Jamkowski, Marcin; Szymanowicz, Maciej: Velcí vynálezci

Jamkowski, Marcin; Szymanowicz, Maciej
Velcí vynálezci

recenze dětská

Proč dostal mladý James Watt při zkoumání síly páry na zadek, co děsilo návštěvníky prvních kinosálů a proč si Benjamin Franklin pouštěl draka nejraději za bouřky? Stručné představení zrodu několika desítek přelomových vynálezů a příběhů lidí, kteří za nimi stáli, nenabízí mladým čtenářům jen ponaučení. Získá si je i poutavou grafickou úpravu, jíž dominují dvoustránkové ilustrace, které text promyšleně doplňují, avšak snadno by obstály i samostatně.

Od Gutenberga po Fleminga
Marcin Jamkowski
, Maciej Szymanowicz: Velcí vynálezci. Přel. Danuta Kulová, CPress, 2019, 128 s.

Telefon, žárovka, pneumatika či letadlo. To jsou jen některé vynálezy, jež dnes tvoří nedílnou součást našich životů. Není tomu ale zase tak dávno, kdy se lidem o podobných vymoženostech ani nesnilo. Alespoň většině z nich. Vždy se totiž našli jedinci, kteří dohlédli dál než ostatní, fantastové i na první pohled obyčejní lidé, kteří viděli ještě neexistující věci, jež by lidstvo posunuly zase o kousek dál. Někdy to možná ani nebylo tak těžké. Některé vynálezy takříkajíc visely ve vzduchu a jejich zhmotnění bylo spíš závodem o prvenství, jak dokládá například sestrojení telefonu nebo bezdrátového přenosu informací. Jiné však byly bez nadsázky revoluční a nebýt pronikavé mysli jejich objevitelů, a někdy dokonce i nevšední náhody, čekalo by na ně lidstvo ještě mnoho let, a možná i desetiletí. Přesto byli všichni vynálezci lidé jako každý jiný, se slabými i silnými stránkami, se strastmi i radostmi, a tak nemusí být jejich životy jen námětem oslavných ód, nýbrž také cennou inspirací. Není proto na škodu si příběhy vynálezců a vynálezů, jež změnily svět, občas připomenout. Tohoto úkolu se nedávno zhostil i polský novinář, filmař či fotograf a popularizátor vědy Marcin Jamkowski (nar. 1970), který v knize Velcí vynálezci (Wielcy Wynalazcy, 2017) představuje mladším čtenářům více než třicítku zajímavých osobností, s jejichž odkazem se mnozí z nás setkávají dnes a denně.

Kniha je tematicky, přesto spíše volně rozdělena do čtyř částí. V té první, nazvané Průkopníci, autor představuje například vynálezce knihtisku Johannese Gutenberga nebo Jamese Watta, který zdokonalil parní stroj a významně přispěl k tomu, že se devatenácté století stalo stoletím páry, byť v dětství mu maminka nejednou dala na zadek, když pokládal kameny na hrnec s vroucí vodou, aby viděl, jakou sílu dokáže pára vyvinout. K průkopníkům patří i Alfred Nobel, jenž nechtěl, aby si jej budoucí generace spojovaly jen se zkázonosným dynamitem, a tak „sepsal závěť, v níž ustanovil, že celý jeho majetek bude vložen do fondu, z něhož bude udělována cena za významné vědecké objevy v oboru medicíny, chemie, fyziky, literatury a také za zásluhy o mír ve světě“. S nadsázkou se traduje, že matematiku z výčtu vynechal, protože mu kdysi jistý matematik přebral dívku, a Nobel nechtěl riskovat, že by snad cenu vyhrál právě on.

Jednoznačně nejvíc prostoru dostávají vynálezci, jimž se podařilo prorazit na poli elektromagnetismu. Do druhé kapitoly nazvané Vládci světla a elektřiny se tak dostali velikáni jako americký polyhistor Benjamin Franklin, oslavovaný mimo jiné za vynález hromosvodu, který však v téže době sestrojil i český kněz Prokop Diviš. Nechybí zde ani Alessandro Volta, jenž sestrojil první elektrický článek, Guglielmo Marconi, vynálezce rádia, Thomas Alva Edison, který toho vynalezl tolik, že by to vydalo na samostatnou knihu, geniální workoholik a snílek Nikola Tesla a v neposlední řadě trio John Bardeen, Walter Brattain a William Shockley, kteří sestrojili malou, leč nesmírně významnou elektrosoučástku – tranzistor. K vládcům světla a elektřiny se řadí i bratři Lumièrové, kteří patří k zakladatelům filmu. Na jednom ze svých prvních snímků zachytili například příjezd vlaku do stanice, přičemž diváci z prvních řad se prý při promítání tak lekli, že strachy utekli ze sálu. Třetí část, pojmenovaná Průkopníci v cestování, čtenáře seznámí kupříkladu s bratry Wrightovými, kteří „sestrojili letadlo a začali éru dobývání vzdušného prostoru“, Charlesem Goodyearem, jemuž šťastná náhoda pomohla najít metodu, jak zpracovávat kaučuk, z nějž se dnes vyrábí například pneumatiky, či Wernherem von Braunem, jenž za druhé světové války konstruoval rakety pro Hitlera a o čtvrtstoletí později dostal Američany na Měsíc. V samém závěru, stručně shrnutém pod titulem Na zdraví, se dostane ještě na tři muže – Louise Pasteura, Wilhelma Röntgena a Alexandra Fleminga –, kteří zanechali nesmazatelnou stopu v dějinách medicíny a z jejichž objevů (očkování, rentgenové paprsky a penicilin), do značné míry uskutečněných shodou šťastných okolností, těžili a stále těží miliardy lidí.

Co se výběru představených vynálezců týče, Jamkowski – až na diskutabilnější zařazení několika svých krajanů – příliš nepřekvapí a zaznívají zpravidla stará známá jména. Vzhledem k nevelkému rozsahu se do knihy samozřejmě vešel jen velmi omezený počet osobností a každý si asi při čtení vzpomene na celou řadu dalších, kteří by si alespoň zmínku zasloužili. Naprostá většina jich potom pochází z dob víceméně moderních, tedy devatenáctého a dvacátého století. Čestnou výjimkou je v tomto ohledu již zmíněný Gutenberg, jenž žil ve století patnáctém. Stejně tak je škoda, že autor nezkusil zapátrat i po ženách vynálezkyních, byť je zřejmé, že vzhledem ke společenským normám až do dvacátého století nemohly ženy ani pomýšlet na tvůrčí volnost, jíž se dostávalo mužům.

Pokud jde o text, zpravidla má každý vynálezce k dispozici jednu až dvě stránky, což přibližně stačí ke stručnému shrnutí jeho života a představení vynálezu či objevu, jímž se zapsal do historie. Nejde tedy o nic, co by se v dnešní internetové době nedalo snadno dohledat několika kliknutími, na druhou stranu jsou texty napsané jednoduše, vtipně a čtivě, takže s nimi nebudou mít potíže ani čtenáři na spodní věkové hranici doporučené nakladatelem (osm let). Kniha ale nestojí ani zdaleka jen na medailoncích vynálezců. Nedílnou součást totiž tvoří osobité dvoustránkové ilustrace Macieje Szymanowicze. Jeho stylu dominují disproporční, až karikaturní postavy, umístěné do barevně vyvážených a podmanivých kompozic s leckdy až surreálnými prvky, ale i důrazem na netypické detaily. I když mohou ilustrace na první pohled působit trochu nezvykle, po chvíli v nich oko čtenáře nepochybně zachytí jakési tajemně působivé kouzlo. Už jen kvůli nim si malí čtenáři knihou budou rádi listovat, a pokud se u toho dozví něco navíc, tím lépe. Nicméně se nedá vyloučit, že ti tvořivější budou po vzoru Jamese Watta a dalších dávat na hrnec s vroucí vodou kamení, rozebírat různé domácí přístroje, aby pochopili, jak fungují, nebo stavět rakety, jež by doletěly na Měsíc. Možná z toho bude pár odřenin a rozbitého domácího vybavení, ale to už je nutná součást pokroku.

 

© Pavel Pecháček

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 15 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

80%autor článku   58%čtenáři

zhlédnuto 827x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce