Kubíček, Tomáš (ČLC)

Kubíček, Tomáš (ČLC)

rozhovor beletrie česká

Rozhovor s ředitelem Moravské zemské knihovny Tomášem Kubíčkem: „Práce centra by měla být založena na kontinuitě a strategické rozvaze.“

Nikdo se nikam nestěhuje

Minulý týden došlo k několika významným změnám uvnitř Českého literárního centra. iLiteratura se prezentaci české literatury ve světě, jíž se ČLC již více než dva roky zabývá, věnuje opakovaně, proto jsme oslovili aktéry změn, aby nám je popsali podrobněji. Na několik otázek odpověděl i ředitel Moravské zemské knihovny Tomáš Kubíček.

iLiteratura: Z vydané tiskové zprávy není zcela jasné, jak to bude s budoucností ČLC. Jak velká část se přestěhuje do Brna a jak velká část zůstane v Praze? Budou mít nějak oddělené agendy? Co znamená sloučení s agendou organizování zahraničních veletrhů? Přejde tato agenda pod správu ČLC, nebo naopak ČLC přejde pod příslušný odbor na MZK? Je pro to stěhování ještě nějaký jiný důvod, než že Martin Krafl bydlí v Brně?
Tomáš Kubíček: Sídlem Českého literárního centra zůstává Národní dům na Vinohradech, alespoň do doby, dokud nebudou k dispozici adekvátnější prostory v Praze. Ty stávající rozhodně nejsou vyhovující, o čemž kolegové z ministerstva kultury vědí a hledají řešení. České literární centrum je sekcí Moravské zemské knihovny, jak tomu bylo od jeho zřízení. Není tedy žádný odbor, pod nějž by ČLC mělo přejít. Organizační struktura zůstává v tuto chvíli nezměněna, nikdo se nikam nestěhuje. Pan Krafl zůstává v Brně v sídle MZK, mj. i kvůli administrativnímu zázemí, a mimochodem – trvalé bydliště má v Praze. Martin Krafl má stále ještě na starosti tříletý projekt posílení české přítomnosti v německojazyčných zemích, vycházející z hostování ČR na Lipském knižním veletrhu 2019. Byla to doposud největší a úspěšná prezentace české literatury v překladu v zahraničí. Nyní připravuje další na veletrzích ve Frankfurtu n. M., Vídni či ve Varšavě. Z vlastních personálních rezerv MZK zřídila tříčlenný tým, který s ním veletrhy připravoval a připravuje. Ten zůstává Martinu Kraflovi nadále k dispozici, a pod jeho vedením tedy zůstávají obě aktivity, neboť převzal odpovědnost za obě složky prezentace české literatury v zahraničí. Svůj návrh jsem přednesl Radě Českého literárního centra a rada v následném hlasování s tímto postupem souhlasila. Společně jsme se shodli na pověření na dobu jednoho roku, do června 2020.

iLiteratura: Jaké bylo z vašeho pohledu působení Ondřeje Buddeuse v čele ČLC? Splnil očekávání? Považujete obecně dosavadní činnost ČLC za spíše úspěšnou, nebo neúspěšnou? Proč?
Tomáš Kubíček: Ondřej Buddeus prokázal velký entuziasmus pro práci ČLC. Úkolem Martina Krafla zůstává plnění platné dlouhodobé koncepce, i když ta je, jak to odpovídá tomuto typu dokumentů, značně obecná. Musí tedy dát činnosti centra pevný střed a jasný cíl, jaký odpovídá personálnímu a finančnímu zajištění, které MK pro centrum určilo. Jeho úkolem je především zasíťování do evropské sítě podobných institucí a navázání dlouhodobých smluv o spolupráci se zahraničními organizacemi podobného typu, jako je ČLC, a s literárními festivaly. Práce centra by měla být založena na kontinuitě a strategické rozvaze. Ta by neměla být obecná, ale konkrétní s jasně pojmenovanými cíli a „zisky“ – tak, aby bylo možné sledovat úspěšnost nebo neúspěšnost práce ČLC. V tuto chvíli po dvou letech existence centra nemáme žádnou smlouvu tohoto typu, žádný deklarovaný vztah o dlouhodobé spolupráci a vzájemné podpoře pro „vyvážení“ české literatury do zahraničí. MK doposud neuvolnilo prostředky pro vznik české sekce centra, jak bylo deklarováno v koncepci na rok 2019, a nemáme k dispozici jiné prostory než v Národním domě na Vinohradech. I těmto záležitostem musí Martin Krafl věnovat pozornost.

