Bolavá, Anna: Vlaky, bezy a mrtvoly

Bolavá, Anna
Vlaky, bezy a mrtvoly

článek beletrie česká

Sedím ve vlaku z Českého Těšína. Autorské čtení nebylo špatné, přestože se jednalo o besedu se studenty. U nich nikdy nevíte, jak to dopadne.

Vlaky, bezy a mrtvoly

Dětem raději nečtu ukázku o nálezu mrtvého těla v bažinách a vynechávám i tu o nafrněných učitelkách. Výkupna bylin jim vůbec nic neříká, takže si spolu vlastně nemáme co říct. Nikdo z nich nemá potřebu psát, natož o tom mluvit (a jestli ano, co je nám ostatním do toho, není nic nepatřičnějšího než řeči o psaní). Přesto je to podařená akce, za kterou jsem ráda. Obzvlášť najde-li se pro mě ve zpátečním vlaku volné místo u okna. Třetinu cesty sedím proti směru jízdy (takhle je to vždycky, vždycky!), ale pak se celá souprava otočí (přísahám!), já vidím dopředu a můžu začít podsekávat bezy.

Je to jednoduché. Stačí dát prst na okno a brát jeden míhající se keř za druhým. Nikdo mi neřekl, že už kvetou! Ještě to nejsou plně rozkvetlé, obtěžkané rostliny čili nejnádhernější plodiny uprostřed širých českých polí, ale stačí to. I tohle imaginární množství bude pro dnešek v pořádku. Vlak letí rychle jako drak, za našimi zády se honí mraky, padají stromy a zvedají se hladiny řek. Už zítra to bude ve zprávách, sucho se střídá s vodou, stejně jako řepka s kukuřicí, všechno špatně, polykám prášek proti hrůze a zapíjím to vodou s příchutí mikroskopických částeček plastů. Toalety tentokrát nejsou mimo provoz, takže to do hodiny dostanu zase z těla ven.

Osoba s vrozenou vadou řeči (každý rychlík jednu takovou má) oznamuje, že se blížíme k hlavnímu městu. Souprava zastavila. Kontroluju čas. Dívám se, kam až vede náš vlak. Je dlouhý. Pak to spatřím. Hned pode mnou, vedle kolejí. Obrovská kostra. Minimálně dva metry. „Hm, kostra,“ říkám si v duchu a zůstávám klidná. Vlak se pořád ani nehne, to musí být znamení, že mám vzít mobil a nález dokumentovat. Počítám žebra. Nikoho dalšího to nezajímá, dívat se z okna je nuda. Jak dlouho trvá, než zmizí všechno maso a zůstanou jen kosti? Nemůžu být sakra první, kdo si ostatků nedaleko bleších trhů všiml. Nebo je to vtip? Nastražený výukový materiál z přírodovědného kabinetu? Leží tak klidně. Definitivně. Pravda, jakmile chybí lebka, těžko určit tvora a dva metry to možná nebudou, ale metr a půl rozhodně. Nebo metr plus pánev odhozená tlakovými vlnami o něco dál. Pak už jsme na nádraží. Doma se dějí jiné věci, vypouštím to z hlavy.

Druhý den. Nahlásím to. Chci vědět, čí kosti to jsou, i když kvůli mně hrozí falešný výjezd. Ale horší než komunikace s prodavačkou v Albertu minulý týden to být nemůže. „Vy jste si zauzlovala zelí?!?“ řvala na mě a doteď to slyším a srdce mi buší mimo rytmus. Ano, dala jsem si ho do sáčku, probodněte mě za to ještě jednou. Sto padesát osm volat nebudu, důkazy mám na fotkách, takže napíšu e-mail. Kupodivu reagují ještě ten den, že to postoupili na patřičné místo. Odtud se ozývají hned. Upřesňuju lokalitu, ani to nebolí. A jestli budu mluvit v hlavních zprávách na Nově, zdůrazním i nález těla ve své knize Ke dnu, o kterém jsem ten den záměrně nečetla. Všichni, kteří mé fotky viděli, se shodli, že ostatky jsou lidské. Na devadesát procent. Nebo na šedesát. I když páteř je tlustá a dlouhá a mohlo by se jednat o ocas… Takže čert. To už vypátrají oni. Hlas v telefonu je zaskočen, není si jistý, že se výsledky dozvím i já. Kupodivu mi odpovědí následující den. Proběhla pátrací akce. Milý e-mail. Pochválili mě. Všímavost občanů je pro práci policie velmi důležitá!

