Clowes, Daniel: Mrtvej svět

Clowes, Daniel
Mrtvej svět

recenze komiks

S notným zpožděním se v českém překladu objevuje jeden z nejslavnějších komiksů devadesátých let. Starosti dvou dospívajících slečen jsou ale platné i dnes, přestože v rukách nesvírají mobilní telefony.

Dvě vostrý holky
Daniel Clowes
: Mrtvej svět. Přel. Martina Knápková, Trystero, Praha, 2019, 80 s.

Komiks amerického kreslíře a scenáristy Daniela Clowese (nar. 1961), v originále nazvaný Ghost World, patří k těm, které spoludefinovaly vývoj komiksového média jako takového. Poprvé se objevil v roce 1993 v sešitové sérii Eightball vydávané alternativním nakladatelstvím Fantagraphics Books a v roce 1997 vyšel jako samostatný komiksový román. Nebyl to první komiks o dívkách a určený zase převážně dívkám (už v osmdesátých letech vycházela série bratří Hernandezových Love and Rockets), ale byl to první komiks, který se v době, kdy médiu zejména v USA stále dominovaly superhrdinské limonády, soustředil více na psychologii postav a jejich dialogy než na děj. Zdá se to být tak trochu proti smyslu komiksového média, které je založené na akci, ale Clowes ukázal, že komiks může pocity dospívajících dívek vystihnout stejně dobře jako literatura a v některých momentech i sugestivněji. Mrtvej svět se mimochodem docela rychle dočkal filmové adaptace, měla premiéru v roce 2001 a obě mladé ústřední herečky ji představily i na festivalu v Karlových Varech. Enid si zahrála Thora Birchová a Rebeccu budoucí superhvězda Scarlett Johanssonová, která v posledních letech ztvárňuje sexy superhrdinky, tedy ostrý protiklad Clowesovu komiksu.

Oněmi hlavními hrdinkami epizodického příběhu jsou dvě spolužačky ze střední školy, iniciativní, mírně extravagantní a hodně upovídaná židovka Enid a o něco konvenčnější a pohlednější blondýnka Rebecca. Žijí na bezvýrazném předměstí nejmenovaného velkoměsta a většinu volného času tráví spolu bloumáním po ulicích a vysedáváním v bistrech, případně telefonováním, když jsou zrovna doma. A vedou u toho řeči o ostatních, o popkultuře, satanismu, věštění a samozřejmě o sexu, přičemž se obě, zejména však Enid, snaží o silácký nadhled. V tomto duchu se snaží také zabavit a vyhledávají nebo přímo vytvářejí „trapné“ situace, protože být jejich svědkem znamená alespoň nějaké vzrušení. Takže si utahují z ještě větších zoufalců, od neznámého padesátníka, který přes inzerát hledá náhodně spatřenou krasavici, až po stydlivého spolužáka Joshe. Více se toho samozřejmě dozvíme o Enid (o zamilované gramodesce jejího dětství, o manželkách jejího otce i o tom, jak přišla o panenství), Rebecca je přece jen uzavřenější – ale hlášky taky umí a žádnou zábavu nezkazí.

Clowesova statická kresba bez pohybových linek k ospalé a ubíjející atmosféře předměstí skvěle padne. Autor vše ještě koloruje jedinou barvou, vybledlou zelenou, která všemu přidává další odtažitý dojem. Enid je mírně obtloustlá a ani Rebecca není vyloženě krasavice, hezkou tvář ostatně v komiksu nenajdeme žádnou, což samozřejmě koresponduje s názory dívek, pro které jsou všichni buď hnusáci nebo „namachrovaný trenďácký čůzy“.

V té souvislosti je zapotřebí zmínit český překlad Martiny Knápkové. Začíná už názvem díla Mrtvej svět, který originálnímu Ghost World zrovna přesně neodpovídá, ale smysl komiksu vystihuje lépe než doslovný překlad Svět duchů, pod nímž byl komiks dosud uváděn v různých publikacích o dějinách komiksu. A pokračuje to obdivuhodně šťavnatým, expresivním slovníkem obou dívek, jehož výrazy jsou navíc dobře odposlouchány od slovníku jejich českých vrstevnic. Ty současné se už sice zabaví jinak, především s pomocí mobilních telefonů a sociálních sítí, nicméně základní nastavení pocitů dospívajících slečen v životním období, kdy hledají a testují okolí i samy sebe, je univerzální.

Anotace na zadní straně obálky končí otázkou, zda přátelství obou hrdinek přečká jejich vykročení do dospělosti. Je jasné, že nepřečká. Ale Clowes onen kritický okamžik, kdy se jejich cesty rozejdou, zachytil citlivě až něžně (což je mimochodem slovo, které ani jedna nikdy nepoužije). I když vyhrotil jejich vztahy, a dokonce je vpletl do milostného trojúhelníku, nepůsobí to násilně a závěr je sympaticky melancholický. Ostatně stejně jako celý příběh Enid a Rebeccy – jakkoli by ty dívky každého, kdo by jim to takto řekl, výsměšně i vztekle označily za lůzra a trapáka.

 

© Pavel Mandys

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 12 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

80%autor článku   58%čtenáři

zhlédnuto 773x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce