Augustova cena 2019

Augustova cena 2019

aktualita beletrie zahraniční

Během ceremoniálu udělování nejsledovanější švédské literární ceny se posílaly vzkazy do Číny a vyzdvihovala práce překladatelů. Cenu v kategorii beletrie získala debutující novinářka za neobvykle pojatou knihu rozhovorů, věnovanou rodné vesnici. V kategorii literatury faktu zaujali dodnes neprobádaní úhoři.

Mystérium úhořů, zapomenuté hlasy a konec dětství

Jméno švédsko-hongkongského vydavatele Kuej Min-chaje, už čtyři roky za podivných okolností zadržovaného čínskými úřady, není neznámé ani u nás. Právě jemu věnovala během slavnostního předávání Augustovy ceny svůj úvodní proslov předsedkyně švédského nakladatelského svazu Eva Gedin, a to jen několik dní poté, co svaz sklidil veřejnou kritiku ze strany čínského velvyslanectví ve Stockholmu za údajné očerňování Číny. Roztržka, jejímž hlavním tématem je omezování svobody slova v Číně, tak bude zřejmě pokračovat; nezbývá než ocenit, že nakladatelé využili sledovaného ceremoniálu k opětovnému upozornění na Kuej Min-chajův případ.

Po přečtení fiktivního dopisu hongkongskému kolegovi přišlo na řadu představení letošních děl nominovaných na Augustovu cenu, a to v kategoriích literatury pro děti a mládež, literatury faktu a krásné literatury pro dospělé. Porota, sestávající z osobností spjatých s literárním provozem, vybírá vždy šest kandidátů. Každý nominovaný titul v rámci ceremoniálu získává svého přímluvce, známou osobnost, která se během pár minut pokouší publikum právě pro „svou“ knihu nadchnout. I knihám, které nakonec oceněny nejsou, se tak dostává pozornosti a chvály, o vítězi je ale už v tu chvíli rozhodnuto.

Letošní verdikt v kategorii literatury faktu může na první pohled působit překvapivě: v konkurenci biografických titulů věnovaných Alfredu Nobelovi a Selmě Lagerlöf, ale také třeba knihy věnované včelám a včelaření, zvítězil titul Ålevangeliet (Úhoří evangelium, s podtitulem Vyprávění o nejzáhadnější rybě světa) publicisty Patrika Svenssona (1972). Čím si právě kniha o úhořích získala nejen porotu, ale celý svět, takže práva na ni už byla prodána do desítek zemí? Autor zde zcela v duchu aktuálních skandinávských trendů (namátkou můžeme zmínit Knihu o moři Mortena A. Strøksnese či Expedici Bey Uusma) spojuje ponaučení s osobním příběhem a angažovaností a nabízí vlastně vše, co se od severských knih očekává: téma přírody, rodinných vztahů i smrti, dávku stravitelné filozofie, záhad, úžasu – a nezbytnou špetku severské podivnosti. Na aktuálnosti knize dodává, že úhoři jsou v současnosti vážně ohroženým druhem (z nějakého důvodu se zdá, že psaní, ale i čtení o environmentálních problémech představuje pro mnohé z nás způsob, jak trochu ulevit svému svědomí). Díky tomu všemu se nejen milovníci Oty Pavla budou moci s knihou seznámit i v češtině, vyjde v překladu Martina Severýna pod názvem Tajný život úhořů v nakladatelství Kniha Zlín.

Vítěz v kategorii beletrie pro dospělé má s úhoří knihou leccos společného. I zde se jedná o knižní debut novinářky, navíc žánrově nesnadno zařaditelný: osmisetstránková kniha Osebol Marit Kapla (1970), vydaná malým hudebním vydavatelstvím Teg Publishing (!), vychází z rozhovorů se zhruba čtyřicítkou obyvatel severošvédské osady a přináší pozoruhodnou výpověď o švédském venkově v postindustriální době. Autorka rozhovory netradičně graficky uspořádala do podoby básní, čímž čtenáře nutí uvažovat o nich jinak, nacházet v textu poetické kvality a víc si uvědomovat existenciální obsah sdělení.
Při vzpomínce na loňský oceněný titul, epos Ædnan Linney Axelsson, tedy nezbývá než konstatovat, že zájem o poezii a odlehlé severní končiny Švédska trvá. Ostatně další letošní nominovaný titul, Testamente Niny Wähää, přináší dramatickou rodinnou historii dokonce až z Tornedalenu, samého pomezí Švédska a Finska.
Pro část recenzentů byl však favoritem v této nejsledovanější kategorii i u nás úspěšný Steve Sem-Sandberg s historicko-psychologickým románem W, který je věnován postavě odsouzeného vraha Vojcka, známého z dramatu Georga Büchnera. České vydání knihy již chystá nakladatelství Paseka, a to v překladu Dagmar Hartlové (ukázka). 

Vzhledem k aktuální vlně zájmu o černobylskou havárii by nebylo příliš divu, kdyby se některé z českých nakladatelství chopilo také dalšího nominovaného historického románu: knihy Väderfenomen (Povětrnostní jevy) Anny Fock, vracející se do Sovětského svazu roku 1957. Právě tehdy došlo v Čeljabinské oblasti k dodnes nepříliš známé kyštymské katastrofě, zřejmě třetí nejvážnější jaderné havárii všech dob. Spisovatelka, která se Ruskem zabývá dlouhodobě, v románu líčí příběhy lidí, již byli kvůli utajování informací o výbuchu po léta vystaveni následkům nehody.

Z dětských knih porota ocenila knihu pro devíti- až dvanáctileté čtenáře Vänta på vind (Počkej na vítr) spisovatele Oskara Kroona (1980), příběh o osamělosti, jednom zvláštním přátelství a pomalu končícím dětství. Z ostatních nominovaných lze zmínit Mitt storslagna liv (Můj fantastický život) oceňované spisovatelky a psycholožky Jenny Jägerfeld, humorné vyprávění o usilovné snaze hlavního hrdiny změnit se během prázdnin z outsidera v hvězdu třídy. Zajímavá je i obrázková kniha spisovatelky Sary Stridsberg a ilustrátorky Sary Lundberg Dyksommar (Léto potápění/ponoření), s minimem slov, ale závažným sdělením. Sara Stridsberg zde zpracovává téma z vlastního života, jemuž se věnovala už ve svých dílech pro dospělé: utrpení dítěte, do jehož života zasahuje těžká deprese jednoho z rodičů.

Kromě cen v uvedených kategoriích a tzv. Malé Augustovy ceny, určené autorům do dvaceti let, švédský nakladatelský svaz v pondělí udělil ještě tzv. Čestné ocenění, jehož účelem je vyzdvihnout celoživotní práci mimořádné osobnosti literární scény. Teprve druhým držitelem ocenění se stal uznávaný překladatel ze starořečtiny, francouzštiny a dalších jazyků Jan Stolpe, který reagoval slovy: „Když nakladatelé ocení zástupce překladatelů, sdělují tím zároveň, že si práce překladatelů váží a je pro ně důležitá. Jsem přesvědčený, že všichni mí šikovní bratři a sestry v řemesle to budou chápat stejně.“ Ocenění dokládá obecný trend určitého nárůstu pozornosti věnované překladatelské práci.

Autoři vyznamenaní v hlavních kategoriích získávají spolu s bronzovou soškou odměnu 100 000 švédských korun, ale také přední místa v regálech knihkupectví, pozornost novinářů a často také zvýšený zájem o oceněné dílo v zahraničí.

 

Přehled všech nominovaných

Záznam z ceremoniálu

 

© Marie Voslářová

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 333x

Inzerce
Inzerce