Van Hamme, Jean; Rosiński, Grzegorz: Thorgal: Neviditelná pevnost

Van Hamme, Jean; Rosiński, Grzegorz
Thorgal: Neviditelná pevnost

recenze komiks

Zatím největší omnibus dobrodružství vikinského válečníka ukazuje cestu jak pro další vydávání Thorgala, tak obecně pro vydávání frankofonních komiksových alb v Česku.

Z fantasy do sci-fi a zpět
Jean Van Hamme
, Grzegorz Rosiński: Thorgal 19–23: Neviditelná pevnost. Egmont, Praha, 2019, 240 s.

S vydáváním rozsáhlých komiksových sérií z frankofonního prostředí mívají čeští nakladatelé opakovaně potíže. Platí to i o sérii Thorgal, která vystřídala několik nakladatelů, než se jí ujmul aktuálně největší nakladatelský podnik v ČR Albatros Media, konkrétně pod značkou Egmont. Letos toto nakladatelství přišlo s novinkou a (možná po vzoru konkurenčního komiksového nakladatelství Crew, které vícealbové publikace neboli omnibusy už úspěšně vydává několik let, bohužel jen ve zmenšených formátech) vydalo najednou hned pět příběhů v jedné vázané knize. Zvláště u série Thorgal to dává smysl, protože ačkoliv je v zásadě nekonečná (respektive ve Francii stále běží, od roku 2007 s novým scenáristou a od letoška i s novým kreslířem), bývá členěna do dílčích uzavřených dobrodružství, které jsou obvykle rozdělena do tří sešitů. Zatím nejrozsáhlejším takovým minicyklem byla Země Qaa (sešity 9–13), která dle oficiálních údajů čítá pět sešitů, přičemž první z nich, Lučištníci, je jen velmi volným úvodem a hlavní dobrodružství nastává až v albu číslo 10 nazvaném právě Země Qaa. K cyklu Neviditelná pevnost, který se ve francouzštině jmenuje Shaïgan-sans-merci neboli Šajgan nemilosrdný, bývá ještě přiřazován sešit číslo 18 Sluneční meč, s nímž se to má podobně jako s Lučištníky – je to uzavřený samostatný příběh, který lze brát jako jistou předehru k následnému epičtějšímu dobrodružství. A podobné je také to, že se tu Thorgal potkává s proradnou a hamižnou krasavicí Kriss z Valnoru, která bude hrát podstatnou úlohu v pozdějších albech.

Pět příběhů v knize Neviditelná pevnost začíná titulním albem, kde se Thorgal ocitne v jakémsi mytologicko-mystickém světě, aby oblomil bohy a ti zapomněli na jeho jméno a s tím také na to, že měl být už několikrát mrtvý. Hrdina všechny zkoušky zvládne, ale s tím, že na něj zapomenou bohové, se pojí i ztráta jeho vlastní paměti. Toho Kriss z Valnoru zneužije a odstartuje společnou pirátskou kariéru, kdy se z Thorgala stane obávaný Šajgan nemilosrdný, vůdce bandy, která přepadává lodě vikingů i kontinentálních kupců a panovníků, odkud krade majetek a námořníky prodává do otroctví. Paralelně se odvíjí příběh Thorgalovy rodiny, na kterou bojovník zapomněl a která se kvůli jeho aktivitám dostává do ohrožení života. Ale i jeho děti mají mimořádné schopnosti, takže to vše dobře dopadne a celá rodinka se na konci šťastně shledá.

Peripetie, skrze něž se ke kýženému happyendu dojde, ovšem nepocházejí jen z žánru hrdinské fantasy. Van Hamme totiž odskakuje až ke sci-fi. Známe to už z minulých sešitů a je to podstatná součást celé série, tentokrát se však sci-fi prvky zdají být nejsilnější. Jestliže se totiž předtím projevovaly převážně skrze futuristické zbraně či předměty, které ve středověkém prostředí budily mezi prostým lidem posvátnou úctu, tentokrát dojde na cestování časem a dorazí také několik lidí z technologicky vyspělé budoucnosti. A pak se Thorgal opět vydává do světa severské mytologie a pro boha Ódina zachraňuje jeho prsten ukořistěný obry. Místy jde o hodně divoký mix, který občas trochu postrádá kauzální logiku (zejména pasáže o cestování časem, kdy se potkávají tytéž postavy z různých časoprostorových rovin), ale nakonec se všechno vrátí do srozumitelného světa raného středověku. Že to čtenář vše nějak akceptuje, je i dílem Rosińského kresby: byť pětice komiksů pochází z devadesátých let (1993–1997) a v zásadě zůstává stejná jako v letech, kdy seriál v roce 1980 začínal, stále má skvělou dynamiku a v případě pirátů i obrů si kreslíř užívá vytváření bizarních, místy až karikaturních rysů. Samozřejmé je celobarevné provedení s množstvím detailů ve většině oken.

Thorgal je vedle Conana nejslavnější a nejrozsáhlejší hrdinskou fantasy v komiksu. Je přitom zajímavé, že zatímco barbar Conan je stylizovaný do věčného poutníka, který se svobodně až lehkovážně vrhá do všemožných divokých akcí, z původně podobně nastaveného Thorgala scenárista poměrně brzy udělal rodinný typ, který většinu eskapád zažívá, když má svou rodinu bránit nebo když ji hledá. Van Hamme si tím trochu rozšiřuje syžetové možnosti – některá alba vyprávějí o jednotlivých Thorgalových rodinných příslušnících bez účasti titulního hrdiny, zároveň to ale začíná být repetitivní a předvídatelné.

Letos byl ve Francii vydán pětatřicátý sešit, české nakladatelství tedy má co dohánět. A čtenáři mohou být zvědaví, jestli scenárista vymyslí nějaké invenčnější a méně eklektické vypravěčské triky, s jejichž pomocí bude hlavního hrdinu vysílat do dalších nebezpečných dobrodružství.

 

© Pavel Mandys

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 10 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.