Koski, Olivia; Grcevich, Jana: Zábavný průvodce sluneční soustavou

Koski, Olivia; Grcevich, Jana
Zábavný průvodce sluneční soustavou

recenze přírodní vědy

Že ještě neexistuje žádná cestovní kancelář, která by poskytovala lety k různým tělesům sluneční soustavy? A co na tom, průvodce se přece hodí vždycky, zejména když je plný zajímavých informací o různých exotických destinacích a nápadů, jak si dovolenou, až to tedy bude možné, co nejlépe užít.

Na skok do jiných světů
Olivia Koskiová
, Jana Grcevichová: Zábavný průvodce sluneční soustavou: Vydejte se na dovolenou do vesmíru. Přel. Viktor Jurek, CPress, 2018, 240 stran.

Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun, Pl… Ne, Pluto vlastně mezi planety už nepatří, jak rozhodla Mezinárodní astronomická unie, která z něj na konferenci pořádané v roce 2006 v Praze udělala pouze planetu trpasličí. To je osm planet, jež tvoří sluneční soustavu. Většinu z nich znali již antičtí hvězdáři, jen Uran a Neptun musely na svůj objev počkat až do 18., respektive 19. století. Ovšem tehdy astronomové o planetách krom oběžných drah nevěděli skoro nic. S vývojem různých astronomických metod se však naše znalosti sluneční soustavy postupně prohlubovaly a díky sondám jsme si některé její kouty prohlédli i docela zblízka. Co ale o sluneční soustavě vlastně víme?

To se poněkud netradičním způsobem rozhodla představit dvojice amerických autorek v knize Zábavný průvodce sluneční soustavou: Vydejte se na dovolenou do vesmíru (Vacation Guide to the Solar System: Science for the Savvy Space Traveler!, 2017), o jejíž české vydání se postaralo nakladatelství CPress. A co je na ní tak netradičního? Mnohé prozrazuje už titul, jenž dává tušit, že publikace nemá být dalším z řady atlasů či encyklopedií, které často jen doplní mnohokrát otištěné fotografie několika faktickými údaji o vlastnostech té které planety, ale jinak čtenářovu fantazii zrovna dvakrát nerozparádí.

Autorky recenzované knihy na to šly jinak. Průvodce je totiž průvodcem v pravém slova smyslu, neboť cílí přímo na nadšené cestovatele sluneční soustavou! Těm krom základních údajů o různých dovolenkových destinacích nabízí i výběr nejzajímavějších míst, která stojí za to na různých planetách či měsících navštívit, či přehled volnočasových aktivit, jež se zde dají provozovat. Jistě, na jednu stranu se samozřejmě jedná o fikci, protože podobné cesty jsou stále ještě hudbou hodně vzdálené budoucnosti, nicméně jde o fikci pečlivě vystavěnou na současných znalostech, které se knížka čtenáři pokouší touto neobvyklou formou přiblížit, aniž by jej po několika stránkách uspala.

Od Měsíce po Pluto
Stejně jako před jakoukoli jinou náročnou a neobyčejnou cestou je i v tomto případě potřeba určitá příprava. Na tu se zaměřuje úvodní kapitola, která obsahuje seznam věcí, jež by si s sebou měl každý meziplanetární cestovatel vzít. Rovněž nastiňuje některá specifika pobytu ve vesmíru, například, jak se ve stavu bez tíže vykonají různé na Zemi všední činnosti. Už tady budou od cesty patrně odrazeni přinejmenším milovníci hygieny, poněvadž luxus v podobě každodenního sprchování či výměny prádla opravdu nepřipadá v úvahu.

Následně už dojde představení jednotlivých destinací a jako první přichází přirozeně na paškál Měsíc, náš nejbližší vesmírný soused a jediné mimozemské těleso, na které kdy člověk vstoupil. Cestovatel se dozví jednak základní informace o Měsíci, jak dlouho tam potrvá cesta či která místa navštívit (třeba kráter Tycho či odvrácenou stranu našeho satelitu), ale i to, jaké zde využívat dopravní prostředky nebo pro které sportovní aktivity je Měsíc nejvhodnější – zde autorky navrhují takzvaný spaceball, měsíční variantu pozemského baseballu, jež má ale v prostředí bez vzduchu a se sníženou gravitací trošku nezvyklý charakter.

