Bartlová, Ada: Vše, co jste chtěli vědět o módě

Bartlová, Ada
Vše, co jste chtěli vědět o módě

recenze kultura

Zakladatelka blogu Módní peklo vydala knihu o módě – oproti jiným knihám spadajícím do kolonky móda a odívání je uzpůsobena českému prostředí, řadí praxi nad teorii a je psána s kousavým vtipem. Nastudovat si ji ale musíte v pohodlí domova, v kabelce se dost pronese.

Z módního pekla do nebe
Ada Bartlová
: Vše, co jste chtěli vědět o módě. Jota, 2018, 408 s.

Ada Bartlová je zakladatelka blogu Módní peklo, který se proslavil zejména autorčinými břitkými komentáři nepovedených outfitů lidí vyfotografovaných přímo na ulici. V roce 2012 za něj získala Křišťálovou lupu v kategorii One (wo)man show. Jako módní kritička se o módu a oblékání – nejen z českých ulic – systematicky zajímá řadu let. Bilančním zúročením jejích znalostí je loňské vydání objemné knihy Vše, co jste chtěli vědět o módě, k níž se váže stejnojmenný blog.

Knih o módě a stylu je na trhu spousta, Ada vsadila na to, že jako česká autorka zná módu českých žen, především jejich možnosti i prostředí, ve kterém se pohybují. To znamená zejména běžně dostupnou módu v obchodních řetězcích (včetně ochoty a kompetence personálu), kvalitu a styl nabízeného zboží. Téma pojala velmi zeširoka a do knihy, která by se v kabelce dost pronesla, zařadila ledacos. Třeba i poněkud nadbytečné orodování za módu a obhajobu zájmu o oblékání.

Na rozdíl od klasických průvodců světem módy a stylu oblékání je tato kniha konkrétnější. Neradí jen, že si máte koupit triko z kvalitní bavlny, ale specifikuje, co si pod tím představit a jaké máte šance na něj v obchodech narazit. Přínosný je celý odborněji laděný oddíl věnovaný druhům látek a vlastnostem materiálů. Autorka v něm spotřebitele v podstatě učí číst etiketu u oděvu, na kterou se většina podívá jen proto, aby věděla, na kolik stupňů má oblečení vyprat. Etiketa je zdařile zakomponována i do vizuální podoby obálky knihy.

Nechybí ani kapitoly zabývající se typem postavy, barevnou typologií a encyklopedií stylů. Ovšem i tuto klasickou část autorka pojímá po svém a rozšiřuje ji. Třeba u typu postavy ji zajímají tělesné proporce, aby tělo ve vhodně zvoleném oděvu působilo symetricky. Bonusem jsou kreslené obrázky, siluety, na kterých je jeden druh postavy oděný do různých střihů. Nadstavbou pak jsou obecné rady typu: nezáleží, jaký typ máte postavy, jde o to, abyste byla upravená, usměvavá, nehrbila se.

Na své si přijdou i milovníci ikonického módního faux pas z českých ulic, ponožek v sandálech, které autorka připomíná v kapitole o módních chybách. Doplňuje je vyvracením módních mýtů. Na podobném principu, tedy jako vymítač stereotypních představ, které často vznikají návštěvami obchodních řetězců, zčásti funguje obrázkový slovník oděvů. Nelze nežasnout, kolik střihů existuje, jelikož fast fashion jich nabízí velmi omezenou paletu. I u slow fashion je přitom dobré vědět, jak se jmenuje střih, který po švadlence vlastně chcete.

Obecně je v knize kladen důraz na praktičnost a názornost. Tomuto trendu odpovídá celá obrazová část, která je nepostradatelnou složkou knihy. V rámci oddílu věnovaného fungování módního průmyslu jsou to srovnávací fotografie, na kterých autorka porovnává kvalitnější šití, ať už z krejčovského salonu, nebo kvalitnější konfekci, s levnými řetězci, na tak důležitých drobnostech, jako je boční šev a záložka. (Dodejme, že tomuto tématu se u nás zevrubně věnovala Veronika Blabla Hubková, z jejíž knihy Příběh skříně Ada Bartlová také čerpala informace).

Praktické je shrnutí, kde všude si pořídit oblečení, od řetězců přes prodejní server uměleckých a rukodělných výrobků Fler až po tržnice. Čtenářky ocení i doporučení konkrétních obchodů podle typu postavy, druhu oděvu, s mimořádným zaměřením na české prodejce.

Text ozvláštňuje autorčin styl psaní: Ada je vtipná a kousavá, svérázná v názorech a vyjadřování: „Ano, narážím na virální fotky žen v černých legínách, které zepředu vypadají jakž takž neprůhledně, ale na hýždích se látka napne tak, že vyzradí kolemjdoucím málem i vaše telefonní číslo.“ Nebo: „Mohou si dovolit temně kouřové líčení, aniž by vypadaly jako panda.“

Ti, kteří Adu Bartlovou sledují, naleznou standard, na který jsou u ní zvyklí, a to pěkně pohromadě. Snaha obsáhnout vše se lehce bije s další devizou knihy, praktičností. Rady je třeba nastudovat v pohodlí domova, protože čtyřsetstránková kniha v pevné vazbě by svojí váhou mohla (podobně jako rychlá móda) i zabíjet. Čtenářky – a to nejen bílé ženy, ale i ženy jiných etnicit, jejichž barva kůže je v knize brána v potaz – v ní naleznou přehledného a praktického průvodce, u kterého se místy i pobaví. Pravidla je třeba porušovat, čehož si je vědoma i autorka, ale rafinovaněji se porušují, když je znáte.

 

© Martina Siwek Macáková

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 15 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

70%autor článku   67%čtenáři

zhlédnuto 527x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce