Gnehm, Matthias: Die kopierte Stadt

Gnehm, Matthias
Die kopierte Stadt

recenze komiks

Neúspěšný architekt Leo Lander doufá, že své pravé místo najde v Číně, ve městě, které je přesnou kopií jeho rodného Curychu. Ve vizuálně podmanivém komiksu je čtenář svědkem krátké epizody Leova života, která mu však přinese nevratnou změnu.

Ztracen v Novém Curychu
Matthias Gnehm
: Die kopierte Stadt. Edition Hochparterre, Zürich, 2014, 64 s.

Die kopierte Stadt (Okopírované město) je osmý komiks curyšského autora Matthiase Gnehma. Autor tento titul představil na letošním Světu knihy v rámci programu Das Buch, který na veletrhu každoročně prezentuje německy psanou literaturu. Gnehm vystudoval architekturu, ale už od roku 1999 se živí jako komiksový kreslíř. Architektura se však nápadně promítá do jeho výtvarného stylu, což exemplárně dokládá i recenzovaný titul.

V propracovaných obrazech autor vypráví příběh neúspěšného architekta Lea Landera, který právě cestuje do Číny. S představou záchrany manželství a především snad jednoduchého vydělání peněz míří do Kunmigu, v jehož blízkosti staví jeho přítel Hans Romer nové město. Přesnou kopii Curychu. Napodobit chce nejen známé symboly města, na Lea čeká dokonce věrná kopie jeho vlastního bytu. Místo vytoužené práce architekta se však Leo nevědomky zaplétá do nekalých obchodů a zároveň čím dál víc ztrácí kontakt se svou manželkou.

Leo i ostatní postavy příběhu jsou velmi nejednoznačně vykresleni. Není jednoduché s protagonistou soucítit nebo rozumět jeho jednání a stejně ambivalentní jsou i ostatní. Podíl na rozpadu manželství nemá jen Leo, své způsobila i jeho žárlivá manželka. Hans se sice tváří, že chce Leovi pomoci, spíš ho však využívá ve svůj prospěch. Curych a jeho kopie tak nejsou protiklady dvou světů, jak by se dalo očekávat – obě města jsou vzájemně propojena nejen podobou, ale i postavami.

Celým příběhem se prolíná Leův vypravěčský hlas, který převažuje nad ostatními dialogy. Leo líčí, jak před sedmnácti lety poprvé přijel do Nového Curychu. Ani časový odstup mu však nepomáhá, aby byl schopen přesně identifikovat, co se tehdy v Novém Curychu stalo, nedokáže řešit ani svou stávající situaci. S vyprávěním se do popředí dostává také Leova osamělost v cizím městě, jeho outsiderství, nepochopení a vyloučení z přípravy intrik, které se ve městě odehrávají.

Uspořádání panelů stejně jako formát knihy je spíše tradiční. Panely mají vždy rovné, přesné ohraničení, nejčastěji se objevují stránky se šesti stejně velkými panely. Obrazům města jsou pak, z daleké perspektivy, věnovány i panely větší (tzv. splash panely). Díky nim čtenář poznává skutečný Curych a pozornost se upírá právě na architekturu jako jedno z témat. Zároveň obrazy města vyjadřují Leovo zmatení, když přejíždí z Curychu do okopírovaného Curychu, a zachycují i jeho nejistotu, již zažívá coby cizinec v Číně.

Pastelové barvy, nádech růžové, světle žluté a světle modré, jako by halilo celé vyprávění do snu. V momentě, kdy jde Leo do továrních prostor nechat vyrobit kopii vzácné sochy, se příběh začíná podobat dokonce sci-fi.

Krátká epizoda z Leova života, již představuje jeho pracovní působení v Číně, neumožňuje čtenáři protagonistu komiksového příběhu lépe poznat. Celý jeho osud tak zůstává ve snovém oparu. Leův vztah se ženou i dětmi se nakonec definitivně rozpadá a zestárlý hrdina pendluje mezi oběma městy, až přestává být jasné, ve kterém z nich se právě nachází. Ač tedy komiks představuje výtvarnou potěchu, příběh ve čtenáři zanechá nezodpovězené otázky po Leově osudu i pocit prázdna po zanikajícím (okopírovaném?) Curychu.

 

© Barbora Pýchová

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 30 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.