Konec starých časů na ruský způsob
Towles, Amor: Gentleman v Moskvě

Konec starých časů na ruský způsob

Propadne čtenář románu Gentleman v Moskvě, tak jako se mnohá ruská šlechtična nechá okouzlit jeho hlavním hrdinou? Kniha, která přináší skvělou zábavu i trefná zamyšlení o ruských dějinách a kultuře, může zprvu působit jako nostalgické ohlédnutí za koncem jedné epochy, ale je mnohem složitější a podvratnější.

Gentleman v Moskvě vypráví o konci starých časů a stejně jako Vančurovu románu toho jména vévodí i této knize postava okouzlujícího šlechtice, který se po první světové válce ocitá mimo svou dobu. Na rozdíl od knížete Megalrogova je však Towlesův hrabě Alexandr Iljič Rostov skutečný šlechtic, jehož z rodného panství na Zahalečsku a z přepychového života oblíbeného společníka, který proslul vytříbenými způsoby a neodolatelným šarmem, vytrhla bolševická revoluce. Před popravou jej zachrání jen skutečnost, že kdysi vydal slavnou báseň, v níž bolševická kritika rozpoznala zárodky revolučního smýšlení, a místo toho je odsouzen k doživotnímu pobytu v luxusním moskevském hotelu Metropol, který nesmí pod hrozbou smrti opustit.

Kniha, která zpočátku působí jako nostalgické ohlédnutí za světem vyjížděk po zasněžených pláních v saních s rolničkami a opulentních plesů, kde se ještě všemu včetně etikety, šití obleků a výroby soubojových pistolí věnovala neuspěchaná láskyplná péče, však neustále překvapuje a ve výsledku je docela jiná, podvratnější, záludnější a složitější, než by se mohlo zdát.

Hrabě, rozevlátý bonviván, který nikdy nedostudoval, nikdy si nenašel zaměstnání (protože gentleman nepracuje, gentleman čte noviny, obědvá a věnuje se společenskému dění) a nikdy nezaložil rodinu, nachází teprve v domácím vězení stabilní a vyzrálý milostný vztah, naplňující zaměstnání, trvalá přátelství a nakonec získává i rodinu. Slovy Rostovova starého přítele je hrabě možná jediný v celém Rusku, z něhož říjnová revoluce udělala šťastného člověka. Skutečnost, že když bolševici připravili hraběte o majetek i volný pohyb, zničili svět, v němž byl zvyklý fungovat, a donutili ho manuálně pracovat, paradoxně mu tím přinesli štěstí, je jedna z mnoha skvělých ironií knihy.

Dobrodružnými eskapádami sympatického hraběte v obrovském hotelu, který představuje malý svět sám pro sebe, také probleskují brutální aspekty ruských dějin od dvacátých do padesátých let dvacátého století: mladé matky mizí beze stopy ve východním Rusku a nechávají za sebou bezprizorní děti, bolševické oddíly vraždí řeholníky, nejlepší spisovatelé z donucení mlčí a do příběhu pronikne i ukrajinský hladomor, bitva o Moskvu či sibiřské gulagy.

Román je sice psán s ohledem na globální publikum a stručně vysvětluje řadu ruských reálií, které budou českému čtenáři nejspíš známé, ale to zážitek z četby nijak nenarušuje. O skvělý český překlad náročné a rozsáhlé knihy, plné citátů a reálií z nejrůznějších oblastí, se postarala Martina Šímová. Překlad působí zcela přirozeně a vynikne v něm Towlesův vybroušený styl, vtipná konverzace, pregnantní formulace i poetické pasáže a v neposlední řadě i sofistikované recepty z proslulé hotelové restaurace.

Gentleman v Moskvě poskytuje skvělou zábavu a napínavý příběh i hlavní postavu, jejímuž kouzlu čtenáři nejspíš propadnou stejně rychle jako leckterá ruská šlechtična, ale obsahuje i trefná zamyšlení, například o významu soubojů v ruské kultuře a jejich filozofickém rozměru nebo o podobnostech mezi světem ruské aristokracie a bolševickou hierarchií, i nápaditou satiru na rudou ideologii (bolševický výklad Maltézského sokola). Především však představuje pestré svědectví o místy nenápadném a jindy šokujícím prolínání starého a nového světa a o tom, jak se jednotlivé lidské životy protínají – anebo také míjejí – s během velkých dějin. Celou knihou jako by se pak vinula děsivá teorie Rostovova přítele, filozofa a literáta Mišky, o ruském národu a jeho po staletí pěstovaném sklonu ničit to, co sám stvořil, zejména to nejlepší.

Gentleman v Moskvě neustále balancuje na hranici mezi skutečně velkou literaturou a oddechovou četbou nejvyšší kvality, informačně nabitou a s velkým přesahem. Stejně jako Rostov, s nímž sice prožijeme řadu vypjatých okamžiků i zásadních životních zvratů, ale přesto nám stále jaksi uniká, jako by i celý román navzdory všemu svému kouzlu a duchaplnosti něco postrádal. Není totiž sporu o tom, že Rostovovi se nakonec vše podaří a že přátelé z Metropolu vždy vymyslí řešení pro všechny svízelné situace, a možná proto je místy těžké se do hraběte skutečně vžít a ne ho jen obdivovat. Téměř všechny opravdové hrozby a tragédie se drží za zdmi Metropolu a postihují vedlejší postavy (mimochodem skvěle napsané).

O této rozporuplné povaze románu možná svědčí i fakt, že Towles zatím neobdržel žádnou významnou literární cenu, ale zároveň byl Gentleman v Moskvě několika významnými anglofonními listy vyhlášen knihou roku, může se pyšnit milionem prodaných výtisků, překlady do více než dvaceti jazyků a brzy se dočká i výpravného filmového zpracování.

 

Kupte si knihu:

Podpoříte provoz našich stránek.

Recenze

Spisovatel:

Kniha:

Přel. Martina Šímová, Vyšehrad, Praha, 2018, 472 s.

Zařazení článku:

beletrie zahraniční

Jazyk:

Země:

Hodnocení knihy:

70%

Témata článku:

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse