Vukanović, Slobodan

Vukanović, Slobodan

portrét beletrie zahraniční

Slobodan Vukanović, černohorský básník, dramatik, romanopisec a autor operních libret, zakladatel literárního hnutí Poemuvis.

Slobodan Vukanović

Slobodan Vukanović (1944) žije v Podgorici v Černé Hoře. Je zakladatelem nového literárního hnutí Poemuvis. Vukanović vydal 20 knih, mezi nimi osm knih pro děti. Byl zařazen do 30 národních i mezinárodních antologií, sborníků prózy a poezie. Jeho poezie se stala povinnou četbou na základních školách. Vukanovićova dramata se hrají v divadlech a v rozhlase. Je šéfredaktorem mezinárodního literárního časopisu Quest. Získal četná ocenění za poezii a divadelní hry. Mezi jeho nejznámější sbírky patří: Zvezdano perje (Hvězdné peří, 1975), Snimci kasete brodskog dnevnika (Nahrávky palubního deníku na kazetě, 1978), Svemirska seoba Muntenegru (Vesmírné putování Černé Hory, 1984), Camac kasika (Loď ve tvaru lžičky, 1989), Kuce mirisu na magle (Domy voní po mlze, 1994), Nije za njezne (Ne pro útlocitné, 1998), Neces mi vjerovati, Amalija je postala vjetrenjaca (Nebudeš mi věřit – Amalia se stala větrným mlýnem, 1999). Dále je autorem operního libreta Pet libreta za balet (Pět libret pro balet, 2006) a románů Kljuc klatno (Klíčové kyvadlo, 2006) a Djevojcica sa glavom pomorandze (Dívky s pomerančovou hlavou, 2009) a Tuđemilski svici (Světlušky, 2017). Jeho díla jsou přeložena do angličtiny, ruštiny, italštiny, rumunštiny, maďarštiny, polštiny, makedonštiny, turečtiny, slovinštiny, bulharštiny, albánštiny, němčiny, ázerbájdžánštiny, kazaštiny a tádžičtiny.

Jiné už nejsou…
Žabí kvákání
Můj pohled je ztělesněním jednoho přání

Přišel jsem do klece
Zdá se mi o svobodě

Smyčka je květinou strachu
Ani báseň nepřináší naději

Neexistuje budoucnost
Minulost je nebeskou chvílí

Svoboda nemůže uniknout z klece
Můj pohled je ztělesněním jednoho přání
Chvíle je stoletím
Čekání je věčností

Čas mě překonal
Nelze opravit to, co není dokončené

Závidím olivovníku jeho trpělivost
Závidím růži její domýšlivost a vůni

Už neexistuje odpuštění a lítost
Už je po uzávěrce.

Vězeň hraje baladu o navrátu
(Frederic Chopin, Balada č. 1, g moll) Stařec. Mladá žena. Dítě. Vlak. Loď. Cestovatel. Rozsáhlá pole, hory, řeky.)

Oloupali jsme si Vzpomínky.
Vybuchlo ticho
Jsme dvojníci Lhostejnosti
Listy způsobují změny v životopisu
Bystré prsty na klavíru Osudu

Ve skleněném hradu Návratu
Jsme zajatci našich zklamání
Náš pohled je omezen vlajkou Pomíjivosti
Naše záměry jsou vyrobené ze skla

Ve Věži Výčitek svědomí má viník zavřené oči
Karneval stínů hraje Baladu o návratu
Utrpení si osvojilo tvar beznaděje

Spálili jsme Ostrov Naděje
Prorok je knězem Ducha

Labyrint
Zemřela jsi ve chvíli
Když sis přála dosáhnout věčnosti
Smrt je trest za krásu

Mysl je spásou před zapomněním
Kometu, která padá na holou zem,
lze i po tisíci letech
mylně pochopit a vykládat

Všechno je začátkem
Stejně tak jako všechno je i hranicí
Existuje rovnost jen před prachem
Prach ve hmotě a v bytí

Archeolog vyčte určitý význam
Rozhodni ty, kdo měl pravdu
Anebo buď Hamlet

Zvědavost způsobuje bolesti hlavy
Mravenec chodí daleko
Pták letí vysoko
Olivovník svádí svými plody a dlouhověkostí
Fíkovník je vládcem chvíle

Bludiště je naším osudem.

 

© Mircea Dan Duță

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

zhlédnuto 911x

štítky k článku

Inzerce
Inzerce
Inzerce