Schimel, Lawrence: Brzy ráno; Teď není čas na hraní

Schimel, Lawrence
Brzy ráno; Teď není čas na hraní

recenze dětská

Rána a večery bývají v mnoha rodinách s maličkými dětmi podobné. A nesejde na tom, jestli se o výchovu starají máma a táta nebo dvě mámy a jinde zase dva tátové. Ve svých obrázkových knížkách Brzy ráno a Teď není čas na hraní americký spisovatel Lawrence Schimel velmi citlivě, avšak otevřeně seznamuje nejmenší čtenáře s LGBT tematikou.

Oba mí tátové, Rex a já
Lawrence Schimel
, Elīna Brasliņa: Brzy ráno. Přel. Robin Král, Praha, LePress, 2018, 12 s.
Lawrence Schimel, Elīna Brasliņa: Teď není čas na hraní. Přel. Robin Král, Praha, LePress, 2018, 12 s.

Ke stále úzkému okruhu tuzemské i zahraniční překladové literatury s LGBT tematikou pro děti a mládež se péčí nakladatelství LePress přidávají další dva přírůstky, které díky originalitě i formě zpracování můžeme zařadit na přední příčky této kategorie. Obrázkové dětské knihy Brzy ráno a Teď není čas na hraní jsou dílem amerického spisovatele, žijícího ve španělském Madridu, Lawrence Schimela, jenž se ve své literární tvorbě cíleně věnuje tematice homosexuality. Jednoduchá zápletka obou útlých knížek, zpracovaná poetickým způsobem, přibližuje dětskému čtenáři LGBT rodiny, které prožívají stejné životní situace jako rodiny tradiční. Důraz kladený na dětské postavy, zachycené ve všedních rodinných okamžicích, pomáhá přirozeně akceptovat realitu stejnopohlavního rodičovského páru.

V knize Brzy ráno se setkáváme s malým chlapcem, který se jako první z celé rodiny probouzí do nového dne. Obě mámy i jeho malá sestřička ještě spí, avšak domem se linou zvláštní zvuky. Chlapec se v první chvíli vyleká, záhy ale zjišťuje, že se vzbudil také kocour. Oba mají pořádný hlad, a tak se vydají do kuchyně, kde se spokojeně nasnídají. Teprve v tento okamžik se objevují také mámy se sestřičkou. Autor zasazuje děj knížky do prostředí LBGT rodiny velmi jednoduše, avšak promyšleně: jako rámující motiv celého děje. Zmínky o páru lesbických matek se objevují pouze na začátku a konci krátkého příběhu, a kdybychom tento pár zaměnili za heterosexuální rodiče, základní dějová kostra zůstane netknuta. Forma LGBT rodiny zde není uměle vyzdvihována, ale prostřednictvím dějových situací je postavena na rovinu tradiční rodiny – v LGBT rodinách funguje život úplně stejně jako jinde. Tentýž záměr sleduje autor i v druhé obrázkové knížce Teď není čas na hraní. Malé děvčátko se chystá ke spánku, ale domácí mazlíček pes Rex si chce stále hrát a tropí samou neplechu. BuchVezme holčičce oblíbeného plyšového méďu a peláší s ním pryč. Do všeho se musí vložit oba její tátové, kteří Rexe po bláznivé honičce chytnou, a tak mohou jít všichni spokojeně spát. Tedy kromě děvčátka, jemuž nečekané dovádění zaplašilo únavu. Ani v tomto příběhu není akcentován homosexuální vztah obou otců. Důležitější než samotná rodinná forma jsou vztahy mezi členy rodiny.

Oba veršované příběhy vyprávějí sami malí protagonisté, autor dětské hrdiny nepojmenovává, vyprávěné situace se stávají obecnějšími, mohou se odehrávat v jakékoli rodině. Podstatným prvkem jsou také zvířecí figury, jež spoluvytvářejí komické situace (např. kocour líže margarín přímo z kelímku, zatímco chlapec jí chleba namazaný margarínem). Lehký dětský humor podporuje i zvolená forma krátkého, jednoduchého veršovaného textu, připomínajícího říkadlo. („Rex mi pořád strká míček, fňuká, že by si chtěl hrát. Jenže už je pozdě, Rexi, už se musí usínat.“). Hravý text akcentující rytmickou stránku jazyka přispívá k odlehčení a humornému vyznění příběhu. („Mámy tiše oddychují z krásně hlubokého spánku. Sestřičku by neprobudil možná ani výstřel z tanku.“) Originalitu českému znění vtiskl překlad básníka a textaře Robina Krále, pro jehož tvorbu jsou hravost, humor, nadsázka a důraz na rytmizaci typické.

Osobité výtvarné zpracování plní pro čtenáře (od dvou let), jimž jsou knížky určeny, stejně důležitou vypravěčskou funkci jako samotný básnický text. Ilustrace k oběma knihám vytvořila lotyšská ilustrátorka a grafická designérka Elīna Brasliņa, s jejíž tvorbou se prostřednictvím knih Lawrence Schimela setkáváme v českém prostředí poprvé. Nápadně stylizované postavy ihned upoutají čtenářovu pozornost díky výrazným tělesným prvkům a mimice (velký obličej a především oči). Brasliņa se tak snaží podtrhnout vtipnost situací, se kterými se všichni v běžném životě setkáváme.

Téma LGBT rodiny zpracované pro předčtenářskou skupinu dětí nalezneme pouze v několika knihách vydaných česky, např. v příběhu Petera Parnella a Justina Richardsona nazvaném Tango: Skutečný příběh jedné tučňáčí rodiny či v knize Lindy de Haan a Sterna Nijlanda Král & král & rodina. Oba zmíněné tituly se opírají především o pohádkové motivy, zatímco Schimel promlouvá k malým čtenářům zcela otevřeně. Brzy ráno a Teď není čas na hraní nejsou pouze příběhy o LGBT rodinách, ale příběhy o všedních životních situacích každé rodiny. Lawrenci Schimelovi a Elīně Brasliņě se podařilo na několika málo stranách zachytit humorně a s mírnou nadsázkou to nejpodstatnější: je jedno v jaké rodinné struktuře žijeme, pokud ji tvoří milující lidé.

 

Na podobné téma:
Justin Richardson
a Peter Parnell: Tango

 

© Miroslav Jindra

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 14 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

80%autor článku   59%čtenáři

zhlédnuto 1326x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce