Udmurtsko, jedna z republik Ruské federace, se nachází na východě evropské části Ruska, přesněji mezi řekami Kamou a Vjatkou. A právě v jeho hlavním městě Iževsku se z velké části odehrává novela Vjačeslava Ar-Sergiho, kterou na sklonku loňského roku v překladu Jiřího Nováka vydalo nakladatelství Pavla Mervarta jako první udmurtskojazyčnou knihu v češtině. Dosud česky vyšla pouze tragikomická povídka Děda-bába Gennadije Krasilnikova, a to v měsíčníku PLAV 10/2011, v čísle věnovaném právě literaturám uralských národů, v němž byl zveřejněn i obsáhlý rozhovor s autorem této novely. Toto prvenství však rozhodně není jediný důvod, proč jí věnovat pozornost.

Charismatický spisovatel Vjačeslav Ar-Sergi (nar. 1962) píše rusky i udmurtsky a patří k čelným představitelům své literatury. Vydává spíše poezii než prózu, působí jako dramaturg, ale napsal mj. i scénář k prvnímu udmurtskojazyčnému hranému filmu Alangasarlen vužerez (Alangasarův stín, 1994). Jeho knihy byly přeloženy do ruštiny, maďarštiny, estonštiny a švédštiny, ovšem i autor sám si uvědomuje význam překladové literatury pro malé národy, a proto do udmurtštiny uvádí např. maďarskou, židovskou či čuvašskou literaturu.

Překladatel Jiří Novák se v pořadu ArtCafé zmínil, že jakkoli se Ar-Sergi vůči takovému označení vymezuje, lze jeho novelu Iževské noci vydanou v roce 2000 zařadit mezi díla etnofuturistická. Toto umělecké hnutí vzniklo koncem 80. let 20. století v Estonsku a postupně se šířilo dále na východ mezi uralské národy v Rusku, kde přibralo i politický rozměr. Usilovalo o spojení archaického a moderního, a to dvěma cestami: podle první měly být prvky dávné lidové kultury být zpracovány soudobými médii, aby vznikl nový umělecký výraz spojující historii se současností. Existovala ale i opačná možnost – naplnit archaickou formu (např. runové zpěvy) aktuálním poselstvím. Literární vědec Viktor Šibanov v článku Ethnofuturism in Udmurtia přirovnává toto hnutí k ptáku se dvěma křídly: etnické křídlo se dotýká původní lidové tradice a mytologie, zatímco futuristické si hledá místo v současném postmoderním světě.

I příběh novely Iževské noci osciluje mezi postsovětskou současností a dávnou tradicí. Jeho první a poslední část se odehrávají v divokých 90. letech 20. století. Hlavní hrdina Arud žije v iževském paneláku, má rodinu, chodí do práce a občas navštěvuje dědečka na venkově. Po jeho smrti se však kolem Aruda začnou dít podivné věci a jeho druhdy poklidný život se změní v dobrodružné pátrání po dávné minulosti a souboj s místní mafií. Současný svět je zobrazen jako absurdní, chaotický a fragmentární, Arudovi rusky mluvící pronásledovatelé pak i s jistou dávkou možná nezamýšleného černého humoru.

Opačný pól, tedy tradici, v Ar-Sergiho novele představuje Arudův dědeček, rozvážný a moudrý venkovan. Minulost do příběhu vstoupí v podobě dopisu, který Arud po dědečkově smrti dostane a v němž najde dávný příběh z konce zlatého věku Udmurtů, kdy jejich území dobyl Ivan Hrozný. Jde v něm o odznak panovnického rodu – magickou törovskou hůl: „Ze čtyř stran je do silné hole udmurtskými znaky vepsaná historie stvoření světa a jeho vývoj. Ty znaky se už ztratily, nenajde se už nikdo, kdo by je dovedl přečíst.“ (s. 85) Držitelem hole se podle pověsti může stát pouze člověk s jistým znamením, jehož nositelem je zřejmě právě Arud. Jenže o tento magický předmět usiluje i iževské ruské podsvětí, před nímž je třeba mít se na pozoru.

Dialogy někdy vyznívají strojeně, k čemuž možná přispívá i spisovný jazyk, jímž jsou i ve vypjatých situacích přeložené, místy děj působí poměrně nerealisticky (např. popis nemocničního prostředí). Nicméně snové pasáže a poetická přirovnání prostupující celou knihou tyto nedostatky vyvažují. Svou básnickou podstatu autor nezapře. Novela se v originálu jmenuje Noční motýli, což odkazuje k udmurtské pověře, že duše spícího člověka se proměňuje v motýla a v noci volně poletuje mimo tělo. Také Ar-Sergiho text povlává mezi myticky-poetickou prózou, historickým vyprávěním a thrillerem. Možná by menší žánrová různorodost textu prospěla, zajisté však tento udmurtský autor představuje nepřehlédnutelný hlas přehlížené menšiny.