Po Měsíci už postupujeme po jednotlivých planetách sluneční soustavy podle jejich vzdálenosti od Slunce, tedy od Merkuru až po Pluto. To sice planetou není, ale bylo jí dost dlouho a je dostatečně zajímavé na to, aby se do průvodce přece jen ještě vešlo. Styl popisu jednotlivých planet už pak postupuje podle téhož mustru, tedy od základních informací přes zajímavá místa po eventuální volnočasové aktivity. Právě ty autorkám nabízejí největší prostor k tomu, aby daly volný průchod představivosti. Dozvíme se tak, že na Merkuru se můžeme procházet po hranici věčného svítání či lyžovat na sopečném písku, na Venuši hrát mačkanou (spočívá ve spouštění plastových lahví k povrchu planety, dokud se nezmáčknou, ale nesmí se roztavit!), na Marsu zase doporučují horolezení v nízké gravitaci.

Zábavu si ale cestovatelé užijí i na plynných planetách. Příkladem budiž cesta do hlubin Jupiterovy atmosféry, návštěva Saturnových prstenců, skoky do bezedné atmosféry Uranu či sledování polární záře na Neptunu. Pakliže má planeta nějaké měsíce, a že Jupiter či Saturn se rozhodně mají čím chlubit, doporučuje se i návštěva těchto satelitů, neboť se často jedná o úchvatné a jedinečné světy se znamenitým výhledem na planetu, již obíhají. Měsíce mimoto nabízejí další skvělé příležitosti pro odreagování, třeba exkurze do chladného vodního světa na Jupiterově satelitu Europě.

Báječné ilustrace
Jak bylo zmíněno výše, kniha dodržuje od začátku až dokonce charakter průvodce a v souladu s tím představuje jednotlivé planety podle stále stejného vzoru. Ten je zprvu skutečně originální, postupně se však přece jen malinko okouká. Přesto zůstává text přinejmenším čtivý a je až s podivem, kolik informací do něj autorky dokázaly dostat, aniž by to skončilo suchým výčtem podstatných, leč nezáživných faktů. Trochu zamrzí, že kniha nezabrousí alespoň trošku do historie poznávání sluneční soustavy, například k dobrodružnému objevu Neptunu, jehož existence a poloha byla odvozena pouze na základě analýzy podivných odchylek v oběžné dráze Uranu, ale vynahrazuje to zase jinde.

Co se však námětu týče, totiž pojmout představní sluneční soustavy prostřednictvím „obyčejného“ výletu s neobyčejnou cestovní kanceláří, o zcela nový nápad se jistě nejedná. To, byť v trochu minimalistické formě dosvědčuje třeba útlý spisek Putování sluneční soustavou (Aldebaran, 2002) od českého popularizátora vědy Františka Martinka a při troše pátrání bychom pravděpodobně nějaký podobný příklad ještě našli. Nic to však nemění na tom, že Zábavný průvodce ve svém názvu rozhodně nelže a poslouží jako ideální zdroj základních informací o sluneční soustavě čtenářům všech věkových kategorií.

Závěrem je třeba zmínit ještě jeden aspekt, který celý svazek posouvá o notný kousek výš, a tím jsou ilustrace, což vyzrazuje už působivá obálka. Nechybějí sice klasické „wikipedické“ fotografie různých vesmírných těles, ty jsou však doplněny výbornými kresbami Steva Thomase vyvedenými ve stylu art deco, které našly uplatnění zejména na plakátech lákajících do jednotlivých destinací (pro zájemce jsou kresby dostupné zde). A pravděpodobně díky právě těmto ilustrace se kniha čtenářům vryje do paměti a rádi se k ní ještě někdy vrátí. Každopádně, ať už se na dovolenou do vesmíru chystáte nebo ne, Zábavný průvodce sluneční soustavou se vám doma určitě neztratí.

 

© Pavel Pecháček

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 31 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

70%autor článku   59%čtenáři

zhlédnuto 1142x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce
Inzerce