 

Bianca Bellová: O inspiraci
Bianca Bellová: Proč nejsem feministka
Anna Bolavá: Ten, co mě operoval
Anna Bolavá: Ten, co srážel kaštany v parku
Anna Bolavá: Sloup nultý
Anna Bolavá: Ten, co odmítl trhat
Petr Borkovec: Nikdo nemiluje muže, který se upaluje v zrcadle
Petr Borkovec: Jaro a Shetlandské ostrovy
Petr Borkovec: S Biankou Bellovou v hotelu
Petr Borkovec: Úvod do veřejného čtení
Petr Borkovec: Spokojené nářky
Petr Borkovec: Kurzy kreslení ptáků za soumraku
Petr Borkovec: Writer in Residence
Petr Borkovec: Prázdniny teprve začínají
Petr Borkovec: Smutek a knihovnice
Milan Děžinský: Opožděné poděkování
Emil Hakl: Běží další kolo…
Emil Hakl: Setkání s drakem
Emil Hakl: Můj díl másla na hlavě
Emil Hakl: Bábel a dvě umrtvovačky
Emil Hakl: Potíže s uzlem
Petra Hůlová: Fackovací panák David Zábranský
Petra Hůlová: Můj příští román bude o vodě
Petra Hůlová: Him not?
Petra Hůlová: Vaculík, Mácha a Hakl na panelu
Petra Hůlová: Nezdařený pokus porodit do veřejného bazénu
Petra Hůlová: Jak Martin Krafl nalil čistého vína
Marie Iljašenko: Upatlaná růžová lepivá věc
Marie Iljašenko: Neskákej moc vysoko
Marie Iljašenko: Kolik váží básnická sbírka?
Marie Iljašenko: Fantazie o pilotovi
Marie Iljašenko: O poezii a zimě
Marie Iljašenko: S ruskou písní na rtech
Marie Iljašenko: Básně z Ikey
Kees Mercks: Brno
Radek Malý: Potýkání s Faustem
Petr Motýl: Česká literatura prezidentská
Petr Motýl: Na Květnou neděli
Petr Motýl: Proč jet do Třebíče v zimě
Petr Motýl: Knížky a Vánoce
Petr Motýl: Psáno o letošních Dušičkách
Petr Motýl: Čtení na dovolenou
Markéta Pilátová: Haiťani nejsou Marťani
Markéta Pilátová: Kůže
Markéta Pilátová: Legionářský dopis brazilské mámě
Markéta Pilátová: Velebné velryby
Markéta Pilátová: Osmdesátky!
Markéta Pilátová: Když duše není malá
Markéta Pilátová: Evropanka
Markéta Pilátová: Je to v hlavě!
Markéta Pilátová: Nepodceňuj poezii!
Magdaléna Platzová: Výzva bývalým spolužákům
Magdaléna Platzová: Kdo nepláče s obětí…
Magdaléna Platzová: Uražená milenka a mýtus revoluce
Jáchym Topol: Kosovrh, hůlava a Moby Dick
David Zábranský: Čeká nás velký lesknoucí se rok 
David Zábranský: Moje trable s Českou televizí
David Zábranský: Chvála zdi
David Zábranský: Číňané nás brzy pozabíjejí!
David Zábranský: V Lipsku
David Zábranský: Za_raný turisti
Juan Zamora: Agatha, služky a skrytá reklama

 

© Anna Bolavá
ilustrace © Lela Geislerová

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 524x

Inzerce
Inzerce