Prix Goncourt 2018

Prix Goncourt 2018

aktualita beletrie zahraniční

Laureátem Prix Goncourt se letos stal Nicolas Mathieu a jeho román Leurs enfants après eux.

Prix Goncourt 2018

Dnes, 7. listopadu po obědě vyhlásila porota slavné Prix Goncourt letošního laureáta. Stal se jím Nicolas Mathieu a jeho román Leurs enfants après eux (– v překladu tedy Po nich i jejich děti, případně Jejich děti stejně jako oni).

Nicolas Mathieu (nar. 1978) na sebe upozornil v roce 2014, kdy mu vyšel román Aux animaux la guerre (Válku zvířatům). Nejenže za něj získal tři literární ceny (spíše regionálního dopadu), ale vzápětí se kniha dočkala také adaptace na šestidílný televizní seriál. V dnes oceněném románu Leurs enfants après eux (z nakl. Actes Sud) Mathieu vypráví příběh zasazený do kulis Lotrinska 90. let, tedy v období hospodářské i sociální krize vyvolané rušením těžby železné rudy a těžkého průmyslu, velkým nárůstem nezaměstanosti – a pro mladou generaci ztrátou jakýchkoli perspektiv. I tak ale protagonista románu Anthony, jehož sledujeme od jeho čtrnácti do dvaceti, prožívá běžné radosti i strasti dospívání. Nicolas Mathieu přitom příběh neuzavírá jen tematikou těžkého života lidí na okraji, rozprostírá jej mezi různé vrstvy společnosti. Kritici román označili nálepkou bildunsromán a sociální freska.

Oproti původnímu vymezení se Goncourtova cena v poslední době profiluje trochu jinak, před literárně objevnými díly porotci dávají přednost románům příběhovým. Mezi goncourtovskými finalisty se letos ocitli ještě další tři autoři: podle médií byl horkým favoritem především David Diop, jehož kniha Frère d’âme (Důvěrný přítel, vyšla v nakladatelství Seuil) vypráví příběh senegalských vojáků, kteří bojovali za Francii v první světové válce. Paul Greveillac v knize Maîtres et esclaves (Pánové a otroci, vydal Gallimard) předestřel příběh vývarně nadaného chlapce, který za čínské kulturní revoluce opouští rodinu, odchází do města studovat a stává se prestižním prorežimním umělcem. Thomas Reverdy své čtenáře zavede do Londýna konce 70. let: L’hiver du mécontentement (Zima plná nespokojenosti, z nakl. Flammarion) zachycuje osudy dvacetileté Candice, která studuje herectví a přivydělává si rozvážením pošty na kole – vše se odehrává v počátcích vlády Margaret Thatcherové, kdy Británie procházela velkými změnami v oblasti politické i sociální. Významnou roli ve vykreslení atmosféry hrají i reminiscence na dobovou hudbu od rocku po punk.

 

© Jovanka Šotolová

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 1157x

Inzerce
Inzerce
Inzerce