Motýl, Petr: Ó Velvary, ó Velvary…

Motýl, Petr
Ó Velvary, ó Velvary…

sloupek beletrie česká

Na náměstí v městečku v Čechách. Začátkem léta, navečer. Tak krásně tam je, tak teskno až k pláči.

Ó Velvary, ó Velvary…

V městečku Velvarech měl onehdy vernisáž můj nejstarší kamarád – nedávno oslavil osmdesátku – Václav Sokol. Uprostřed velvarského náměstí trčel proti šmolkově modré polovině nebe barokní mariánský sloup, po druhé polovině oblohy šinula se deštěm nasáklá mračna. Půl na půl. Naděje a nostalgie. Kolik už jsem takových městeček, takových náměstí viděl, s vlaštovkami čiřikajícími nízko nad lipkami, se smradem z kanálů, s půllitrem na tácku.

Pod barokním sloupem „světští“ kolotočáři točí kolotoči a elektronickými kolovrátky. Kapelník hudby k vernisáži oznamuje: „Nyní zazní světově proslulá anglická lidová píseň!“ A čtyři flétny zahudou Let it be.

A pokud jde o světovou literaturu: v barokním průjezdu domu, ve kterém se vernisáž koná, jsou zdarma k dispozici přebytky místní knihovny, odnáším si tedy Vzpomínky obchodníka s obrazy Ambroise Vollarda a vzápětí zjišťuji, že francouzský spekulant za celý život nekoupil jediný velvarský obraz, zato si světově namastil kapsy na van Goghovi a Picassovi. To se dalo čekat. To bylo pořád: velvarská cukrová řepa, velvarská pšenice, velvarská vejce natvrdo do Karlova mostu. To se to za prodanou řepu a pšenku stavěly honosné domy na náměstí. Ještě tak barokní morový sloup, to ano, ale uspořádat každý rok pod tím sloupem světový veletrh s moderním uměním a otočit na něm světové peníze, o tom žádná. Kdepak: zatočit se o pouti na kolotoči a domů do kanafasu.

Zato letos! Po celé léto bude v městečku usazeném v polích jak křepelka na pěti penězích, na náměstí tklivém a čarovném vystavovat můj nejstarší kamarád Václav Sokol. Jeho pastely tu návštěvník může zhlédnout výhradně v sobotu odpoledne. Z poloviny jsou to ilustrace ke Komenského Orbis Pictus (jedna místnost), z poloviny volná tvorba (druhá místnost). Komenského naděje, že když se lidem zavčasu řekne, že by měli být dobří, bude dobrý i svět, platí pro obě poloviny výstavy.

Tak teskno mi bylo na lavičce na náměstí městečka v Čechách, tak sladce, začátkem léta, navečer. Jako by to bylo Nás pět: Petr Bajza, Antonín Bejval, Éda Kemlink, Zilvar z chudobince a Kristus Pán.

 

 

Bianca Bellová: O inspiraci
Bianca Bellová: Proč nejsem feministka
Anna Bolavá: Vlaky, bezy a mrtvoly
Anna Bolavá: Ten, co mě operoval
Anna Bolavá: Ten, co srážel kaštany v parku
Anna Bolavá: Sloup nultý
Anna Bolavá: Ten, co odmítl trhat
Petr Borkovec: Nikdo nemiluje muže, který se upaluje v zrcadle
Petr Borkovec: Jaro a Shetlandské ostrovy
Petr Borkovec: S Biankou Bellovou v hotelu
Petr Borkovec: Úvod do veřejného čtení
Petr Borkovec: Spokojené nářky
Petr Borkovec: Kurzy kreslení ptáků za soumraku
Petr Borkovec: Writer in Residence
Petr Borkovec: Prázdniny teprve začínají
Petr Borkovec: Smutek a knihovnice
Milan Děžinský: Opožděné poděkování
Emil Hakl: Běží další kolo…
Emil Hakl: Setkání s drakem
Emil Hakl: Můj díl másla na hlavě
Emil Hakl: Bábel a dvě umrtvovačky
Emil Hakl: Potíže s uzlem
Petra Hůlová: Fackovací panák David Zábranský
Petra Hůlová: Můj příští román bude o vodě
Petra Hůlová: Him not?
Petra Hůlová: Vaculík, Mácha a Hakl na panelu
Petra Hůlová: Nezdařený pokus porodit do veřejného bazénu
Petra Hůlová: Jak Martin Krafl nalil čistého vína
Marie Iljašenko: Upatlaná růžová lepivá věc
Marie Iljašenko: Neskákej moc vysoko
Marie Iljašenko: Kolik váží básnická sbírka?
Marie Iljašenko: Fantazie o pilotovi
Marie Iljašenko: O poezii a zimě
Marie Iljašenko: S ruskou písní na rtech
Marie Iljašenko: Básně z Ikey
Kees Mercks: Brno
Radek Malý: Potýkání s Faustem
Petr Motýl: Česká literatura prezidentská
Petr Motýl: Na Květnou neděli
Petr Motýl: Proč jet do Třebíče v zimě
Petr Motýl: Knížky a Vánoce
Petr Motýl: Psáno o letošních Dušičkách
Petr Motýl: Čtení na dovolenou
Markéta Pilátová: Haiťani nejsou Marťani
Markéta Pilátová: Kůže
Markéta Pilátová: Legionářský dopis brazilské mámě
Markéta Pilátová: Velebné velryby
Markéta Pilátová: Osmdesátky!
Markéta Pilátová: Když duše není malá
Markéta Pilátová: Evropanka
Markéta Pilátová: Je to v hlavě!
Markéta Pilátová: Nepodceňuj poezii!
Magdaléna Platzová: Výzva bývalým spolužákům
Magdaléna Platzová: Kdo nepláče s obětí…
Magdaléna Platzová: Uražená milenka a mýtus revoluce
Jáchym Topol: Kosovrh, hůlava a Moby Dick
David Zábranský: Čeká nás velký lesknoucí se rok 
David Zábranský: Moje trable s Českou televizí
David Zábranský: Chvála zdi
David Zábranský: Číňané nás brzy pozabíjejí!
David Zábranský: V Lipsku
David Zábranský: Za_raný turisti
Juan Zamora: Agatha, služky a skrytá reklama

© Petr Motýl
ilustrace © Lela Geislerová
 

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 415x

Inzerce
Inzerce
Inzerce