iLiteratura: Jak Petr Janyška, tak Ondřej Buddeus si při svém odchodu stěžovali na vaše manažerské metody. Uváděli nedůvěru a z ní vyplývající ustavičnou kontrolu, špatnou komunikaci, negativní přístup. Jak spolupráci s oběma vedoucími ČLC vidíte vy?
Tomáš Kubíček: Spolupráce s Petrem Janyškou trvala velmi krátce a vlastně se nerozvinula. Standard, který očekával jako bývalý velvyslanec, mu personální a finanční zajištění centra nemohlo poskytnout a odešel sám po několika týdnech. Ondřej Buddeus vstoupil do funkce bez praxe vzhledem k potřebným organizačním a řídícím schopnostem. Jeho úkolem přitom bylo zajistit bezproblémový chod instituce, která neměla na co navazovat a současně musela a musí respektovat pravidla hospodaření státních institucí, což není nic jednoduchého. Vedoucí Českého literárního centra musí být schopen řídit práci svých kolegů a jednat samostatně. To je to, co očekávám od Martina Krafla. Za chod Českého literárního centra zůstávám zodpovědný (a to tak, jak vyplývá z povahy funkce statutárního zástupce, trestněprávně i finančně), současně ale potřebuji, aby ten, komu část své odpovědnosti svěřím, jednal s maximální mírou samostatnosti a odpovědnosti.

Martin Krafl pracuje pro MZK už přes dva roky. Má za sebou – kromě předchozí jedenáctileté praxe kulturního manažera v zahraničí – mimořádně úspěšnou prezentaci v rámci Českého roku v německojazyčných zemích. Je to projekt, který jsem inicioval před třemi lety na základě rozhodnutí MK ČR o hostování České republiky na mezinárodním Lipském knižním veletrhu. Dnes se o něm v německých médiích píše ve smyslu, že jde o nejúspěšnější koncept i prezentování národní literatury v novějších dějinách lipského veletrhu. Velmi těsně jsme na něm s Martinem Kraflem spolupracovali. Když jsem ho požádal, aby se na jeden rok ujal vedení ČLC, souhlasil. Osobně jsem přesvědčen, že je to dobrá volba. A Rada ČLC se s tímto rozhodnutím identifikovala. Základním předpokladem manažerské práce je, že máte možnost si vybrat spolupracovníky, na něž můžete část své zodpovědnosti přenést, aniž byste se z ní ovšem vyvázal. Pak je možné vás hodnotit podle jejich práce.

iLiteratura: Jakkoliv to v zakládacích dokumentech výslovně zmíněno není, při jednáních na MK ČR při zakládání centra opakovaně zaznívalo, že ČLC bude autonomním subjektem a že zařazení pod MZK je spíše formální, aby nemusela být zřizována nová příspěvková organizace. Kdy a proč se toto zadání změnilo?
Tomáš Kubíček: Nezměnilo se nikdy a současně nemůže být nikdy formální. Fungování centra musí respektovat pravidla řízení a hospodaření v příspěvkové organizaci. Nemůže být formální ani z toho důvodu, že na činnosti centra se podílí řada kolegů z Moravské zemské knihovny, kteří mu umožňují naplnit jeho poslání – od právníka, personalisty, účetní, ekonomického odboru, mzdového odboru, IT techniků až po další činnosti, jež nejsou a ani nemohou být úvazkově zajištěny limitem, které MK na centrum uvolnilo.

iLiteratura: A nakonec ještě jedna otázka, která možná není přímo k věci, ale stejně by mě odpověď zajímala, souvisí ostatně s tou předchozí. MZK má ve své zakládací listině úplně jiné povinnosti než organizovat veletrhy nebo řídit prezentaci české literatury v zahraničí. Nejsou vlastně všechny ty spory zbytečné? Neměla by se MZK více věnovat knihovnictví a badatelské činnosti?
Tomáš Kubíček: „Knihovny jsou pro Evropu důležité – jsou klíčovými místy pro vzdělání a občanskou angažovanost, jsou okny do kultury a dědictví pro všechny,“ zní v nedávno vydaném manifestu evropských knihoven. Opusťme tedy představu, že knihovny jsou archivy pro skladování knih. Jsou nástrojem demokratizace společnosti, prostředkem proti jejímu zhloupnutí, a jsou tedy i prostředkem šíření kultury a kulturní diplomacie. To není stanovisko Moravské zemské knihovny, to je obecně přijímaná role knihoven v okcidentálním světě. Za Moravskou zemskou knihovnou jsou konkrétní projekty, které to potvrzují.

 

Na podobné téma:

Hůlová, Petra; Zábranský, David: České literární centrum je průšvih už definitivně
Buddeus, Ondřej: Změny v Českém literárním centru a důvody mého odchodu
Lipár, Ondřej: Řada zvláštních kroků
Mandys, Pavel: Otočka v kruhu

© Pavel Mandys

Diskuse

Vložil: Jiří Trávníček, 23.06.2019 21:46
Kubíček, Tomáš (ČLC)
Utopeno v žargonu a "politické" uhýbavosti...
Vložil: Magda de Bruin, 21.06.2019 21:53
Kubíček, Tomáš (ČLC)
K žargonu ČLC / MZK (viz také http://www.h7o.cz/literarni-dum-neni-v-nasledujicim-roce-v-planu/) zřejmě patří slovo „agentáž“, „agentážní aktivity“, ale co se tím přesně myslí? Vidím, že „agentáž“ provádí třeba Aura-Pont, jenže to je agentura, která zastupuje autory a vyjednává za ně, když se na ni... nějaký zájemce obrátí, jejich díla však aktivně nenabízí. Je fakt, že paní Kalistová v rozhovoru s Juditou Matyášovou (LN 8. 12. 2016) na otázku: „Takže kdyby se ozvalo několik desítek autorů, centrum je bude zastupovat v zahraničí?“ odpověděla: „Ano, s tím se počítá.“ Ale to snad svědčí jen o tom, že ze začátku zjevně ani zakladatelé neměli ponětí, co taková instituce přesně dělá (srovnatelná literární centra v jiných zemích se tím rozhodně nezabývají). Nebo je snad agentáž to, co tu popisoval pan Kubíček v lednovém rozhovoru: „Oslovovali jsme je /tj. nakladatele v něm. jazykové oblasti/ předem dopisem (sic!) s otázkou, jestli nechtějí u příležitosti hostování ČR v Lipsku vydat nějaké české knihy.“??? (Vpravdě nabídka, která se neodmítá...) A co bude „cílená agentáž“, o které mluví pan Krafl v souvislosti s „cestou přes Skotsko a Irsko“, která má vést k většímu počtu anglických překladů? (Mimochodem je opravdu zajímavé projít si zprávy v médiích o ČLC za poslední dva roky, třeba tady http://www.culturenet.cz/aktuality/ceske-literarni-centrum-zahajuje-cinnost/n:20657/, a porovnat je se současnou situací i s výhledem do budoucna, jak ho črtají pánové Kubíček a Krafl. Namátkou: počáteční počet pěti zaměstnanců se „v průběhu roku“ měl zvýšit na osm, přitom teď se fakticky ještě o jednoho zaměstnance sníží, protože Martin Krafl je minimálně do konce roku vytížený jako programový koordinátor Lipska. Od začátku se mluví o restrukturalizaci webu czechlit, případně o vytvoření nových stránek v letech 2018–2019. Ani k tomu dosud nedošlo. A dalo by se pokračovat. Jak víme, že ze současných slibů do roka a do dne zase v tichosti nesejde? Pan Kubíček tu v lednu tvrdil, že na březnovém veletrhu v Lipsku „budeme moci představit kolem osmdesáti nově přeložených titulů“, ale na mou otázku, kde se dá najít jejich seznam, nikdy neodpověděl. Pan Krafl mluvil o 70 překladech a média to po něm od té doby opakují, ale na webu https://www.ahojleipzig2019.de/ jich je momentálně, tedy 3 měsíce po konání veletrhu – po odečtení v němčině psaných a dvojmo či trojmo uvedených titulů – 61. Máme jim přesto věřit?)
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 1355x

Inzerce