Shannon, Samantha: Převorství u pomerančovníku

Shannon, Samantha
Převorství u pomerančovníku

recenze fantasy

Britská spisovatelka si v mezičase mezi dvěma díly své populární young adult série Kostičas začala hrát s motivem draků a několika alžbětinskými prvky. Výsledkem je opulentní fantasy román s výraznými vlivy dálněvýchodních kultur.

Jak na nebi, tak ve vodě
Samantha Shannonová
: Převorství u pomerančovníku. Přel. Lenka Kapsová, Host, Brno, 2020, 848 s.

Převorství u pomerančovníku zaujme už na pohled. Obsáhlá bichle, jejíž žluto-oranžovo-modrý přebal hrdě hlásá nejen název a jméno autorky, ale především zobrazuje hlavní taháky příběhu – draky a netradiční (protože východoasijské) základy fikčního světa. Je to v podstatě dokonalá esence fantasy: rozsah slibuje epiku, mapy a slovníčky a seznamy postav propracovaný svět, grafika jistou originalitu, ale v dostatečně tradičním balení. A nadto vše v jednom svazku, což v době, kdy žánroví nováčci běžně podepisují smlouvy přinejmenším na trilogie, rozhodně zaujme. A po začtení se navíc dá říct, že Samantha Shannonová skutečně ve všem, co se dalo vysledovat v příslibech, obstála více než se ctí.

Její román se odehrává ve světě, kde je lidské pokolení decimováno tzv. dračím morem. Ten je důsledkem zrození gigantického Bezejmenného, draka, který se před tisícem let pokusil ovládnout svět, ale byl zraněn a poražen. Pověst, ze které učinilo Inyské královenství státní dogma, přitom praví, že dokud bude na trůně královna z berethnetské dynastie, Bezejmenný bude spoután. Mágyně z převorství, jež střeží odkaz dávné hrdinky, která podle nich ve skutečnosti porazila draka, a kouzelného pomerančovníku, pověsti nevěří, ale pro jistotu vysílají mladou Ead, aby coby nová královnina komorná zabránila všem potenciálním atentátům. A mezitím se probouzejí další velcí ohniví draci, jedno z království otevřeně přechází k jejich uctívání a dva mladí milenci se pokoušejí proniknout na Východ, kde tamní říše žijí v harmonii a vzájemné úctě s vodními draky a na odříznuté obchodní stanici hořkne stáří alchymistovi vyhnanému z domova…

Draci jsou ve fantasy jedním z největších lákadel a obecně vzato také jedním z největších problémů. Především v generických sdílených světech typu Dragon Lance nebo Forgotten Realms podlehli inflaci a jsou vábničkou na čtenáře a berličkou, jak udělat příběh víc „fantasy“, když už autoři nemají dost vlastní fantazie. Ti v podání Shannonové přitom mají nejeden atribut, který by sváděl k jejich odsouzení – je jich velké množství druhů v podstatě pod každým kamenem, liší se barvami, dokáží mluvit, dokonce měnit podobu (za omezených podmínek) a vůbec svádějí k zavržení jako jedno velké klišé.

Naštěstí ovšem první zdání klame. Jednak si Shannonová pomohla inspirací u čínského pojetí draků a jednak se jimi zabývá vlastně jen tehdy, když buduje jejich vztah s konkrétními postavami – nejvíce pak mladou sirotou Tané, která celý život cvičí, aby se stala dračí jezdkyní, a pak udělá v předvečer zkoušek fatální chybu… Je to docela zvláštní přístup, když jiný druh draků plánuje smetení lidstva z povrchu zemského a Shannonová se jejich přehlížením po dvě třetiny rozsahu knihy připravuje o jasně profilovaného protivníka hlavních hrdinů a hrdinek.

O to víc jsou ovšem pak jejich výstupy působivější a výrazněji spojené s emocemi, nikoliv jen s jejich vzhledem. A především se autorka věnuje své hlavní dovednosti: charakteristice postav a jejich vývoji, který dračí hrozba jen šikovně usměrňuje. Ead musí před inyským dvorem skrývat svou víru i schopnosti stejně jako rostoucí náklonnost ke královně Sabran. Ta se zoufale snaží vymanit z povinnosti porodit následnici a upíná se k nejrůznějším náhradním řešením včetně bájného elixíru mládí (který se teoreticky dá vyrobit pomocí dračích šupin, pročež existuje černý trh s touto komoditou, což je na Východě smrtelný zločin). Tané musí bojovat s předsudky společnosti i vlastními pochybnostmi…

Hlavních hráčů je přitom ještě více a autorce se daří pokrýt velkou část svého světa a jeho sociálních vrstev. A spíše než do akčních scén – i když i těch se objeví především v druhé polovině knihy také dost – je manévruje do situací, kdy musí přehodnotit své dosavadní smýšlení a věčné pravdy, které dosud nikdy nemuseli zpochybnit. A když je třeba, neváhá být značně brutální, takže opakovaně překvapuje razantním pročištěním stavů či tím, jakou překážku svým postavám nachystá. V jejím světě totiž rozhodně neplatí, že šťastné konce čekají na každého. Ze své zkušenosti young adult spisovatelky si navíc Shannonová přenesla i do dospělé fantasy schopnost vystihnout jednoduše (ale nikoliv vulgárně) komplikované mezilidské vztahy, odhodlání mládí a toleranci k odlišným sexuálním orientacím.

Převorství rozhodně není bez chyb – některé motivy a zápletky by si jistě zasloužily větší prostor a některé scény jsou zase naopak příliš polopatické. K některým těžkým rozhodnutím stačí jedna jediná výměna názorů, protože postavy jsou až podezřele hlavy otevřené. Přesto je to poctivá fantasy, ze které vyzařuje autorčino nadšení pro svůj svět i postavy. Je to román, který je pro Shannonovou malým krokem stranou a pro čtenáře ideální odpovědí na otázku, zda je i dnes možné napsat skutečně epický fantasy román, aniž by se to zvrhlo v mnohadílnou ságu.

 

© Boris Hokr

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 36 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

60%autor článku   59%čtenáři

zhlédnuto 1120x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce
Inzerce