Hrouda, Lubomír: Rostliny naší přírody

Hrouda, Lubomír
Rostliny naší přírody

recenze přírodní vědy

Botanik Lubomír Hrouda a ilustrátorka Anna Skoumalová-Hadačová spojili síly a společně vytvořili obdivuhodný akvarelový atlas obsahující stovky rostlin, které lze v současnosti najít v České republice. Jedná se po dlouhé době o mimořádný počin mezi botanickými encyklopediemi české provenience, a byl proto plným právem oceněn jako kniha roku nakladatelství Academia.

Nové zmapování palety rostlin na našem území
Lubomír Hrouda
, Anna Skoumalová: Rostliny naší přírody: štětcem Anny Skoumalové a perem Lubomíra Hroudy. Nakladatelství Academia, Praha, 2018, 850 s., ilustrace

Atlas zahrnuje na 780 samostatných bylinných hesel. V doprovodných textech jsou potom ještě zmíněny příbuzné druhy či poddruhy, a publikace tak přináší ve stručném přehledu informace o přibližně 1020 taxonech, což je téměř polovina ze všech planých rostlin vyskytujících se v české přírodě.

Anna Skoumalová odvedla skvělou práci, ostatně jako už tradičně, vždyť její precizní vědecké ilustrace najdeme ve zhruba 50 botanických a medicínských titulech. Akvarely vznikaly výhradně podle živých předloh, a ačkoliv prvotním záměrem rozhodně nebylo vytvořit klíč rostlin, jsou jednotlivé druhy zachyceny natolik věrně, že je lze snadno bezpečně určit. Navíc pokud nebylo možné některé druhově charakteristické znaky vyjádřit obrazem, zmiňuje je Lubomír Hrouda v krátkém popisu.

Úskalí práce s živým materiálem
Lubomír Hrouda spolu s dalšími kolegy přivážel ilustrátorce rostliny z terénu podle předem připravených seznamů, které zohledňovaly vhodný biotop a období květu a zrání plodů. I když mají z dlouhé praxe v oboru bohaté zkušenosti, kde kterou bylinu najít, nevyhnuli se pátrání – výskyt i růst rostlin ovlivnila například extrémní sucha nebo vysoká zvěř, která v předstihu stačila vzácné exempláře spást.

V sezoně nebylo možné přivézt výtvarnici desítky rostlin, nezvládla by je tak rychle zpracovat. Už deset najednou představoval pořádný zápřah. Jak paní Skoumalová uvedla, v podstatě se dá namalovat jeden akvarel za den. „Ale například lopuch jsem malovala 25 hodin – má na listech jemné vlasové linky v určitém systému, který je třeba dodržet.“ Práce na tak rozsáhlém díle nebyla jednoduchá. Trvala několik let a její obsah byl konzultován s dalšími 20 botaniky.

Jaké rostliny vybrat?
Při výběru druhů byl zohledněn posun skladby naší květeny od roku 1973, kdy vyšel předchozí atlas Naše květiny od Miloše Deyla a Květoslava Híska. Dotisk nebyl z technického důvodu možný a vlastně už ani účelný. Nicméně k odkazu tohoto díla se Lubomír Hrouda hlásí. Podobně jako tehdy byl jako ilustrace zvolen celý habitus rostliny nebo její podstatná část a systém krátkých textů se základní informací. Popis rostliny byl omezen domluveným rozsahem. Základní myšlenkou bylo vytvořit knihu zhruba stejně rozsáhlou, tedy takovou, která se ještě dá svázat a čtenář s ní bude moci snadno manipulovat. Kromě příslušnosti k čeledi tu nalezneme údaje o výšce, vytrvalosti, hlavní druhové znaky, dále biotopy, kde je možné rostlinu najít, období kvetení, případně jestli je ohrožena, chráněna a zda je jedovatá. Atlas je ještě doplněn o charakteristiku jednotlivých rostlinných čeledí, našich biotopů a nechybí samozřejmě rejstříky českých i latinských jmen.

Autoři se drželi přání nakladatelství a výběr zahrnuje výhradně byliny, resp. drobné keřovité rostliny s dřevitými stonky. Zařazeny jsou tu druhy opravdu běžné, které čtenář může snadno potkat ve volné přírodě, ty vzácnější z chráněných území i druhy synantropní, vázané na lidskou činnost. Hojně zastoupeny jsou proto například trávy, ostřice a sítiny, kterých je krajina plná. Oproti Našim květinám, jež mapovaly floru na československém území, dovoluje tato publikace při stejném rozsahu lépe poznat českou květenu. Včetně novodobých novinek, kterými jsou dříve u nás nevídané teplomilné druhy či invazní rostliny, jimž se tu velmi daří na úkor druhů původních. Jediné, co bylo programově vynecháno, byly endemity. Nakladatelství Academia totiž chystá v dohledné době další botanickou publikaci, která se bude podrobně věnovat právě a výhradně jim.

Oceňme skvělou práci a nehledejme chyby za každou cenu
Zaznamenala jsem, že je nové encyklopedii někdy vyčítáno, že nebyl dobře zvolen formát, tedy že ilustrace jsou příliš malé a zejména tloušťka knihy je enormní a více útlejších dílů by lépe sloužilo snazšímu vyhledávání. Lubomír Hrouda v úvodu vysvětluje okolnosti zvoleného obsahu i formy a myslím, že jsou zcela pochopitelné. Mně osobně nijak nepřekáží. S knihou se pracuje dobře, a naopak považuji její promyšlenou ucelenost za velkou výhodu a jednu z mnoha kvalit.

Je to opravdu krásný atlas, který by neměl chybět v knihovně kohokoliv, kdo se zajímá o botaniku. Autoři nám v něm podali zprávu o současném výskytu rostlinstva v naší zemi. Uvidíme, jak dlouho bude aktuální a jak se naše flora bude dál přetvářet v reakci na měnící se klima.

 

© Zuzana Šmejkalová

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 32 čtenářů.

Diskuse

Vložil: Valda, 12.05.2019 09:41
Hrouda, Lubomír: Rostliny naší přírody
"Základní myšlenkou bylo vytvořit knihu zhruba stejně rozsáhlou, tedy takovou, která se ještě dá svázat a čtenář s ní bude moci snadno manipulovat." V tomto ohledu to tedy poněkud nevyšlo. Nová kniha váží přes dvě kila a jako příručka do terénu prostě nefunguje. "Naše květiny" jsem si občas do batohu... přibalil. Ilustrace paní Skoumalové jsou pěkné, ale už pro zvolený výběr nejběžnějších druhů se zdá, že kniha určena laickým zájemcům o přírodu, které ovšem může odradit předimenzovaná tloušťka a hmotnost svazku.
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

90%autor článku   59%čtenáři

zhlédnuto 811x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce