Dánka Anna Ekbergová má na svém kontě zatím sice jen dva romány, avšak již teď se těší výrazné čtenářské oblíbenosti i za hranicemi rodné země. Kdybyste se s ní chtěli setkat, asi by vás zaskočilo, že by místo mladé ženy přišli dva urostlí pětačtyřicátníci. Spisovatelka je totiž alter egem zkušeného tvůrčího dua Anderse Rønnowa Klarlunda a Jacoba Weinreicha, kteří píší také pod pseudonymem A. J. Kazinski a společně tvoří již od roku 2010. Autoři mají na svých kontech desítky knih různých žánrů a pohybují se také ve filmařské branži. Jejich zkušenosti jsou na vybroušených příbězích dobře znát. Zatímco jako A. J. Kazinski píší akční thrillery s hlavním hrdinou Nielsem Bentzonem, pod pseudonymem Anny Ekbergové se pustili do méně krvavé femi-krimi, zacílené především na čtenářky. Ucelené psychologické thrillery, v nichž nechybí neotřelá zápletka, pestré charaktery postav a netradiční prostředí, pojednávají především o komplikovaných milostných vztazích.

Prvotina Ztracená (Den hemmelige kvinde, česky 2016) o ženě pátrající po vlastní identitě představuje čtivý a napínavý thriller, který se odehrává na Christianově ostrůvku hluboko v Baltském moři, ale „autorka“ nás v něm provede i po západním Jutsku, kodaňském podsvětí a Sicílii. Geografické zajímavosti jsou velkou předností i druhého románu, jehož děj je zasazen na ostrov Mors v úžině Limfjord, dále do největšího dánského zálivu v okolí Vejle a dočteme se i o mårupském kostele z románského období, který musel být v roce 2015 z důvodu eroze okolní půdy rozebrán.

Zeměpisné lahůdky však nejsou jediným důvodem, proč si knihu Šťastně až do smrti (Kærlighed for voksne, dánsky 2017) přečíst. Příběh se odehrává v řádu několika málo dní v druhé polovině června, kdy se v Dánsku chystají romantické svatojánské oslavy, při nichž se na pobřeží zapalují ohně. Setkáváme se s obyčejným manželským párem středního věku, Christianem a Leonorou. Oba jsou silně poznamenáni vážnou nemocí syna, kvůli níž se Leonora musela vzdát své hudební kariéry, Christian situaci doma neunesl a ztracené síly a sám sebe nachází v náruči o generaci mladší Zenie. Ve chvíli, kdy Leonora nevěru odhalí, probudí se v ní i Christianovi netušená nenávist a děj začne nabírat na otáčkách, neboť ani jeden z manželů netušil, vedle koho léta žije. Oba ke zlovolným činům dohání vyčerpanost a frustrace, kterou Ekbergová čtenáři servíruje s nečekanou porcí empatie. Sledujeme, jak se z obyčejných lidí stávají zločinci, kteří by jinak neublížili mouše a rodině obětovali vše. Zdánlivá bezvýchodnost života je přivádí ke krajním řešením, která jsou svérázným východiskem z milostného trojúhelníku a krize středního věku.

O vraždě se dočteme hned v úvodní kapitole, takže se zdá, že po vzoru klasické anglické detektivky pouze půjdeme zpět po stopách zločinu. Čeká nás však thriller s minimem krve a šokujícím koncem. Mezi oběma manželi i mezi nimi a milenkou se rozpoutá boj, kdo s koho, jednotlivé postavy na sebe vytahují čím dál tím větší špínu a zběsilé tempo příběhu předběhne čtenářská očekávání. Hrdinové během několika málo dní procházejí radikální proměnou a my s nimi prožijeme silné pocity, jako jsou poryvy zlosti, lásky či nenávisti i naprosté vyčerpání.

Na románech Ekbergové je příjemná jejich uzavřenost. Autorka nemá ambice napsat desetidílnou řadu, jednotlivé svazky nabízejí pestrou galerii postav a bohatý děj plný překvapivých point a zvratů. Za pozornost stojí také forma, neboť v případě Šťastně až do smrti se jedná o příběh v příběhu. Vše sledujeme nejen z pohledu Leonory a Christiana, díky čemuž se můžeme lépe vcítit do myšlenkových pochodů manželského páru, ale také očima vyšetřujícího policisty Holgera, který případ vypráví své dceři. Ekbergová píše s citem pro detail, jednotlivé epizody jsou rozvedené do nejmenších podrobností, avšak tato upovídanost a skoky ve vypravěčské perspektivě děj zbytečně brzdí. Nešťastný je i fakt, že atraktivní český název na rozdíl od původního dánského nekoresponduje s poslední větou románu, a tak závěr vyznívá pro jazykového fajnšmekra poněkud naprázdno.

Romány Anny Ekbergové jsou svým rychlým tempem jako stvořené na dovolenou, čtenáře příjemně pohltí a nebude je chtít odložit. Díky atraktivnímu tématu a faktu, že na rozdíl od mnoha severských krimi neoplývají patologickým množstvím krutostí, je možné tyto thrillery považovat za napínavou oddechovou četbu. Téma neuspokojivého partnerského soužití, rozvodu či nevěry je pro mnoho párů bohužel aktuální a samotní autoři přiznávají, že inspiraci čerpali z vlastních zkušeností. Oba jsou rozvedení a do svých knih promítají zásadní otázku, zda je člověk povinen zůstat v manželství, i když láska už dávno vyprchala.