Kendall, Bridget: Studená válka

Kendall, Bridget
Studená válka

recenze historie

Pětiletá holčička z Východního Německa, japonský rybář, jihoafrický voják – těm všem zasáhla do života studená válka. Mohou ale další publikované vzpomínky zásadně změnit představu, kterou o studené válce široká veřejnost má?

Očitá svědectví z vyhrocených okamžiků studené války
Bridget Kendallová
: Studená válka: Nový pohled na konflikt mezi Západem a Východem. Přel. Jan Šindelka, Universum, Praha, 2018, 568 s.

Přestože dnes z mnoha stran slýcháme kritiku současné podoby výuky dějepisu, kdy obvykle nezbývá čas zabývat se blíže dějinami druhé poloviny dvacátého století, můžeme předpokládat, že pojem „studená válka“ je alespoň přibližně znám velké části obyvatelstva napříč generacemi a snad i dnešním studentům. Více než čtyři desítky let trvající konflikt mezi dvěma mocenskými bloky se neprojevoval jen střídáním mimořádně napjatých a mírně uvolněných fází a prudkým rozvojem techniky (zejména té, kterou by bylo možné využít v očekávaném konfliktu celosvětových rozměrů), ale měl přímý dopad na životy desítek milionů lidí v mnoha zemích světa, tehdejší Československo nevyjímaje. S trochou nadsázky by se dalo říci, že každý člověk narozený před polovinou 80. let může svými vzpomínkami přispět k vykreslení tehdejších poměrů a jejich lepšímu pochopení pozdějšími generacemi. Toho hojně využívají nejen odborní badatelé, ale i novináři, autoři populárně naučných knih, filmaři i rozhlasoví dramaturgové.

Původně rozhlasový seriál z produkce BBC stál i za vznikem knihy s prostým názvem Studená válka, kterou s podtitulem Nový pohled na konflikt mezi Západem a Východem připravila k vydání Bridget Kendallová (nar. 1956), bývalá korespondentka působící v Moskvě právě v dramatické době, kdy se sovětské impérium hroutilo.

Kniha je rozdělena do třiceti chronologicky řazených kapitol, z nichž každá je věnována určité události či tématu, od vypuknutí občanské války v Řecku v roce 1944 až po faktický i formální rozpad Sovětského svazu v roce 1991. Nechybí kapitoly o tématech v českém prostředí dobře známých (např. stavba Berlínské zdi a její opětovné zbourání, války v Koreji a ve Vietnamu, maďarské povstání roku 1956 a samozřejmě Únor 1948 a Pražské jaro), o tématech méně frekventovaných (již zmíněná občanská válka v Řecku, válka v Angole a Kongu, revoluce v Íránu roku 1953 či test vodíkové bomby) ani o tématech obecnějších, která nelze přiřadit ke konkrétnímu datu (mccarthismus, jaderné závody ve zbrojení, Ostpolitik). Na první pohled se jedná výlučně o témata vojenská a politická, snad s výjimkou testu vodíkové bomby. Milníky v kosmickém výzkumu, politikaření spojené s neúčastí sportovců na olympijských hrách v Moskvě a v Los Angeles či jiné významné technické, kulturní a sportovní okamžiky samostatnou kapitolu nedostaly. Z hlediska geografického se kapitoly odehrávají s výjimkou Antarktidy na všech kontinentech (započítáme-li Austrálii a Oceánii jako jeden světadíl), což jen zvýrazňuje globální rozměr studené války, na který by se snad mohlo optikou střední Evropy občas pozapomenout. České čtenáře jistě potěší, že o Češích se hned v několika kapitolách pamětníci zmiňují pozitivně.

Každá z kapitol je uvedena krátkou studií, přibližující kontext popisované události, načež se ke slovu dostávají pamětníci těchto událostí, obvykle tři či čtyři. Není výjimkou, že pamětníci vystupující v jedné kapitole nezřídka stáli proti sobě na opačných stranách barikády; toto ovšem platí téměř výlučně pro kapitoly odehrávající se na západ od železné opony. Jistě by nebylo od věci konfrontovat i osoby s opačnými postoji k událostem, jako byla stavba Berlínské zdi nebo maďarské povstání; osoby loajální vůči tehdejším komunistickým režimům ale patrně neměly zájem vystoupit ve vysílání BBC.

Kniha nemá ambice být považována za odbornou historickou publikaci, poznámkový aparát či seznam použité literatury zde proto nenalezneme, na rozdíl od literatury doporučené zájemcům k dalšímu studiu (z ní je ovšem v češtině dostupný jen zlomek, což ale jistě není vina českého vydavatele). S populárně naučným charakterem publikace souvisí i některé formulace, které by historik rád viděl podpořené argumenty, které ale autorka uvádí bez bližšího zdůvodnění jako nesporný fakt (např. hned v úvodu knihy klade počátek studené války již do roku 1944). Vedle těchto diskutabilních formulací se do textu knihy (přinejmenším v českém vydání) vloudilo několik neoddiskutovatelných chyb, z nichž tuzemské čtenáře nejvíce popudí chybné datum vyloučení Alexandra Dubčeka z KSČ a informace, že Pavel Litvinov, jeden z osmi statečných demonstrantů odsuzujících invazi do Československa, měl být synem ministra zahraničí ze Stalinovy éry – ve skutečnosti byl jeho vnukem. Smutnou chybou jinak zdařilého překladu je formulace, že na dodávkách zbraní afghánským povstalcům se měl podílet blíže neurčený generál Dynamics; zde se jedná o firmu General Dynamics.

Neexistujícího generála by snad bylo možné ještě redaktorovi knihy odpustit, horším prohřeškem je fakt, že připojený věcný a jmenný rejstřík snad ve všech případech odkazuje na nesprávná čísla stránek. Těžko z pozice recenzenta soudit, kde v procesu přípravy českého vydání došlo k chybě, každopádně k číslům uvedeným v rejstříku je nutné připočítat minimálně dvanáct stran, aby se čtenář dopátral pasáže, kterou hledá. Některé, v textu knihy zmíněné osoby pak v rejstříku nejsou uvedeny vůbec, což se netýká jen řadových účastníků protirežimních demonstrací (a generála Dynamicse), ale třeba i pozdějšího estonského prezidenta Arnolda Rüütela a dalších osob.

Dále je poněkud nejasné, v čemž přesně spočívá onen v podtitulu knihy zmíněný nový pohled na studenou válku. Metodu přímé citace pamětníků v žádném případě nelze označit za novou, stejně jako fakt, že kniha se zabývá časově i místně od sebe velmi vzdálenými událostmi, které zasazuje do vzájemného kontextu. Nejasný je i klíč, podle jakého byli pamětníci vybíráni – jejich svědectví jsou sice dříve nezveřejněná, na druhou stranu ale poučenému zájemci o dějiny druhé poloviny 20. století v zásadě přinášejí jen málo nového, neboť vzpomínek pamětníků na klíčové události studené války bylo publikováno již nepřeberné množství.

Přesto nelze kategoricky prohlásit, že vydání knihy bylo zcela zbytečným nakladatelským počinem. Zejména pro mladší zájemce o moderní dějiny, kteří se teprve začínají seznamovat s dostupnou literaturou, se může jednat o dobrý výchozí bod k dalšímu studiu. Jistě si kniha najde cestu i do knihovniček čtenářů již starších a s tématem obeznámených, vyloženě nových informací a interpretací zde ovšem tato cílová skupina nalezne jen málo.

 

© Martin Liška

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 9 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.