Rozdíly mezi jednotlivými kulturami jsou fenomén, který nikam nezmizel ani ve 21. století, kdy se mezinárodní dialog stává stále jednodušší, ba dokonce nepostradatelný. Přinášejí s sebou řadu specifik, jež v knize Culture Map pomáhá rozklíčovat Erin Meyerová (nar. 1971), profesorka z INSEAD, jedné z nejprestižnějších manažerských škol, badatelka v oblasti mezinárodní interakce, ale také člověk, který se s mezikulturními rozdíly denně setkává v pracovním i osobním životě. Sama pochází z multikulturní rodiny, narodila se v USA, ale půl života strávila mimo svou domovinu. Pracovala v Asii, Africe a Jižní Americe, až se usadila ve Francii, kde žije s rodinou dodnes. Kulturní rozdíly v tom, jak spolu lidé na světě komunikují, jednají, pracují, sdružují se nebo jaký postoj zaujímají k fenoménu času, ji fascinovaly od dětství a po zkušenostech s kulturními nedorozuměními se postupně dostaly do centra jejího badatelského zájmu. Deset let výzkumu shrnula do poměrně útlé knihy, která vyšla roku 2017 v New Yorku a byla přeložena do deseti jazyků, mezi nimiž však čeština zatím chybí.

V publikaci autorka kombinuje teoretické poznatky s praktickými příklady a modelovými situacemi, díky čemuž je kniha čtivá a výklad velice názorný. Každá kapitola se věnuje jednomu fenoménu, jenž má dva protiklady a variuje napříč kulturami, jako je například přímočarost v komunikaci, role intuice při navazování pracovních vztahů nebo časová flexibilita. Čtenář tak může díky přehledným tabulkám a grafům sledovat, kde se na stupnici pohybuje kultura brazilská, japonská, nigerijská i česká, anebo si pomocí jednoduchých úloh a otázek sám ověřit, zda skutečně odpovídá kulturnímu vzorci své země.

Erin Meyerová jakožto zkušená pedagožka postupuje při popisu mezikulturních rozdílů tak, aby se čtenář neztratil v citacích z vědeckých studií, ale zároveň neměl pochyb o validitě poznatků, které jakoby mimoděk konzumuje během příběhů, jež autorka či její studenti zažili při spolupráci s kolegy z celého světa. Každá kapitola začíná reálným příkladem nedorozumění způsobeného tou či jinou kulturní odlišností. Můžete se tak vcítit do amerického manažera, který spolu se svým čínským kolegou připravil prezentaci, ale mluví již tři hodiny sám, zatímco jeho asijský spolupracovník neřekne ani slovo, představit si, že si v Indii necháte vysvětlit cestu do restaurace, kterou se svým západním stylem myšlení nemáte šanci najít, nebo se třeba poznáte v netrpělivém zaměstnanci mezinárodní firmy, kde jako kdyby všechno trvalo věčnost.

Po ilustraci mezikulturního faux pax následuje odhalení příčiny. Meyerová vždy vysvětluje dva pojmy, dva kulturní protiklady znázorněné na stupnici představující konkrétní mezikulturní fenomén – například přímočarost ve vyjadřování nesouhlasu, časovou flexibilitu aj. Po přečtení celé knihy a zakreslení všech mezikulturních fenoménů lze pro každý stát sestavit jednoduchý graf (onu kulturní mapu) a získat lepší představu o cizí kultuře. Čtenář tak zjistí podstatu britského humoru, asijské zdrženlivosti, dostane odpověď na otázku, kde na světě je chvála vítána, a kde bude naopak považována za ironii, komu je lepší napsat email, komu naopak zavolat, kdy co nejrychleji vyjádřit podstatu věci a kdy obětovat čas dlouhé diskusi, v jaké zemi 45 minut znamená čtvrt hodiny a kde je to hodina a půl.

Na závěr nabízí každá kapitola tipy, jak minimalizovat riziko nedorozumění a dosáhnout tak úspěchu v mezikulturní komunikaci. Čtenář se dozví, jak se chovat ke kolegům z celého světa, ať už se na škále toho či onoho mezikulturního fenoménu pohybuje kdekoliv. Cenné rady zde najde i vedoucí mezinárodního týmu, nebo obecně kdokoliv, kdo přichází do kontaktu s cizinci, ať už osobně, nebo virtuálně, přímo, či zprostředkovaně. Kniha Erin Meyerové připomíná, že i když globalizace stírá formální hranice mezi státy, kultury od sebe stále oddělené zůstávají. Autorka se v knize nesnaží o popření důležitosti individualizace, ale pouze připomíná, že kultura, pokud ji vnímáme jako prostředí, v němž jedinec vyrůstá, tvoří jeden ze zásadních vlivů na formování osobnosti, protože se utvářela tisíce let působením historických, politických, klimatických, náboženských i jazykových faktorů. Zároveň se Meyerová snaží vyhýbat zavádějícím kulturním stereotypům. Jak dodává na závěr knihy: „Škála rozdílů mezi kulturami může být zdrojem nevyčerpatelných překvapení, objevů a podnětů k učení se jeden od druhého.“