Crichton, Michael: Dračí zuby

Crichton, Michael
Dračí zuby

recenze krimi

Třebaže má posmrtně vydaná Crichtonova novinka poměrně daleko k tomu, aby odpovídala označení uváděnému v anotaci, tedy že jde o jakýsi prequel k Jurskému parku, rozhodně se jedná o poutavé dílko, zasazené do ještě poutavějšího prostředí Divokého západu. Navíc vystavěné kolem jedné z pozoruhodných etap dějin paleontologie, takzvané „války o kosti“.

Dinosauři na Divokém západě
Michael Crichton
: Dračí zuby. Přel. Johana Tkáčová, Plus, 2018, 264 s.

Letos tomu bude již neuvěřitelných deset let od chvíle, kdy svůj boj s rakovinou prohrál Michael Crichton (1942–2008), jehož jméno si většina lidí bezpochyby obratem spojí se světoznámým Jurským parkem (Jurassic Park, 1990; česky Baronet a Knižní klub, 1997), k jehož proslulosti nemalou měrou přispěla filmová adaptace z roku 1993 v režii Stevena Spielberga. Crichton ovšem není ani zdaleka autorem jediného románu. Do podvědomí veřejnosti se zapsal už jednou ze svých raných prací, vynikajícím techno-thrillerem Kmen Andromeda (The Andromeda Strain, 1969; česky například Odeon, 1973), jenž se podobně jako velká část jeho děl dočkal filmového zpracování. A ani sám Crichton k filmu neměl nijak daleko. Nejenže napsal hned několik scénářů, což by ještě nebylo nijak překvapivé, ale převedení mnoha z nich na stříbrné plátno řídil přímo z režisérského křesla. Namátkou jmenujme třeba První velkou vlakovou loupež (1978) s Seanem Connerym a Donaldem Sutherlandem v hlavních rolích.

Vrátíme-li se však k jeho literární tvorbě, je třeba podotknout, že díla, která publikoval v posledních letech života, u čtenářů nijak zvlášť velkou odezvu nezaznamenala. Za zmínku snad ještě stojí (anti)environmentalistický thriller Říše strachu (State of Fear, 2004; česky Knižní klub, 2006), který trošku působí jako beletristická verze Lomborgova Skeptického ekologa. Později však už šla kvalita jen dolů, což definitivně potvrdilo strašlivé Mikro, jež má jedinou drobnou omluvu, a to že je ve skutečnosti nenapsal sám Crichton, ale z větší části americký spisovatel Richard Preston podle Crichtonových poznámek. I tak zůstala mnoha fanouškům v ústech jistá pachuť. Ta vzhledem k autorově smrti trvala bez naděje na změnu až do roku 2016, kdy se na veřejnost dostala překvapivá informace, že v roce 2017 posmrtně vyjde další dosud nepublikovaný Crichtonův text, Dragon Teeth, na němž autor patrně pracoval už v sedmdesátých letech minulého století. A nyní se skoro přesně rok od vydání originálu objevuje pod názvem Dračí zuby v českém překladu. Otázkou zůstává, zda budou Dračí zuby důstojnějším závěrem Crichtonova odkazu, nebo jestli měly raději zůstat v šuplíku.

Celý příběh, sledovaný z pohledu mladého studenta Williama Johnsona, se odehrává v roce 1876 a jeho kostru tvoří jedna z nejpozoruhodnějších událostí v historii vědy, takzvaná „válka o kosti“. V podstatě se jednalo o mnoho let (1865–1895) trvající profesní i osobní soupeření mezi dvěma americkými paleontology, Othnielem Charlesem Marshem a Edwardem Drinkerem Copem, o to, kterému z nich se podaří nalézt větší množství dinosauřích fosilií. Po boku prvního a později i druhého z nich se Johnson vydává na dobrodružnou výpravu na Divoký západ, kde sice jsou ta nejlepší naleziště, ale i hordy indiánů, lačnících po krvi bledých tváří. Víceméně celá první polovina knihy je opravdu především o sbírání kostí, avšak nebyl by to Crichton, kdyby se celý příběh poněkud nezdramatizoval. Souhrou okolností se totiž hlavní hrdina dostává do slavného Deadwoodu v Jižní Dakotě, kde musí chtě nechtě strávit několik měsíců ve společnosti těch nejotrlejších pistolníků a lehkých dam Západu, poněvadž všechny cesty z města jsou obklopeny lupiči a hrozí ještě větším nebezpečím než město, v němž vládne právo silnějšího.

Příběh je skutečně velice jednoduchý, přesto poměrně zábavný, a to zejména díky Crichtonově schopnosti naprosto přirozeně proplétat fakta s fikcí. Třebaže je postava Williama Johnsona zcela smyšlená, mnohé jiné uvedené události se inspirovaly skutečností, a to nezřídka do nejmenších detailů – ať už jde například o samotné soupeření Copea a Marsche, včetně jejich charakterů, nebo o maličkosti týkající se hledání zkamenělin či jejich konzervace (pomocí rýžové kaše), přičemž Crichton čerpal zejména ze zápisků jednoho ze skutečných účastníků Copeovy výpravy Charlese Sternberga, respektive z jeho knihy The Life of a Fossil Hunter (Život lovce fosilií), publikované roku 1909. Totéž platí i o Deadwoodu, v němž se hlavní hrdina setkává s reálnými postavami, které tam tehdy žily nebo tamtudy projížděly, třeba Wyattem Earpem či obávaným pistolníkem Jackem „Zlomeným nosem“ McCallem, jenž byl později pověšen za vraždu Divokého Billa Hickoka, která se v Deadwoodu doopravdy stala v srpnu 1876.

Mimoto Dračí zuby obsahují „mezi řečí“ spoustu zajímavých informací o historii hledání dinosauřích fosilií či samotném vývoji poznání, že se jedná o zkamenělé pozůstatky dávných obyvatel naší planety. Podobně se Crichton slovy svých postav vyjadřuje k otázkám vymření mamutů a dalších zástupců pleistocenní megafauny, vybíjení bizonů, dějinám evoluční teorie či určování stáří Země. Ačkoli by tyto popisnější pasáže nemusely být každému po chuti, i vzhledem k přímočarému příběhu představují zajímavou přidanou hodnotu, jež románu propůjčuje lehce verneovský nádech. Obecně je pak z knihy cítit autorova náklonnost k danému období, která se mimo jiné projevila i v již zmíněné První velké vlakové loupeži či jiném jeho režijním počinu, snímku Westworld z roku 1973. Patrná je i tradiční crichtonovská preciznost, co se týče studia tematické literatury a snahy o realistický, byť občas drobet dobarvený obraz různých faktických detailů, ať už historických, nebo čistě procedurálních.

Celkově převažuje spíše spokojenost, minimálně v tom ohledu, že Dračí zuby jsou na rozdíl od Mikra klasický Crichton, a i když se jedná spíše o zábavnou jednohubku doplněnou o předvídatelnou akci a mnohá klišé (což je koneckonců taky docela klasický Crichton), je to kniha, kterou by fanoušci neměli minout. A třeba se splní i přání, jež v doslovu vyjádřila Crichtonova manželka Sherri, totiž že Dračí zuby k němu přivedou i další generaci. Kdo ví, vzhledem k autorově neskutečné činorodosti nelze vyloučit, že se za pár let z jeho archivu zase nějaký ten dosud nevydaný kousek vyloupne.

 

© Pavel Pecháček

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 34 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

60%autor článku   57%čtenáři

zhlédnuto 1356x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce