Barman, Adrienne: Podivuhodná encyklopedie zvířat

Barman, Adrienne
Podivuhodná encyklopedie zvířat

recenze dětská

Bonbonkově růžové prase. Hlučný cvrček polní. Obr kapustňák širokonosý floridský. Proužkatý bičonoš zobanovitý. Vyhynulý blboun nejapný. Rodiče, pozor! To je tip na originální dárek za vysvědčení. O prázdninách se vaši školáci budou učit jinak a rozhodně je to bude bavit: s Podivuhodnou encyklopedií zvířat úspěšné švýcarské výtvarnice Adrienne Barmanové.

Poznávej rekordmany v království zvířat
Adrienne Barmanová
: Podivuhodná encyklopedie zvířat. Přel. Eva Sládková, Host, Brno, 2018, 220 s.

V dávných dobách, kdy ještě neexistoval internet, brávali lidé do ruky objemné svazky encyklopedií, aby v nich našli, co potřebovali vědět. Ukazovák přejížděl po sloupcích slov v rejstříku, než se zastavil u hledaného hesla – pak stačilo nalistovat patřičnou stránku a začíst se do přehledně strukturovaných informací anebo v případě obrázkové encyklopedie prozkoumat příslušnou ilustraci. Přeháním, samozřejmě, ale s podobným přístupem – napůl s nadsázkou a napůl seriózně – sestavila Podivuhodnou encyklopedii zvířat švýcarská grafička, ilustrátorka a autorka komiksů Adrienne Barmanová (nar. 1979). Z říše zvířat vybrala na šest set rekordmanů a uspořádala je do čtyřiceti nových kategorií.

Křížem krážem zoologickou taxonomií
Nijak se přitom nerozpakovala spárovat druhy, které k sobě podle vědeckých měřítek vůbec nepatří. Přiřazovala k sobě totiž na základě vizuální podobnosti – například podle barvy (a tak vznikly třídy „bonbonkově růžoví“, „nebesky modří“, „ohnivě červení“ či „sněhově bílí“) nebo vzhledu („kropenatí“, „proužkatí“), příp. charakteristického znaku („dlouhojazyčníci“, „dlouhokrcí“, „ušatci“) či velikosti (typicky „obři“ a „trpaslíci“). Zabrousila však i mezi povahové rysy („nerváci“, „peciválové“, „samotáři“) a nezapomněla na šampiony („mistři v maskování“, „přeborníci v zadržování dechu“). Netradičně pak zahrnula do výběru i druhy bájné, prokleté a vyhynulé. Netroufám si rekonstruovat, jak výběr reprezentantů probíhal, ale nepochybně při něm asistovala řada expertů z oboru, protože se v encyklopedii ocitlo mnoho živočichů, které laik běžně nezná. Kniha je tak i přes své laškování s výsledky oborového bádání plnohodnotným zdrojem věrohodných informací nejen pro děti, ale i pro dospělé.

Názvoslovné kotrmelce
Jde o obrázkovou encyklopedii, takže slovy se v ní šetří. K většině ilustrací je přiřazeno pouze jméno živočicha, obvykle druhové i rodové, ojediněle další vysvětlující informace. Nutno podotknout, že tady jdou žerty stranou, na správnost těchto informací se můžeme spolehnout (snad s výjimkou divočáka!). A klobouk dolů před překladatelkou knihy Evou Sládkovou, kterou ověřování zoologického názvosloví jistě stálo pěkných pár hodin práce. Navíc zcela v duchu autorského záměru dávala v případě dubletních názvů přednost tomu jazykově hravějšímu, výjimečnějšímu (např. plejtvák myšok bývá označován i jako plejtvák tmavý, possum medosavý je známý i jako medosavec pruhovaný, ale zbytečně by to tu svádělo k přiřazení do kategorie „proužkatí“). Kreativitu a jazykový cit projevila i při pojmenování nových tříd, či chceme-li kapitol: dobrá polovička názvů je ve shodě s vědeckým tříděním adjektivní (všichni barevní, a třeba i „pospolití“, „prokletí“), půvabná jsou označení „Jejich veličenstva“, „velesvůdníci“ či „zálesáci“.

Humorné plakáty
Z těchto slov po nás nenápadně pošilhává autorčin tvůrčí naturel, který plně rozvinula v ilustracích, připomínajících designové plakáty: málokterý z živočichů v této Podivuhodné encyklopedii má neutrální výraz či postoj – zejména jsou to oči, které po nás pokukují a pomrkávají, jsou vykulené či přimhouřené, jedno je větší než druhé, i navzdory perspektivě, a tak narušují vážnost realistické kresby. Efektně Barmanová zachycuje pohyb zvířat, bojové pozice, let, skoky. Barevností zůstává věrná přírodě, fantazii upouští uzdu jen při kolorování pozadí či vtipných detailů. V kompozici reflektuje dominantní jednotící rys skupiny – samotář je vždy jen jeden na celé stránce, zatímco pospolití se druží pěkně v chumlu; obři zabírají celou dvoustranu. A teď to nejlepší: se stejnou nadsázkou, s jakou autorka přistupovala k výběru – a skamarádila tak v jedné skupině paviána, komára a grizzlyho, protože to jsou „nerváci“ –, pak přikročila i k výtvarnému pojetí: „skokanům“ nakreslila jen nohy a „bleskurychlé“ nenakreslila vůbec, takže se za nimi jen zvíří prach na poli jako za křepelkou anebo to zabublá v moři jako za žralokem mako. Ochočení zase mají u sebe jako povinný atribut lidi; už jste někdy viděli, jak si holka a kluk osedlali slepici a kohouta?

Obrazové atlasy fauny i flóry
Vtipně pojatý a poměrně rozsáhlý obrazový atlas zvířat vybízí především k listování barevnými stránkami a snaží se, abychom žasli. Že se přitom i mnohému přiučíme, je, jak se říká, spojení příjemného s užitečným. Abecední rejstřík zastoupených živočišných druhů je praktický, ale přidanou hodnotou této svérázné encyklopedie je spíše objevování nečekaných souvislostí napříč zoologickou taxonomií. Podivuhodnou encyklopedii zvířat vydala francouzsky píšící rodačka ze Ženevy v roce 2013, dva roky nato jí kniha vynesla ocenění Suisse Jeunesse et Médias a snad ještě větší váhu pro ni mají překlady do dvanácti jazyků. Česky kniha vyšla v brněnském nakladatelství Host. Snad můžeme doufat, že se dočkáme i neméně originálního atlasu rostlin, který Adrienne Barmanová publikovala letos na jaře.

 

Na podobné téma:
Tom Schamp
: Celý svět v obrázcích
Petr Maděra, Miloš Kopták: Houbeles pictus

 

© Jitka Nešporová

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 7 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

80%autor článku   67%čtenáři

zhlédnuto 1030x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce