Müller, Ondřej; Walica, Rostislav; Neff, Ondřej: Podivuhodný svět Zdeňka Buriana

Müller, Ondřej; Walica, Rostislav; Neff, Ondřej
Podivuhodný svět Zdeňka Buriana

recenze kultura

Verneovskou tvorbu předního českého malíře a ilustrátora Zdeňka Buriana podrobně mapuje obsáhlá, vizuálně atraktivní monografie, která je s to oslovit mladší i starší čtenáře dobrodružných knih.

Verneovský milovník Zdeněk Burian
Ondřej Müller
, Rostislav Walica (eds.), Ondřej Neff: Podivuhodný svět Zdeňka Buriana: Ilustrační tvorba k dílu Julese Verna. Plus, Praha, 2018, 472 s.

Od reprezentativní monografie – a zvláště té výtvarné – čtenář obyčejně čeká něco velkého. Taková kniha totiž mívá zpravidla jen jedno vydání. Autorská a editorská energie věnovaná do finančně náročnější publikace musí být u knihy tohoto typu zřetelná na první pohled. Titul Podivuhodný svět Zdeňka Buriana. Ilustrační tvorba k dílu Julese Verna, kterou sestavili burianovští editoři Ondřej Müller a Rostislav Walica a textem doprovodil přední znalec Burianova života (1905‒1981) a díla Ondřej Neff, znaky precizně připravené monografie má. Velkoformátová kniha (34 x 25 x 4,5 cm) o váze více než tři kilogramy je v daném žánru nakladatelským počinem roku 2018.

Na druhou
Přítomná práce pokračuje v burianovském cyklu započatém knihou Dobrodružný svět Zdeňka Buriana: Ilustrační tvorba z let 1927–1942 pro nakladatelství J. R. Vilímek a další, kterou nakladatelství Plus vydalo v roce 2016. Zatímco první díl se týkal Burianova fantastického světa pravěkých lidí, zvířat, krajiny a dobrodružných historií, jimiž výtvarník ozdobil například Kiplingovy Knihy džunglí či knihu Josefa Augusty Hlubinami pravěku, druhý je cele zaměřen na ilustrační tvorbu k dílu francouzského spisovatele a vizionáře Julese Verna (1828–1905). Díky vstřícnosti vlastníků originálních kreseb, kvašů a olejů (Památník národního písemnictví, sběratelé, galeristé) mohli editoři zmapovat Burianův výtvarný doprovod českých (a slovenských) překladů verneovek, a to ať knižních obálek, potahů, frontispisů, příloh, nebo stovek ilustrací.

Tak jako u prvního dílu vyvstává otázka, je-li Burianova verneovská ilustrační tvorba pouze doprovod, anebo vytváří svébytný, živý svět, jenž umocňuje původní, už tak zdařilý a legendární verneovský žánr, na druhou. Jak dodává editor Ondřej Müller: „Vrcholné ilustrace k Vernovu dílu vytvořil [Zdeněk Burian] v letech 1939–1949. […] Ilustrace […] tvoří v rámci rozsahem obrovského Burianova díla uzavřený celek a reprezentují ve zkratce též jeho umělecký vývoj.“ Na rozdíl od vnímání a výtvarné rekonstrukce pravěkého světa, k nimž mu dopomohl jeho přítel, věhlasný paleontolog Josef Augusta (1903‒1968), se Burian ve „svých“ verneovkách inspiroval „fotografií, filmem a zcela novým ‚širokoúhlým‘ vnímáním světa po druhé světové válce“. Svým způsobem převratný styl Burianovy kresby, a hlavně kvaše vytlačil dřívější rytiny a jiné techniky, doprovázející knihy dobrodružné literatury, a jak připomínají editoři, ne všem čtenářům se toto moderní a neotřelé zpodobení zamlouvalo. Dnes jej považujeme za ikonické a některé tituly si bez Burianových slavných kvašů a kreseb neumíme možná ani představit.

Dva světy
Oba geniální autoři, Verne a Burian, se symbolicky roku 1905 míjejí. Verne umírá a Burian přichází na svět, který se od toho Verneova bude lišit právě tak jako pravěký svět od světa moderního, a americký svět rodokapsů, westernů a indiánek od evropské civilizace přelomu 19. a 20. století. Burian pokračuje v úsilí nejznámějších Verneových ilustrátorů: Édouarda Rioua, Julese Férata, Léona Benetta a George Rouxe. Jediné, co se lišit nebude, je spartánský, co do pracovních návyků a splnění denního penza povinností podobný přístup obou. Pracují téměř bez přestání, zprvu v poněkud chudších, přísnějších podmínkách, odloučeni od společenského dění i od „života svých nejbližších“.

Rozdíly tu však jsou. Verne je občanem svobodné francouzské republiky, v pozdějším věku pracuje v různých funkcích na jejím rozkvětu, je občansky činný, stýká se s řadou význačných lidí, vede bohatou korespondenci. Burian je oproti tomu občanem již dramaticky se měnícího světa, předěleného a proměněného dvěma válkami, dvěma diktaturami a tím, co jeden či druhý ismus od svých poddaných pod hrozbou trestů a existenční nejistoty žádá. Také to zapříčiňuje určitou Burianovu uzavřenost, snad i občasné poustevnictví, zato však přátelské vztahy a styky s těmi, kterým může důvěřovat. V čase, který nebyl nejen pro výtvarníky jednoduchý a který zvláště po roce 1948 přál poněkud jinému výtvarnému stylu, Burian paradoxně, a tak trochu zázračně vytváří bez přehánění, pro odborníka i laika, neuvěřitelné množství práce. Nemění styl, není poplatný pahodnotám, které chtějí v umění „dneška“ vidět komunističtí zločinci z povolání.

Domnívám se, že čtenáři bez ohledu na věk budou vybrané kresby a malby domácky povědomé, neboť minout se s příběhy Julesa Verna je v českých, respektive československých poměrech téměř nemožné. Souznět mu budou s Burianovými ilustracemi k dílu Eduarda Štorcha, Karla Maye a Enriqua Stanka Vráze, a vyhledá si patrně také informace o tom, jak moc Burianovo dílo ovlivnilo přední světové filmové režiséry a výtvarníky.

Jak se kreslí dobrodružství
Zájemci o monografie se mohou těšit na více než 400 ilustrací, které zároveň dokládají skoro čtyřicetileté údobí výtvarníkova života (1928–1965). Každá ilustrace, v knize ve většině případů umístěná na samostatné stránce (tuše 1 až 2; kvaše a oleje po jednom), má originální název, vztahující se k českému a slovenskému vydání některé z verneovek, dále tu najdeme citace z textu, pořadí ilustrace, typ výtvarné techniky a materiálu, rozměry a zdroj: odkud byla ilustrace k publikování získána. Můžeme zmínit jen některé tituly, k nimž Burian vytvořil obrazy, a to převážně pro své domovské nakladatelství J. R. Vilímek: Černé Indie, Do středu Země, Plující město, Vynález zkázy, Dva roky prázdnin, Dvacet tisíc mil pod mořem, Deti kapitána Granta (slovensky) či Tajuplný ostrov. Grafická reprodukce je vynikající, to se týká i editorské práce, zvláště pak nemalého množství cizojazyčných názvů originálů a reálií.

Každá z kapitol věnující se jedné verneovce je opatřena průvodním textem, který milovníkům verneovek i těm, kdo se s nimi setkají vůbec poprvé, pomůže v orientaci. Erudice autora těchto komentářů, Ondřeje Neffa, jakož i čtivý literární styl obou editorů, zve k hlubšímu čtení, listování a pohledu. Spisovatel Ondřej Neff stojí také za vloženým textem Jak se kreslí dobrodružství, jenž byl vydán „v roce 1980 u příležitosti 75. narozenin zasloužilého umělce Zdeňka Buriana v Klubu mladých čtenářů Albatros“. Jde o zajímavý retrospektivní článek, v němž nechybějí citace z Burianových rozhovorů a myšlenek ani vyprávění těch, kdo se s mistrem setkali.

Pečlivě připravená monografie, opatřená seznamem doplňující literatury a jmenným rejstříkem, je zatím druhý z plánovaných vydavatelských kroků (Zapomenutý svět Zdeňka Buriana, 2020; Pravěký svět Zdeňka Buriana, 2021–2022). Patrně ji neminou milovníci Burianova výtvarného stylu, jenž je i dnes, v konkurenci animovaného filmu a dříve neuskutečnitelných grafických možností, výjimečný. Titul, který v knihovně přetrvá, je – cum grano salis – dobrá investice, ale hlavně přináší radost a odkazuje k četbě nejen verneovek. Patrná je zde Burianova celoživotní vášnivá záliba v národopise, etnografii, geografii a zoologii.

Právě Zdeněk Burian spolu s jinými malíři naučil děti posledních mnoha desetiletí milovat indiány, kovboje, dobrodruhy, cestovatele, lidi stojící na okraji, námořníky a obyvatele dalekých krajů kolem rovníku. Jeho imaginace propojená s přesným poznáním studovaného předmětu se tak často nevidí. I ti, kdo nemohou jako Zdeněk Burian často a daleko cestovat, najdou v jeho verneovských ilustracích to, na co žádné cesty nestačí – svět fantazie, který neomrzí.

 

Na podobné téma:
Jules Verne
: Cesta do středu Země
Josef Blažek, Karel Zeman: Pět neděl v baloně

 

© Zdeněk A. Eminger

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 19 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.