Navzdory stále rostoucí oblibě severské literatury u nás zůstává překlad islandských dětských knih ojedinělým úkazem. Před dvěma lety vydalo nakladatelství Argo dva tituly trojice severských autorů Strašidláci nebrečí a Ne! řeklo strašidýlko pro nejmenší děti, jinak bychom však islandské zástupce knížek pro děti na českém trhu v posledních letech hledali marně. Nakladatelství Barrister & Principal nyní přichází s dobrodružným příběhem spisovatelky a ilustrátorky Kristín Ragny Gunnarsdóttir (nar. 1968). Ta se ve své tvorbě dlouhodobě věnuje severské mytologii a jejímu zprostředkování dětskému čtenáři, a tak nepřekvapí, že i Úlf a Edda: Ukradený klenot se hemží severskými bohy a dalšími mytickými bytostmi.

Hlavními hrdiny jsou Úlf a Edda, nevlastní sourozenci, kteří jsou nuceni na léto opustit dům ve městě a vydat se s otcem na venkov. Tam bydlí a pracuje i jejich babička, slavná archeoložka. Už jméno Edda nám dává tušit, že se děj bude točit kolem pohanského náboženství starých Islanďanů – odkazuje totiž ke starobylým literárním památkám, k Poetické a Prozaické Eddě, z nichž naše vědomosti o severské mytologii převážně čerpáme. Vstupenku do světa severských bohů představuje drahocenný klenot, který babička v dětství našla při vykopávkách a nyní jí byl odcizen. Vnoučata se rozhodnou přijít záhadě na kloub, zloděje vypátrat a získat šperk zpátky. Pátrání je zavede do tajné podzemní chodby ústící do jiného světa…

Čtivý a napínavý příběh nás pohání otáčet jednu stránku za druhou. I když dobrodružství, jež děti zažívají, jsou často velmi nebezpečná a mnohdy jim jde o život, a přestože kniha letmo zmiňuje i pochmurná témata (Eddě zemřela maminka na rakovinu), její tón je odlehčený a soustřeďuje se především na zábavnou složku zápletky. Navíc sledujeme, jak se postupně mění vztah Eddy k mladšímu bráškovi, kterému na začátku skoro nemůže přijít na jméno. Hlavní přidanou hodnotu knihy nicméně představuje přístupné vyobrazení severské mytologie. Bohové a mýty s nimi spojené jsou do ní přirozeně zakomponovány, byť vzhledem k omezenému rozsahu pochopitelně ne v celé své šíři. Autorka si také mnohé motivy upravuje pro potřeby vlastního textu, i tak ale čtenář získá základní přehled a osvojí si pojmy jako Yggdrasil, Mjöllni nebo Ásgard. Jako vhodný doplněk četby lze zvídavým dětem a jejich rodičům doporučit „dospělácká“ převyprávění mýtů Soumrak bohů Heleny Kadečkové (nové vydání chystá na podzim nakladatelství Dybbuk) či Severskou mytologii Neila Gaimana.

Neodmyslitelnou součástí příběhu jsou autorčiny lehce hororové a zároveň humorné ilustrace. Ty uvádějí každou kapitolu a doprovázejí text mimo jiné kolážovými mapami. Obzvlášť vydařené jsou výmluvné medailonkové portréty jednotlivých hrdinů, které se objevují v místě, kdy poprvé vstupují do děje. Čtenář si tak snadno dotyčného představí, aniž by jeho vzhled musel být popsán, a navíc mu to v množství postav příhodně usnadňuje orientaci. Nejen řecká, ale také severská mytologie by (řečeno s trochou nadsázky, recenzentka je absolventka nordistiky) měla patřit k základnímu vzdělání. Nyní máme skvělou příležitost, jak ji zcela přístupnou formou zprostředkovat i dětem ve věku 8 až 12 let, a to s nádavkem parádního dobrodružství. Nenechme si tuto příležitost ujít.