Fučíková, Renáta: Molière & Pierre Corneille, Jean Racine

Fučíková, Renáta
Molière & Pierre Corneille, Jean Racine

recenze dětská

Česká autorka Renáta Fučíková navlékla nový kabát klasickým a snad i stále populárním hrám francouzských dramatiků. Publikace se zajímavým formátem a ilustracemi, jež v letošním roce získala ocenění Zlatá stuha, představuje mladému čtenáři francouzské dějiny, a zvědavce dokonce nechává nahlédnout do jejich zákulisí.

O tom, kdo se stal králem ve čtyřech letech a co mlsala Kateřina Medicejská
Renáta Fučíková
: Molière & Pierre Corneille, Jean Racine: 7 převyprávěných her v historických souvislostech. Praha, Vyšehrad, 2017, 192 s.

Nakladatelství Vyšehrad vydalo v roce 2017 druhý svazek nové ediční řady Největší dramatici, který je věnovaný Francii a jejím světoznámým dramatikům. Autorkou je stejně jako v případě prvního svazku Shakespeare (Vyšehrad, 2016) zkušená ilustrátorka a spisovatelka Renáta Fučíková. Další kniha této edice bude věnována hrám ruských dramatiků v čele s A. P. Čechovem.

V autorské tvorbě renomované spisovatelky a ilustrátorky knih pro děti a mládež Renáty Fučíkové najdeme zejména publikace o historii. Velkým počinem v oblasti dětské naučné literatury je Historie Evropy – Obrazové putování (Práh, 2011), kterou Fučíková sestavila společně s Danielou Krolupperovou. Napsala také několik knih věnovaných životním osudům výrazných historických postav: Tomáš Garrigue Masaryk (Práh, 2006), Jan Amos Komenský (Práh, 2008), Antonín Dvořák (Práh, 2012) a další. Neméně rozsáhlá je i autorčina ilustrátorská tvorba. Obdržela již několik ocenění, jak doma (Zlatá stuha, Cena ministra školství, Cena knihovníků), tak v zahraničí (White Raven of IJB München). Cenou je ověnčena též recenzovaná publikace Molière &, za niž v dubnu roku 2018 autorka získala Zlatou stuhu určenou pro nejlepší tvůrce literatury pro děti a mládež v kategorii literatury faktu.

Kniha Molière & Pierre Corneille, Jean Racine: 7 převyprávěných her v historických souvislostech přináší staletími prověřená literární díla, historická témata a postavy, jež jsou nám velmi dobře známé, v úplně novém, neotřelém a lákavém provedení. Fučíková se inspirovala dosavadními českými překlady (Vladimír Mikeš, Jiří Zdeněk Novák, Svatopluk Kadlec, Gustav Francl) klasických francouzských dramat a vytvořila populárně-naučnou publikaci, v níž se literární kánon propojuje s dobovým historickým kontextem. I mladší čtenáři tak poznají, že povinná četba nemusí být vůbec nuda!

Kniha se skládá ze sedmi kapitol, jádrem každé z nich je jedno z dramat. Pomyslnou kostru zde reprezentuje pět Molièrových her, jimž autorka vdechla nový život v podobě komiksu. Nesmrtelné postavy z dramat Škola pro ženy, Tartuffe neboli Svatoušek, Misantrop, Lakomec a Zdravý a nemocný se tak zhmotňují v kreslené podobě a malý čtenář si jejich příběh dokáže lépe představit. Také jazyk, který Fučíková adaptovala podle překladů, se pro něj stává dostupnějším. Komiksové zpracování však chybí u první a poslední kapitoly v knize. Publikace začíná dramatem Cid od Pierra Corneille a je uzavřena Faidrou Jeana Racina. Tyto hry jsou pouze zkráceny a převyprávěny. Důvod upuštění od komiksu je nejasný, snad se autorka takto rozhodla s ohledem na délku příběhu, který by se možná do komiksových panelů nevtěsnal. Nutno říci, že je to škoda, Molièrovy hry totiž působí dynamičtěji.

Každá z her dává vzniknout jakémusi tematickému celku a tvoří vždy ústřední část kapitoly, která je obklopena výpravnou historickou omáčkou, avšak v tom nejlepším slova smyslu. Mnohdy je historický text dokonce zajímavější a šťavnatější než hra samotná. Hru vždy předchází shrnutí dějinných událostí, ty bývají buď politického rázu, nebo se týkají života (a to i soukromého) slavných postav historie. V závěru kapitoly se potom děti dozvídají více o způsobu života šlechticů a tehdejších zvycích. Témata jsou velmi různorodá, sahají od rozvrstvení společnosti přes náboženství, rozvoj věd a umění a období kolonialismu až po stolování a oblékaní aristokracie. Kromě mnoha „fun factů“, například o tom, jak vzniklo označení „dauphin“ pro malé šlechtice, autorka nevynechává ani pikantnosti ze života královských rodin. Dozvíme se třeba, do koho byl zamilovaný Král Slunce a který panovník se musel oženit už ve čtrnácti letech.

A které historické postavy se v knize vlastně objevují? Výpravné texty se týkají zejména života královny Kateřiny Medicejské, prvního francouzského krále z rodu Bourbonů Jindřicha IV., schopného krále Ludvíka XIII., jeho manželky Anny Rakouské a hned několik kapitol je věnováno proslulému králi Ludvíku XIV. V podání Fučíkové není Král Slunce jen despotický vládce, který prohlásil: „Stát jsem já.“ Je to obratný panovník, díky němuž „se Francie v 17. století stala sebevědomou mocností“ (s. 191).

Na závěr je třeba dodat, že kniha, která má zajímavý formát a působivé ilustrace (po Shakespearovi v modré přišla tentokrát Fučíková s červenou), se navíc bude na poličce malého historika či literáta velmi dobře vyjímat.

 

© Petra Šantorová

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 13 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.