Rydahl, Thomas: Poustevník

Rydahl, Thomas
Poustevník

recenze krimi

Ne všechny skandinávské kriminálky se musejí odehrávat v mrazivém počasí za dnů, kdy je noc delší než den. Debutující Dán Thomas Rydahl svůj případ zasadil na Kanárské ostrovy a výsledek je překvapivě dobrý.

Dán na Kanárských ostrovech
Thomas Rydahl
: Poustevník. Přel. Robert Novotný, Mladá fronta, Praha, 2017, 496 s.

Ačkoliv skandinávské jméno a pochmurná noční momentka na obálce naznačují, že Poustevník je další předvídatelný přírůstek do kategorie skandinávských krimi, tentokrát je to o dost jinak. Román Thomase Rydahla se totiž odehrává na ostrově Fuerteventura, jednom z proslulých Kanárských ostrovů, kam na dovolené jezdí jak zpovykaná mládež, tak pohodlní senioři. A více než aktuální vlně detektivek popisujících místy až krkolomné zločiny nejrůznějších psychopatů se blíží inteligentním a promyšleným thrillerům, jaké hojně vznikaly v padesátých a šedesátých letech a pro které se občas používá označení noir. Jejich předními tvůrci byli Patricia Highsmithová či Francouzi Sébastien Japrisot a dvojice Boileau-Narcejac a společné měli především to, že podstatou zápletky nebylo pátrání po pachateli vraždy (nebo ne nutně), ale spíše eskapády hlavní postavy, do jejíhož poklidného středostavovského života se naboural svět zločinu – ať už zvenku, nebo přímo přičiněním hrdiny (či hrdinky).

V případě románu debutujícího dánského autora Thomase Rydahla (nar. 1974) je tím hrdinou postarší taxikář Erhard, původem Dán, který však kdysi opustil Dánsko i svou rodinu a žije osamělým životem mimo největší město Fuerteventury, kde ale jinak sbírá většinu zákazníků a tráví většinu dne. Jeho pokusy najít si partnerku selhávají dojemným způsobem a muž se čím dál víc uzavírá do každodenní rutiny a rituálů. Až se jednoho dne stane svědkem nehody a z vraku auta ukradne prst mrtvého řidiče s prstenem, který si doma naloží do alkoholu. A brzy nato se na místní pláži objeví auto a v něm krabice s mrtvým tělem kojence. Tehdy se v Erhardovi cosi hne, a když zjistí, že policie nejeví moc snahy vypátrat, jak se auto na pláži objevilo a kde je matka onoho mrtvého dítěte, a naopak se spokojí s vymyšleným přiznáním uplacené prostitutky, začne konat. Falešnou svědkyni unese a uvězní ve svém domku, aby nestihla svědčit u soudu a celý případ nebyl tak jednoduše uzavřen. Přitom se snaží tvářit, že dál vede svůj běžný život, takže se jednu noc opije s hýřivým synem největšího místního podnikatele a jeho krásnou milenkou. Načež se druhý den probere a krasavici najde brutálně zbitou, na prahu smrti.

Zejména první třetina románu je skutečně obdivuhodná. Rydahl pomalu a postupně představuje hlavního hrdinu, který rozhodně nepřipomíná žádného jiného skandinávského detektiva, a tajemství jeho útěku z Dánska neodhalí až do konce románu. Erhard je na jedné straně vláčen dramatickými událostmi, ale několika neobvyklými rozhodnutími na hraně zákona i obyčejné lidské soudnosti vše ještě více zamotá. Rydahl se přitom nesoustřeďuje na amatérské pátrání po pachatelích zločinu, ale sleduje i Erhardův civilní život, kdy je jakožto taxikář zlanařen konkurenční firmou, kde nečekaně dostane manažerské místo a ze všech sil se snaží být firmě i jejím zaměstnancům užitečný. Přitom stále pátrá, co se vlastně na ostrově stalo a zda mají mrtvola dítěte i zmrzačená žena v kómatu něco společného.

Skvěle rozehraný děj ovšem Rydahl v prostřední části dosti zbrzdí a v závěru naopak vyostří ve snaze o thrillerové finále. Snaha dodat ději dramatičnost však v kontrastu k předtím civilní atmosféře vyznívá nuceně a nepravděpodobně. Nemluvě o tom, že z poustevnického Erharda autor v závěru dělá nezranitelného a neunavitelného supermana, který uprchne z vězení a v době, kdy ho hledá policie, za dramatických okolností případ vyřeší. Při tom absolvuje několik rvaček s podstatně mladšími a silnějšími protivníky.

Onen závěr, kterému schází cit pro míru, přece jen prozrazuje, že Rydahl je v detektivním žánru nováčkem. Svědčí o tom i to, že čtenář dosti záhy tuší, kdo asi tak bude pachatelem vražd a že přinejmenším jednu tak trochu zavinil i Erhard svou důvěřivostí a naivitou. Ale prostředí turistického letoviska, pro kriminální žánr spíše neobvyklé, překvapivé zvraty a zákruty děje a především originální hlavní postava dávají tušit, že ve Skandinávii se zrodil další zajímavý autor, který výrazně zpestřuje dosavadní scénu. Ne náhodou získal v roce 2015 cenu Skleněný klíč, udělovanou členy spolku skandinávských spisovatelů kriminálních románů. Rok na to už publikoval další román De savnede (Chybějící) a bylo by skvělé, kdyby se čeští čtenáři mohli přesvědčit, zda od Poustevníka ještě vyzrál.

 

© Pavel Mandys

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovali 4 čtenáři.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.