
Hůlová, Petra
Jak Martin Krafl nalil čistého vína
sloupek
beletrie česká Jak Martin Krafl nalil čistého vína
Všichni její členové seděli dole pod pódiem s publikem jako pouzí diváci Kraflova monologu o tom, jak a čím vším bude MZK příští rok na Lipském veletrhu prezentovat českou literaturu. Nebylo to zasedání, ale píárko a chybělo toho víc.
V Kraflově „TED talku“ například chybělo byť jen jednou vyslovené „České literární centrum“. Překvapí to proto, že právě ono mělo podle ministerstva kultury „zajišťovat národní prezentace na knižních veletrzích“ – mám to z webu ministerstva. České literární centrum nijak nefiguruje ani v příslušné tiskové zprávě k veletrhu. Centrum, které bývalý ministr kultury Daniel Herman označil za „jeden z největších úspěchů české literatury posledních let“, v souvislosti s lipským veletrhem prostě píárkovému stand-upu ani tiskové zprávě nestojí za zmínku. Na dotaz z obecenstva, proč ČLC ani jednou nezmínil, koordinátor Krafl reagoval argumentem, že by se na něj stejně tak mohl zlobit někdo z Goethe institutu, že jej v souvislosti s Lipskem 2019 opominul. Čímž nám vlastně nalil čistého vína. Důležitost ČLC v rámci přípravy něčeho, k čemu bylo ČLC ministerstvem fakticky zřízeno, se reálně rovná důležitosti jedné z několika desítek partnerských organizací, se kterými na přípravě české účasti na veletrhu Moravská zemská knihovna spolupracuje.
Deklarovaná důležitost a vliv Českého literárního centra zjevně naprosto neodpovídá skutečnosti, protože o tom, k čemu bylo centrum vytvořeno, ve skutečnosti zcela rozhoduje Moravská zemská knihovna. Od chvíle, kdy ministerstvo kultury rozhodlo, že České literární centrum bude spravovat právě tato regionální knihovna, se ozývaly hlasy, že Moravská zemská knihovna v sobě České literární centrum rozpustí, respektive učiní z něj své servisní pracoviště. To se nyní potvrzuje. Pak – logicky – nestojí za to České literární centrum kdekoli ani samostatně jmenovat.
Další sloupky:
Bianca Bellová: O inspiraci
Anna Bolavá: Ten, co mě operoval
Anna Bolavá: Sloup nultý
Petr Borkovec: Nikdo nemiluje muže, který se upaluje v zrcadle
Petr Borkovec: Prázdniny teprve začínají
Petr Borkovec: Smutek a knihovnice
Milan Děžinský: Opožděné poděkování
Emil Hakl: Setkání s drakem
Emil Hakl: Můj díl másla na hlavě
Emil Hakl: Bábel a dvě umrtvovačky
Petra Hůlová: Fackovací panák David Zábranský
Petra Hůlová: Him not?
Petra Hůlová: Vaculík, Mácha a Hakl na panelu
Marie Iljašenko: Kolik váží básnická sbírka?
Marie Iljašenko: O poezii a zimě
Marie Iljašenko: S ruskou písní na rtech
Radek Malý: Potýkání s Faustem
Petr Motýl: Česká literatura prezidentská
Petr Motýl: Čtení na dovolenou
Markéta Pilátová: Haiťani nejsou Marťani
Markéta Pilátová: Kůže
Markéta Pilátová: Legionářský dopis brazilské mámě
Markéta Pilátová: Osmdesátky!
Magdaléna Platzová: Výzva bývalým spolužákům
Jáchym Topol: Kosovrh, hůlava a Moby Dick
David Zábranský: Čeká nás velký lesknoucí se rok
David Zábranský: Číňané nás brzy pozabíjejí!
© Petra Hůlová
Ilustrace Lela Geislerová