Šístek, František: Dějiny Černé Hory

Šístek, František
Dějiny Černé Hory

recenze historie

„Odjakživa ležela na rozhraní říší, civilizací a náboženských okruhů.“ Černá Hora je další hrdinkou populární edice Dějiny států Nakladatelství Lidové noviny, její historii sepsal přední český montenegrista. Nezapomněl přitom sledovat ani české stopy v dané oblasti.

Mívali jsme k ní blíž
František Šístek
: Dějiny Černé Hory. Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 2017, 614 s.

Mezinárodně respektovaný český balkanista František Šístek (nar. 1977) se dlouhodobě profiluje jako odborník na černohorskou problematiku; působí v Historickém ústavu Akademie věd ČR a v Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Není divu, že se právě on zhostil úkolu sepsat objemnou syntézu historie této jihoslovanské země pro prestižní edici Dějiny států Nakladatelství Lidové noviny (NLN). Navázal na své dosavadní bádání, jehož výstupem byly vedle mnoha dílčích studií monografie Junáci, horalé a lenoši: Obraz Černé Hory a Černohorců v české společnosti 1830–2006 (Praha, 2011) a první přehled dějin Černé Hory v češtině, který vyšel v edici nakladatelství Libri Stručná historie států (Černá Hora, Praha, 2007). Jeho nová kniha Dějiny Černé Hory je jeden z nejzdařilejších příspěvků české historické balkanistiky do zmíněné edice NLN.

Zacházení s národními mýty
František Šístek kromě svých výzkumů černohorských dějin i současnosti vycházel z dosavadních syntéz dějin Černé Hory publikovaných v srbochorvatštině a dalších jazycích, ale i z mnoha různorodých monografií a studií věnovaných jednotlivým obdobím, jevům či osobnostem černohorské historie, nepřehlédnutelná je však také jeho důkladná osobní znalost prostředí.

A další autorovou devízou je styl: pregnantně formuluje a srozumitelně traktuje i komplexní a kontroverzní problémy, jakým je například historicky variabilní poměr mezi „černohorstvím“ a „srbstvím“ v identitě obyvatelstva Černé Hory. Neúnavně sleduje historické procesy dlouhého trvání a erudovaně a výstižně je zprostředkovává čtenáři. Ať už se jedná o specifika vývoje černohorské státnosti, podoby soužití různých náboženských komunit na území Černé Hory či bezskrupulózní politiku mocností vůči ní, Šístek se neutápí v jednotlivostech a margináliích, ale vždy usiluje o zasazení konkrétních jevů do širší časové a kontextuální perspektivy.

Pokud určitá historická událost výrazně rezonuje v myslích Černohorců dodnes, autor mapuje její proměny v historické paměti a odraz v současných komemoračních rituálech či politicky motivovaných interpretacích. Šístek zde uplatňuje své antropologické vzdělání, které zužitkovává i při líčení řady společenských fenoménů charakteristických pro černohorské prostředí. Zasvěceně a poutavě tak kupříkladu vysvětluje vznik a fungování místní kmenové společnosti, její patriarchální morálku či instituce krevní msty a pobratimství.

Jinými slovy – Šístkovy Dějiny Černé Hory jsou metodologicky moderní dílo, jemuž neschází multidisciplinární rozměr ani kritický odstup od nacionalistických výkladů historie, jež jsou pro zkoumané prostředí charakteristické. Autor naopak odhaluje pozadí a způsoby politické instrumentalizace četných národních mýtů spjatých s Černou Horou, jakými jsou například představy o kontinuální existenci srbského národa nebo černohorské státnosti od středověku do současnosti.

I Češi
V souladu s pravidly edice Dějiny států NLN kniha rovněž mapuje vývoj černohorsko-českých kontaktů a vztahů. Pasáže, které jsou této problematice věnovány, přitom patří k těm nejzajímavějším a věřím, že pro neobeznámeného čtenáře přinášejí mnohá překvapivá zjištění. Jen málokdo si je dnes vědom, jaké oblibě se Černá Hora a s ní spjatá témata či představy těšily v české společnosti v 19. a na počátku 20. století. V samotné zemi dokonce v daném období působila plejáda českých umělců, pedagogů či spisovatelů, kteří se výrazně zapsali do černohorských dějin. Někdy přitom tyto české stopy, které Šístek systematicky zkoumá od počátku své tvůrčí dráhy, mají až kuriózní nádech. Všeobecně známou skutečností je účast českých krajanů na vzpouře v Kotorském zálivu v roce 1918. Kdo však dnes mimo úzký okruh odborníků ví, že v Černé Hoře byli za první světové války nasazeni také čeští letci, kteří se zúčastnili historicky prvního leteckého bombardování černohorského území? Komu dnes něco říká jméno Jan Vaclík? Tento Čech se přitom stal v 19. století prvním diplomatickým představitelem Černé Hory v osmanské říši a vznik jeho úřadu byl fakticky roven uznání černohorské státní suverenity Portou.

Kniha Františka Šístka zkrátka není pozitivisticky laděným výkladem politických dějin Černé Hory, ale mimořádně čtivým portrétem fascinující země, k níž měli Češi v minulosti blíže, než si dnes uvědomují. Černohorská historie i současnost jsou plné pozoruhodných paradoxů a specifik, které se v textu podařilo znamenitě postihnout. Šístkovy Dějiny Černé Hory jsou dílo, které si zaslouží pozornost nejen odborníků, ale i širší čtenářské veřejnosti.

 

© Petr Stehlík

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 26 čtenářů.

Diskuse

Vložil: Martin Liška, 13.07.2018 08:07
Šístek, František: Dějiny Černé Hory
S "prvním přehledem dějin Černé Hory v češtině" bych byl opatrnější, už začátkem 20. století vydal František Hrnčíř (pravda velmi stručné) Dějiny Srbska, Bulharska a Čwerné Hory (viz např. zde: https://www.antikvariatukostela.cz/cz-detail-1011020-hrncir-frantisek-dejiny-srbska-bulharska-a-cerne-hory.html).... Možná je ale pan Šístek první, kdo vydal první samostatný přehled dějin Černé Hory v češtině.
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.