Stančík, Petr

Stančík, Petr

rozhovor beletrie česká

„Moc mě to mrzí, ale v posledních letech nemám pro samé psaní na čtení čas,“ přiznává spisovatel Petr Stančík, který vskutku patří k nejplodnějším současným českým autorům.

V knihovnách si půjčujte jen mrtvé klasiky

Na otázky týkající se vybraných stránek dnešní spisovatelské praxe odpovídá básník, prozaik a autor knih pro děti Petr Stančík (nar. 1968). Do roku 2006 publikoval převážně pod pseudonymem Odillo Stradický ze Strdic, čtenářský ohlas mu však vynesly spíše pozdější prózy a knihy pro děti, vydávané již pod vlastním jménem. Za jeho dosavadní opus magnum lze považovat román Mlýn na mumie, s nímž získal cenu Magnesia Litera 2015 v prozaické kategorii.

iLiteratura: Co vás nasměrovalo na literární dráhu?
Petr Stančík: Zejména moje drahá matinka, velmi sečtělá a kultivovaná dáma, která mi od dětství formovala knižní vkus a citlivě mě podporovala v prvních literárních pokusech. Taky pan Jaroslav Šenk, můj učitel češtiny na základní škole v Českém Meziřící, dej mu Pánbůh nebíčko.

iLiteratura: Jak jste hledal nakladatele pro svůj první rukopis?
Petr Stančík: Bylo to duševní mučení, které nejspíš podstoupil každý začínající spisovatel. Dotyčnou torturu nepůsobilo odmítnutí rukopisu, nýbrž hluboké mlčení o něm. Naštěstí mi tenkrát pomohl můj kamarád a mentor Ivan Wernisch. Právě on mě doporučil Martinu Reinerovi do Petrova, dnešního Druhého města a to zůstalo mým dvorním nakladatelstvím dodnes.

iLiteratura: Kolik už vám vyšlo knih?
Petr Stančík: Třicet čtyři tištěné v českém jazyku.

iLiteratura: Kdy a kde nejčastěji píšete?
Petr Stančík: Bdě za temné noci, sedě u kulatého stolu, pije černou kávu a odháněje od klávesnice svou kočku Micku.

iLiteratura: Jste členem nějaké spisovatelské organizace?
Petr Stančík: Ano, PEN klubu.

iLiteratura: Vyhledáváte osobní kontakt se svými čtenáři?
Petr Stančík: Spíš se mu nebráním. Rád přijedu na besedu, pokud mě někam pozvou. Odpovím na dopis, pokud dává smysl. Podepíši knížku s vtipným věnováním. Dále to hodně záleží na pohlaví, věku, vzhledu a duchovní i tělesné svěžesti oné čtenářky.

iLiteratura: Kterých literárních akcí se s oblibou účastníte?
Petr Stančík: Nemám v tom směru žádnou raději ani neraději než ostatní.

iLiteratura: Jaké množství knih za rok přečtete?
Petr Stančík: Jen asi deset. Moc mě to mrzí, ale v posledních letech nemám pro samé psaní na čtení čas.

iLiteratura: Co je dnes zdrojem vaší obživy?
Petr Stančík: Psaní. Přesněji řečeno, honorář z prodeje mých knih. Něco málo dostanu taky za licence, za besedy a podobně, ale hlavním zdrojem živobytí je prodej knih. Nejsem bohatý, ale ani netrpím nouzí. Svobody se to netýká, svoboda se nedá koupit, neboť je to stav ducha. Na druhou stranu se nesluší, aby spisovatel žebral jako Šimon Lomnický z Budče na Karlově mostě. Všem čtenářům tímto vzkazuji: Pokud chcete, aby se váš oblíbený autor věnoval psaní a nemusel chodit do práce, kupujte jeho knížky. Knihovny jsou dobrá věc, ale půjčujte si jen mrtvé klasiky.

iLiteratura: Na čem právě pracujete?
Petr Stančík: Jsem výrazný Blíženec, takže vždy pracuji na několika knihách zároveň a z jedné přeskakuji na druhou jako motýlkův sosáček z nektaru na nektar: Dodělávám nový román pro dospělé s názvem Pravomil. Začínám psát čtvrtý díl sci-fi pro mládež o klanu H2O. Pracuji na historické monografii o iluminacích v Bibli Václava IV. Vymýšlím devátého jezevce Chrujdu. A tak dále, a tak podobně.

 

© Petr Nagy
foto © osobní archiv Petra Stančíka

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 762x

Inzerce