Hakl, Emil: Potíže s uzlem

Hakl, Emil
Potíže s uzlem

sloupek beletrie česká

Neumím si uvázat kravatu, tudíž jsem prakticky mrtev. No, vlastně umím, ale dlouho jsem to nedělal. Takový ten fígl přes stehno, trapný asymetrický zašmodrchanec.

Potíže s uzlem

Kravata – zvláštní věc. Symbol mužského šovinismu nebo naopak náznak dávnověkého jha, ono se to nevylučuje. Proto nejezdím na festivaly a sedím doma – protože si neumím nasadit kravatu, natož uvolněně komunikovat. Roste ve mně obdiv k lidem, kteří to umějí. A zároveň čím dál víc cítím solidaritu s těmi, kdo se ze svého kulturního ghetta nikdy nevymanili.

Nic. Aktuálně se snažím vyrobit si uzel, protože za hodinku mě čeká účast na vyhlášení cen Magnesia Litera a obávám se, že tam budou mít kravatu všichni, čili bych neměl vybočovat. Heh, nejde to snadno. Nakladatelská slavnost, říkám si. Jak to vlastně jde dohromady. Autor dostane nějakých patnáct procent a je rád, že se může potit ve světle agresivních lamp. Náklady na tisk knihy taky tak nějak. Plus 50–60 procent na rabat distributora. 70 až 85 ceny jde tedy na pokrytí výrobních nákladů. Logistika, eh.

Uzel se zase nepovedl. Nakladateli nicméně zbude přibližně maximálně 30 %, z čehož platí provoz a odvádí daně. Mzdy zaměstnanců, energie, pronájem budov, sklady, marketing, huhů.

Kravata letí do kouta, je sice hedvábná, ale vypral jsem ji kdysi na 30, čili vypadá jako pochcaná od kocoura.

Beru další. Při nákladu 3000 kusů může být hrubý zisk 150 000 korun, ovšem před zdaněním. Žádná sláva.

Nejjedovatější drak tedy asi bude distributor. Co vím z doslechu, bere si 50–60% rabat. Logický krok, na který přišlo v divokých letech málo nakladatelů – vybudovat si vlastní distribuční síť. Taky žádná prdel – sklady, technika, personál, obchodní zástupci, flotila vysokozdvižných vozíků. Navíc se může stát, že se nakladatel nedostane do řetězcových knihkupectví, ovládaných onačejšími distribucemi…

Do hajzlu… Další kravata v pekle.

Nakladatelství je tedy asi dost riskantní podnik. Knihkupec dostane třicet procent a je rád.

Tuhle kravatu jsem měl kdysi dávno na svatbě, je rozežraná od molů, do koše s ní.

Co ale nakladatel? Musí mít čich na autory, propagovat je, mít schopné agenty na nákup licencí a hojit se na velkoskladových krávovinách pro masy. Schopní agenti jsou, mimochodem, takřka zednářská lóže. Nezávislá, informovaná, vzácná. Především vzácná. Jejich vzácnost by byla na extra pojednání.

Už se mi na tu Literu skoro ani nechce, jenže mívají tam skvělý bramborový salát a bude tam pár kamarádů.

Poslední pokus o šlajfku, je modrá, elegantní, ale už nějak nemám sílu. Přemýšlím ještě, já chudák, o nakladateli. Ten, který má podíl na distribuci, může mít hrubý zisk z výroby knih třeba 50 procent, což už by bylo sakra znát. Investovat do masově propagovaných autorů může vést při dvousettisícovém prodaném nákladu a ceně 500 Kč za kus k zisku baj voko padesát miliónů korun.

Odhazuju kravatu, beztak je politá od vína. Natahuju si svetr a odcházím na vyhlášení. Těším se na kamarády, které tam s viklající se sklenkou čúča v ruce potkám, a hážu za hlavu potíže s uzlem. Lidí ve svetru tam bude, pokud se jim vůbec vyplatí na tu talk show zavítat, rozhodně víc.

 

 

 

Bianca Bellová: O inspiraci
Bianca Bellová: Proč nejsem feministka
Anna Bolavá: Ten, co mě operoval
Anna Bolavá: Ten, co srážel kaštany v parku
Anna Bolavá: Sloup nultý
Anna Bolavá: Ten, co odmítl trhat
Petr Borkovec: Nikdo nemiluje muže, který se upaluje v zrcadle
Petr Borkovec: Jaro a Shetlandské ostrovy
Petr Borkovec: Úvod do veřejného čtení
Petr Borkovec: Spokojené nářky
Petr Borkovec: Kurzy kreslení ptáků za soumraku
Petr Borkovec: Writer in Residence
Petr Borkovec: Prázdniny teprve začínají
Petr Borkovec: Smutek a knihovnice
Milan Děžinský: Opožděné poděkování
Emil Hakl: Běží další kolo…
Emil Hakl: Setkání s drakem
Emil Hakl: Můj díl másla na hlavě
Emil Hakl: Bábel a dvě umrtvovačky
Petra Hůlová: Fackovací panák David Zábranský
Petra Hůlová: Him not?
Petra Hůlová: Vaculík, Mácha a Hakl na panelu
Petra Hůlová: Nezdařený pokus porodit do veřejného bazénu
Petra Hůlová: Jak Martin Krafl nalil čistého vína
Marie Iljašenko: Neskákej moc vysoko
Marie Iljašenko: Kolik váží básnická sbírka?
Marie Iljašenko: Fantazie o pilotovi
Marie Iljašenko: O poezii a zimě
Marie Iljašenko: S ruskou písní na rtech
Marie Iljašenko: Básně z Ikey
Kees Mercks: Brno
Radek Malý: Potýkání s Faustem
Petr Motýl: Česká literatura prezidentská
Petr Motýl: Na Květnou neděli
Petr Motýl: Proč jet do Třebíče v zimě
Petr Motýl: Knížky a Vánoce
Petr Motýl: Psáno o letošních Dušičkách
Petr Motýl: Čtení na dovolenou
Markéta Pilátová: Haiťani nejsou Marťani
Markéta Pilátová: Kůže
Markéta Pilátová: Legionářský dopis brazilské mámě
Markéta Pilátová: Velebné velryby
Markéta Pilátová: Osmdesátky!
Markéta Pilátová: Evropanka
Markéta Pilátová: Je to v hlavě!
Markéta Pilátová: Nepodceňuj poezii!
Magdaléna Platzová: Výzva bývalým spolužákům
Magdaléna Platzová: Kdo nepláče s obětí…
Magdaléna Platzová: Uražená milenka a mýtus revoluce
Jáchym Topol: Kosovrh, hůlava a Moby Dick
David Zábranský: Čeká nás velký lesknoucí se rok
David Zábranský: Moje trable s Českou televizí
David Zábranský: Chvála zdi
David Zábranský: Číňané nás brzy pozabíjejí!
David Zábranský: V Lipsku
David Zábranský: Za_raný turisti
Juan Zamora: Agatha, služky a skrytá reklama

© Emil Hakl
ilustrace © Lela Geislerová

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 990x

Inzerce