch doby ale své tažení nevede jen proti establishmentu a za věci žen, ale také proti zavedeným veřejným autoritám a obvyklým pořádkům. Dochází k fragmentarizaci, emancipaci a privatizaci veřejného prostoru v jeho nejrůznějších podobách. Místo káravého kavárenského prstu se ptejme proč. V rámci literárního provozu to totiž dává celkem smysl a někteří autoři už s tím v souladu s duchem doby začali. Jiní o tom vážně uvažují: vydávat si své knihy sami. Už se nejedná jen o stigmatizující krok těch, kdo nakladatele nemohou najít a do knihkupectví vypouštějí knihy, co by neprošly redakčním sítem, ale o ty, kteří problém najít nakladatele nemají, ale nejsou spokojeni s podmínkami. Kořen problému přitom není v nakladatelstvích, ale v knižní distribuci, která si spolu s knihkupci z prodeje ukrajuje více než 50 % z tržeb. Jenže nakladatelé, než by šli do střetu s distribučními firmami, jdou cestou menšího odporu a drží pod krkem své autory. Argument, že je to tak i v zahraničí, je nezajímavý. Znamená jen to, že i tam je to špatně. Z devadesátkového „dohánění Západu“ za každou cenu je duch této doby ostatně už taky dávno venku.

Zní to troufale, zoufale a naivně? Nejsou tu snad jiné zdroje podpory literatury? Jistě. Ale zatímco duch doby prosákl porotou Litery, do podpory tvorby neprokapal. Přímá podpora autorů se v Čechách odbývá především formou placených tvůrčích stipendijních pobytů v nejrůznějších destinacích. Místo slova „diskriminace“ raději řekněme, že je to „nedomyšlené“. Autorka s mateřskými povinnostmi si totiž s tvůrčím pobytem kdekoli může… víte co. Nejde o spiknutí, ale o dinosauří ocas minulé doby, který díky tomu, jak křiklavě je v rozporu s duchem té dnešní, ukazuje, co všechno se změnilo a co se ještě změní.

Časem se to přenastaví ještě výrazněji. Literatura autorek se stane většinovým pozadím tvorby autorů, o nichž se začne psát se zvláštní pozorností, kterou si zasluhuje jakožto „literatura psaná muži“. S ohledy na její specificky maskulinní charakter, díky kterému bude schopna do literatury vnášet neotřelá témata, nevšední osobitou vnímavost a nové perspektivy a být tak oním pověstným kořením, bez kterého by ani ten sebezajímavější literární provoz neměl ten správný říz.

 

Další sloupky:

Bianca Bellová: O inspiraci
Anna Bolavá: Ten, co mě operoval
Anna Bolavá: Sloup nultý
Petr Borkovec: Nikdo nemiluje muže, který se upaluje v zrcadle
Petr Borkovec: Smutek a knihovnice
Milan Děžinský: Opožděné poděkování
Emil Hakl: Můj díl másla na hlavě
Petra Hůlová: Fackovací panák David Zábranský
Petra Hůlová: Vaculík, Mácha a Hakl na panelu
Marie Iljašenko: Kolik váží básnická sbírka?
Marie Iljašenko: O poezii a zimě
Marie Iljašenko: S ruskou písní na rtech
Radek Malý: Potýkání s Faustem
Petr Motýl: Česká literatura prezidentská
Petr Motýl: Čtení na dovolenou
Markéta Pilátová: Haiťani nejsou Marťani
Markéta Pilátová: Kůže
Markéta Pilátová: Legionářský dopis brazilské mámě
Markéta Pilátová: Osmdesátky!
Magdaléna Platzová: Výzva bývalým spolužákům
Jáchym Topol: Kosovrh, hůlava a Moby Dick
David Zábranský: Čeká nás velký lesknoucí se rok

 

© Petra Hůlová

Diskuse

Vložil: Jorgen, 17.03.2018 08:06
Hůlová, Petra: Him not?
To je pravda! Texty Davida Zábranského a také Karla Rady jsou mnohem silnější než kniha Jáchyma Topola.
Vložil: Karel Rada, 16.03.2018 15:30
Hůlová, Petra: Him not?
Že tam není nejslabší Jáchymova kniha, to není žádný neštěstí, ale že tam není ani Kahuda, ani Zábranský, to mě překvapilo... i když, přiznejme si, Petro, Magnesia Litera nikdy nebyla žádnou známkou kvality (stejně jako Český lev ve filmu)... snad s výjimkou dvou knih Martina Ryšavýho, který fakt obě... stojí za to...
Vložil: Marie , 16.03.2018 12:12
Hůlová, Petra: Him not?
No, aspoň že mezi básníky je všechno v pořádku a jak má být! :D
Vložil: , 16.03.2018 11:51
Hůlová, Petra: Him not?
část článku zajímavé téma, ale selfpublishing je na vzestupu globálně. Tedy v anglicky mluvících oblastech. Proč? stejné problémy jako popisuje autorka při aplikaci na lokální trh.
Vložil: , 16.03.2018 11:47
Hůlová, Petra: Him not?
I would rather use "not him" instead..
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 4274x

Inzerce
Inzerce