Jónasson, Ragnar: Sněžná slepota

Jónasson, Ragnar
Sněžná slepota

recenze krimi

Klasická detektivka, odehrávající se na Islandu v době finanční krize, představuje uvěřitelného začínajícího detektiva ve zbytečně upovídaném příběhu.

Povídavá detektivka z Islandu
Ragnar Jónasson
: Sněžná slepota. Přel. Martina Kašparová, XYZ, Praha, 2018, 280 s.

Islanďan Ragnar Jónasson (nar. 1976) je autorem dvou volných sérií. Zatím napsal pět knih z řady Dark Iceland, která se odehrává v městečku Siglufjörður na severu Islandu, a tři knihy z řady Hidden Iceland. Na jaře 2019 vyšly v češtině téměř současně knihy z obou sérií. Sněžná slepota coby první díl ze série zasazené do Siglufjörðuru v nakladatelství XYZ a Temnota z druhé řady, kterou publikovala Omega. Sněžná slepota byla přeložena přímo z islandského originálu (což u islandských detektivek vydávaných v češtině není zcela běžné), zatímco Temnota je podle tiráže přeložena „z anglického originálu“ – po dohledání informací je však zřejmé, že se ve skutečnosti pracovalo s anglickým překladem, který z islandštiny pořídil někdo jiný než sám autor.

Sněžná slepota, v originále publikovaná roku 2010, začíná popisem scenérie, v níž ve sněhu leží zakrvavená polonahá žena. Poté se vracíme o několik měsíců do minulosti a sledujeme Ariho Arasona, který žije se svou přítelkyní Kristín v Reykjavíku. Ari se předtím objevil už v jiné autorově knize, zasazené mimo Siglufjörður, v níž coby student teologie vyšetřoval zmizení svého otce. Teologii nedokončil a nyní studuje policejní akademii a dostává nabídku, aby nastoupil jako policista ve vzdáleném Siglufjörðuru. Nabídku přijímá a partnerku nechává v metropoli. Přijíždí do města, kde nikoho nezná, ale kde se navzájem znají všichni ostatní. Vypadá to, že se tu ani nic neděje, ale nám je jasné, že musí přijít 14. leden 2009, kdy se odehrávala úvodní scéna s ženou ležící ve sněhu.

Po Novém roce, ale ještě před 14. lednem umírá spisovatel Hrólfur, kterému je přes 90 let. S místním ochotnickým divadelním spolkem chystal premiéru nové divadelní hry (nikoliv své) a při přestávce během generální zkoušky tragicky zemřel. Policie předpokládá, že šlo o nešťastný pád. Několik dní nato je nalezena žena ve sněhu, manželka představitele hlavní role v divadelním představení. Je v kritickém stavu, ale žije.

Vyprávění na prvních zhruba 80 stranách, než dochází k Hrólfurově smrti, prokládají kapitoly sázené kurzivou. V nich sledujeme, jak neznámou ženu přepadne doma lupič, aniž by Jónasson prozradil, kdy a kde se scéna odehrává.

Celá Sněžná slepota je napsána přístupným, čtivým jazykem. Prospělo by jí ovšem zkrácení. Vyprávění ve třetí osobě střídá několik vypravěčů. Nejdříve sledujeme příběh perspektivou Ariho, ale postupně přibývají i lidé z městečka Siglufjörður, kteří se podílejí na divadelním představení. Nahlédnutí do jejich myslí není až tak odhalující, abychom se dozvěděli, zda (a jak) se podílejí na úmrtí v divadle a na pokusu o vraždu, ale je podrobné, často i na několik stran. Dozvídáme se o minulosti postav a někdy také o někdejších tragických událostech. Na jednu stranu to způsobuje, že nemáme před sebou jen jména na papíře, ale na druhou stranu to poněkud zahlcuje. Při čtení totiž tušíme, že jen některé informace budou podstatné pro rozuzlení, zatímco většina k detailní charakteristice postav jen odbíhá od detektivní linie.

Román je zbytečně upovídaný i v líčení aktuálních pocitů nebo ve vysvětlování toho, co přinejmenším tušíme. Platí to zejména o kapitolách s Arim, ať už jde o jeho úvahy o případu, nebo o city, které chová k dívce Ugle, s níž se v městečku seznamuje. Víme, že má v Reykjavíku stále partnerku, ale umíme si ze situace domyslet, že ho Ugla začíná zajímat.

Kniha se odehrává v době, kdy (nejen) Island trápila finanční krize. Zmiňovány jsou demonstrace v Reykjavíku, ale protesty a celá krize vyznívá jako z jiného světa, protože Siglufjörður si žije vlastním životem. Obzvlášť díky zasazení do zimního období, kdy je městečko kvůli sněhu izolováno od zbytku Islandu, se podařilo vytvořit působivou atmosféru.

Ačkoliv obálka českého vydání hlásá, že jde o „první islandský thriller, který dobyl světové žebříčky“, máme co do činění s klasickou detektivkou, zasazenou do nedávné doby.

Rozuzlení Sněžné slepoty je postaveno na skrytých stopách, které jsou obsaženy v textu. Při zpětném listování knihou se indicie dohledat dají, ale aby čtenář řešení odhalil (tj. přišel na něj logicky a nehádal), vyžaduje skutečně soustředěnou pozornost. Ke konci navíc Ari začíná cosi tušit a klade postavám různé otázky, aby si svou teorii ověřil, ale my hned nevíme, jaké dostává odpovědi.

Sněžná slepota ukazuje severskou žánrovou tvorbou jinak, než jsme zvyklí z masovějších proudů. Setkáváme se s obyčejným mladým detektivem, který není žádný superhrdina. Ani tu není závratné množství mrtvol. O to víc je škoda, jak je tato civilně pojatá kniha rozvláčná.

 

© Juan Zamora

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 12 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

50%autor článku   60%čtenáři

zhlédnuto 701x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce