Bond, Gwenda: Stranger Things: Temný experiment

Bond, Gwenda
Stranger Things: Temný experiment

recenze fantasy

Když se skupina mladých lidí koncem šedesátých let rozhodne zúčastnit tajného psychologického experimentu, nikdo z nich netuší, že počáteční idylka se záhy nemilosrdně zvrtne. Poutavý příběh předcházející událostem populárního seriálu prozrazuje, jak to všechno začalo, avšak na své si přijdou i čtenáři, kteří televizní předlohu neznají.

Stranger Things o dvacet let dříve
Gwenda Bond
: Stranger Things: Temný experiment. Přel. Anna Vrbová, Fobos, Praha, 2019, 320 s.

V zahraniční seriálové tvorbě patří Stranger Things jistě k tomu nejsledovanějšímu, co se na tomto poli v posledních letech děje. Mysteriózní seriál z prostředí malého ospalého amerického městečka Hawkins, kde se začne dít něco proklatě divného, se vrací do osmdesátých let, respektive do jejích bájného pojetí. K tomu mu vedle scénáře, jenž atmosférou připomene to nejlepší z tvorby Stephena Kinga (To či Tělo) nebo filmového režiséra Johna Carpentera (Vládce temnot, Věc atd.), dopomáhá autentická vizuální stránka i soundtrack složený z dobových hitů a populární syntetické hudby, spadající do žánru známého jako synthwave, který se silně inspiruje v „osmdesátkové“ filmové a herní hudbě. Letošní rok byl pro Stranger Things, produkované rychle rostoucí společností Netflix, zlomový hned v několika ohledech. Nejen že se seriál dočkal vyhlížené třetí série, která však přinejmenším za tou první kvalitativně drobet zaostává, ale rovněž se portfolio této populární značky rozrostlo o první oficiální knihu. Už pár měsíců od vydání se i k českému čtenáři dostal její překlad pod názvem Stranger Things: Temný experiment (Stranger Things: Suspicious Minds, 2019). Autorkou najatou k jejímu napsání je u nás dosud neznámá, avšak ve Spojených státech vcelku populární spisovatelka Gwenda Bondová (nar. 1976), která si příznivce získala například trilogií o komiksové hrdince a supermanově femme fatale Lois Laneové.

Ale zpátky k recenzovanému svazku. Jak obstál ve snaze navázat na seriálový svět? Doplňuje jej o něco nového, nebo jde o nezávislý příběh ze známého prostředí, který se chce jen svézt na vlně popularity? Co se děje týče, některým možná trochu napoví už titul originálu, který odkazuje na slavnou píseň Elvise Presleyho z roku 1969, což je také rok, kdy děj Temného experimentu začíná – je to tudíž prequel k událostem seriálu. Hlavní postavou příběhu je mladá, tvrdohlavá a uvědomělá studentka Terry Ivesová (znalci seriálu patrně tuší, o koho jde), která se shodou okolností stane namísto své kamarádky účastnicí nevinně vyhlížejícího psychologického experimentu. Spolu s ní se do něj zapojí tři další mladí lidé: „jasnovidec“ Ken, šikovná mechanička Alice a nadaná Afroameričanka Gloria, která stejně jako Ken a Terry studuje na Bloomingtonské univerzitě ve státě Indiana. Pravidelné pokusy, jež probíhají v laboratoři ukryté v lesích nedaleko Hawkinsu a které vede trochu tajemný, ale jinak zdvořilý a fundovaně vyhlížející doktor Martin Brenner, jsou zpočátku docela zábavné. Subjekty při nich požívají psychedelické drogy (LSD či látky na podobné bázi), absolvují několikahodinová sezení, při nichž popisují své zážitky, a ještě za to dostanou poměrně slušně zaplaceno. (Experimenty odkazují na projekt MKULTRA, který od 50. let vedla americká CIA a jenž se zaměřoval na techniky psychické manipulace).

Postupně se však začne ukazovat, že metody ani úmysly doktora Brennera zase tak mírumilovné nejsou, a protagonisté zjišťují, že se během pár měsíců stali v podstatě jeho vězni. Zlomovým okamžikem se stává jejich setkání s „Osmičkou“, pětiletou dívkou jménem Kali, která disponuje velmi neobyčejnými schopnostmi (fanoušci seriálu jistě vědí) a podle všeho je dalším nedobrovolným pokusným králíkem pro Brennerovy pokusy. Terry a její přátelé se rozhodnou, že musí bez ohledu na riziko zakročit a zlovolnému doktorovi se vzepřít, záhy však poznávají, že jeho vliv sahá mnohem dál, než tušili.

Temný experiment tedy rozhodně nestojí vedle seriálu jako nezávislý příběh z téhož světa, ale naopak čtenáře přivádí na samý počátek událostí, které se v Hawkinsu odehrají o více než desetiletí později. Objasňuje původ některých klíčových i méně zásadních postav, ať už doktora Brennera, Kali, která má výraznější roli až v druhé sérii (leč asi v nejhorším díle vůbec), a především Jedenáctky neboli El, která se stane nejnadějnějším subjektem celého projektu a jejíž schopnosti – stejně jako některé jiné charakteristické seriálové atributy – můžeme zprostředkovaně sledovat už zde. Autorka, která během psaní spolupracovala přímo s poradcem z Netflixu, měla tu výhodu, že o událostech popisovaných v knize toho v seriálu zazní naprosté minimum, takže se při vymýšlení dějové linky musela držet jen několika stěžejních faktů, ale jinak měla ohledně způsobu, jak příběh dovést do požadovaného stavu, i charakterizace postav a jejich pohnutek víceméně volnou ruku.

Na rozdíl od seriálu sice postrádala některé prostředky, které mu dodávají na osobitosti a navozují dobovou atmosféru, přesto se jí podařilo příběh poměrně dobře ukotvit, aby se nevznášel v bezčasí. Na pozadí se kupříkladu odehraje první přistání člověka na Měsíci v rámci mise Apollo 11 (červenec 1969), proslulý festival ve Woodstocku (srpen 1969) a v podstatě všudypřítomným motivem je probíhající válka ve Vietnamu, včetně stále kritičtějších hlasů na adresu účasti Spojených států v ní. Okrajově potom zazní i některá další dobová témata jako rasová segregace, problematika homosexuality či názor, že jen máloco je společensky méně přijatelného než svobodná matka.

Celkově Temný experiment nabízí dobře odvedené řemeslo a příjemný žánrový zážitek, jehož přidanou hodnotou je právě návaznost na seriál. Postavy jsou sice poněkud černobílé, takže od začátku existuje jasný předěl mezi dobrem a zlem, avšak v tomto případě je to aspekt vcelku očekávatelný a neobtěžující. Přestože fanoušci si knihu nepochybně užijí víc (byť od začátku víceméně vědí, jak to dopadne), příběh díky zajímavému námětu a svižnému tempu snadno obstojí i bez znalosti původního díla (nejsem si ale jistý, že čtenáře, kterého upoutala kniha, zaujme posléze i seriál). Jedinou zbývající otázkou je, zda se dočkáme knižního pokračování. Námětů se rozhodně nabízí spousta (další vývoj Kali, dětství El, minulost obyvatel Hawkinsu), takže se dá očekávat, že v případě komerčního úspěchu Temného experimentu je to takřka jistota.

 

© Pavel Pecháček

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 21 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

60%autor článku   59%čtenáři

zhlédnuto 678x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce