Maron, Monika: Munin oder Chaos im Kopf

Maron, Monika
Munin oder Chaos im Kopf

recenze beletrie zahraniční

V poklidné čtvrti Berlína ubíhají dny za dnem. Jak málo stačí, aby se klid a harmonie vytratily, jak lehce lze narušit zavedené poměry? Monika Maron, jedna z předních německých autorek, se ve své nejnovější knize Munin oder Chaos im Kopf (Munin aneb chaos v hlavě) zaměřila na aktuální společenská témata.

Noční rozhovory
Monika Maron
: Munin oder Chaos im Kopf. S. Fischer Verlag, Frankfurt am Main, 2018, 224 s.

Novinářka Mína Wolf přislíbila článek o třicetileté válce, a momentálně tedy tráví čas studiem odborné literatury. Řada jejích přátel odjela z města, všude vládne obvyklý klid a nezdá se, že by jej mělo něco narušit.

Jedna z obyvatelek ulice se však znenadání rozhodne předvést všem své pěvecké umění. Hodiny a hodiny tráví na balkoně svým zpěvem, či spíše řevem. Paralyzuje tím život celé ulice. Nejbližším sousedům to podstatně narušuje běžný denní rytmus, a tak mají pro nemocnou ženu mnohem méně pochopení než jiní, ke kterým zpěv nedolehne. Nálada mezi obyvateli se rychle mění a napětí stoupá. Klid předchozích dní je pryč.

Mína vše pozoruje spíše zpovzdálí, od dění v ulici si chce udržet odstup, nechce se do něj zaplést. Aby unikla teroru hluku, vymění den za noc. Při nočním studiu se noří do příběhu třicetileté války, ze současnosti k ní pronikají jen detaily. Při četbě novin se dozvídá o přicházejících uprchlících, nových konfliktech, o válečných útrapách a náboženských útocích. Běsnění třicetileté války nebere konce, Mína při četbě prochází historickými událostmi, jednou z nich je pražská defenestrace. Uvažuje o spojeních a souvislostech, vidí podobnost mezi dneškem a děním předcházejícím třicetileté válce. Nové zprávy začíná sledovat s obavami, tak jako stoupající napětí v ulici. Díky náhodě získá ve svém nočním bdění společníka – vránu, která se jednou usadí na balkoně. Později přilétá pravidelně a začne si s Mínou povídat, dialog přináší nadhled a zmírnění chaosu i změti myšlenek. Mína pojmenuje vránu Munin, podle havrana starogermánského boha Ódina, symbolu paměti.

Mezitím kulminují i emoce v jejím nejbližším okolí. Sousedé se snaží zpěvačce v jejím veřejném vystupování zabránit, avšak jejich pokusy jsou marné. Operetní ultimátum se dennodenně nese ulicí, nevraživost mezi sousedy roste. Dochází k potyčkám, eskalace na sebe nenechá dlouho čekat. Vyvrcholení celého příběhu aktéry zaskočí, jako by nikdo nepředpokládal, jak to může dopadnout.

Ústředním tématem knihy Munin oder Chaos im Kopf (Munin aneb chaos v hlavě) přední německé spisovatelky Moniky Maronové (nar. 1941) je současná společenská atmosféra. Maronová si trefně vybírá malou pospolitost, aby vylíčila pozvolnou proměnu a poukázala na moc, kterou nad námi má podprahově všudypřítomná mediální realita. Neméně důležitým prvkem příběhu je postava zpěvačky a její nemoc, která ji odlišuje od ostatních a přitom je různou měrou omezuje. Vybízí k zamyšlení, zda a do jaké míry jsme ochotni jinakost druhých připustit a naučit se s ní žít. Monice Maronové se podařilo podchytit aktuální téma na poměrně malém půdorysu. Text se však nevyhne jisté schematičnosti, příliš jasně a bez váhání kráčí daným směrem. V německém tisku byla kniha někdy vnímána jako samoúčelný komentář ke společenské situaci v Německu, i s ohledem na kritická vyjádření Moniky Maronové k politice kancléřky Angely Merkelové v otázce uprchlické krize.

Dojem prvoplánovosti ovšem vyvrací autorčin vyprávěcí styl. Je velice působivý, třebaže Maronová nelíčí žádné spektakulární okázalosti a vše popisuje téměř věcně. Pohrává si s každým detailem příběhu a dokáže z něj těžit. Několika črtami vystihuje podstatné rysy děje a charaktery jednotlivých postav. Přesah získá kniha zejména díky filozofující vráně, zcela uvěřitelné figuře, kterou lze chápat i jako personifikovaný Mínin vnitřní hlas. Rozhovory mezi Mínou a Muninem dodávají příběhu důležitý rozměr. Zpřítomnění věčnosti přírody nastavuje kritické zrcadlo lidskému rodu a malichernosti jeho konání.

Prozaická tvorba Moniky Maronové u nás není příliš známá, česky vyšla pouze kniha Animal triste (1995, č. Animal triste, překlad Michaela Škultéty, 2005). Maronová vyrůstala v NDR, do západního Německa odešla v roce 1988. Svým psaním neskrývaně reagovala na společenskou realitu a nezdráhala se otevírat i nepohodlná témata, ať už se jednalo o znečištění přírody za dob NDR, nebo věc zcela osobní, když se diskutovalo o její údajné spolupráci se Stasi. Při vyprávění o běžných lidských osudech umí jako málokdo literárně ztvárnit podhoubí společnosti a její proměny. Proto se dnes řadí k nejvýznamnějším německým autorkám, každé její knize je věnována velká pozornost. Ve svém posledním titulu Munin se vydala na tenký led ožehavé současnosti. I přes jistá úskalí, kterým se text zcela nevyhnul, klade podstatné otázky.

 

© Eva Vondálová

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 8 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

70%autor článku   54%čtenáři

zhlédnuto 792x

katalogy

štítky k článku

Inzerce
Inzerce
Inzerce