Sága o Grettim

Sága o Grettim

recenze beletrie zahraniční

Nové vydání jedné z čtenářsky nejatraktivnějších ság nabízí napínavý příběh udatného islandského psance i břitké dialogy. Škoda jen, že jazyková modernizace původního překladu nebyla provedena pečlivěji.

Sága o Grettim. Přel. Ladislav Heger, Garamond, Praha, 2020, 264 s.

Ságou o Grettim navázalo nakladatelství Garamond na sbírku Staroislandské ságy, publikovanou v roce 2015. Zatímco tato sbírka obsahuje revidované Hegerovy překlady ság o Islanďanech a přidává k nim novou předmluvu, Sága o Grettim představuje další vydání původní verze. Alespoň tak na první pohled působí. Pokud by si však čtenář dal práci a porovnal překlad Ladislava Hegera z roku 1957 s aktuálním vydáním, zjistil by, že byl v některých ohledech modernizován.

Aktualizace překladu obnáší v první řadě přizpůsobení pravopisu a gramatiky současným pravidlům. Například sloveso myslil bylo změněno na myslel, víkingové na vikingové, saga na sága. Podobné změny jsou zcela pochopitelné, ale slušelo by se o nich zmínit v ediční poznámce. Nakladatelství také místy přistoupilo k nahrazování zastaralých slov jinými. Zatímco v původním překladu Ásmund Šedivý, Grettiho otec, slyne bohatstvím, v nové verzi jím oplývá (s. 57), ve staré verzi vikingové útočí na protivnou stranu a jejich lodě plují sundem, v nové verzi napadají protistranu (s. 38) a plaví se průlivem (s. 39). Tento typ zásahů už je závažnější a v úvodu knihy by přinejmenším mělo být uvedeno nejen že podobné změny byly provedeny, ale hlavně podle jakého klíče. Jejich účelem zjevně byla aktualizace zastaralého jazyka Hegerova překladu, zaráží mě ale, proč tedy v textu zůstala slova jako dlel, uzřel anebo děvčice (s. 97, 149, 210), když se také jedná o archaické výrazy. Pokud už se přistupuje k jazykové modernizaci, měla by být provedena důsledněji.

Naopak bych chtěla pochválit grafické zpracování obálky, jednak co se týká nápodoby runového písma v názvu ságy, jednak využití ornamentálních motivů typických pro vikinské umění. Ačkoliv podobné náměty najdeme na publikacích vztahujících se ke starému Severu poměrně často, nové vydání Ságy o Grettim dokazuje, že stále zůstávají nevyčerpaným zdrojem inspirace, s nímž lze zdařile experimentovat.

Přes výše zmíněné nedostatky oceňuji, že se Sága o Grettim znovu objevila na knižním trhu, protože původní vydání je dnes už těžko dostupné. Milovníci staroseverské literatury si četbu bezpochyby náležitě vychutnají a ti, kdo se ještě s žádnou ságou nesetkali, klidně mohou pro začátek sáhnout právě po této. Grettiho příběh patří v rámci ság o Islanďanech, známých také jako rodové ságy, mezi nejatraktivnější díky barvitému ději, břitkým dialogům i nadpřirozeným motivům. Ocenit lze také to, že vyprávění nechává nahlédnout do způsobu života v islandské rodové společnosti a jejího rozvinutého systému sněmů, kde se rozhodovaly pře. Sněmy představovaly významnou společenskou událost a každoročně se jich účastnili všichni svobodní muži. Chyběla ale výkonná moc, takže v praxi museli lidé rozsudky provádět sami, což byl úkol pro jedince v podstatě nesplnitelný a důležitou roli v něm hrála rodová sounáležitost a přátelství.

Gretti je typickým ságovým hrdinou, který neuteče před žádným nebezpečím a bez zaváhání bojuje nejen s lidskými protivníky, ale i se zuřícím medvědem, mohylovým duchem nebo trolly. Bohužel ho však stíhá zlý osud, jemuž se podle přesvědčení starých Seveřanů nelze vyhnout, jak se v sáze mnohokrát připomíná: „Byl bys asi, bratře, obratný v mnoha věcech, jen kdyby tě nepronásledoval zlý osud!“ prohlašuje například Grettiho bratr Þorstein. Grettiho činy neodvratitelně směřují ke špatnému konci, který se naplní, když je následkem nešťastné shody okolností na sněmu prohlášen psancem. Tento rozsudek obnášel vykázání muže ze země, a pokud z ostrova neodplul, mohl být kýmkoliv beztrestně ubit. Druhá polovina ságy sleduje Grettiho život ve vyhnanství, kdy se na Islandu skrývá u příbuzných a přátel, je pronásledován neodbytnými odpůrci a také narůstající úzkostí ze samoty a tmy.

V rámci staroseverských ság, které obvykle pocity hrdinů příliš neodhalují, je Sága o Grettim cenná právě pro tento psychologický aspekt, zachycující důsledky dlouholetého osamělého života psance v neustálém strachu. Podobné prvky najdeme v Sáze o Gíslim, obsažené ve Staroislandských ságách, kde se hrdina ve vyhnanství také obává tmy a dlouhých zimních nocí, které mu přinášejí zlé sny, prorokující jeho smrt. Gísli ani Gretti se tragickému osudu nakonec nevyhnou, jejich jména však zůstanou navždy známá jako jména nejslavnějších a nejudatnějších islandských psanců.

 

Kristýna Králová

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 12 čtenářů.

Diskuse

Vložil: MV, 15.07.2020 23:06
Sága o Grettim
Ladislav Heger v ságách obvykle nic neosekával, jenom genealogie atd. dával dozadu do poznámek.
Vložil: Jan Vaněk jr., 15.07.2020 21:48
Sága o Grettim
To rozhodně. Naštětí se dá vygooglit na https://www.islandklub.com/article_310 "Rozhovor s redaktorkou Petrou Zikmundovou: … redakci jsem dostala na starost já jakožto skandinavistka a jediný zaměstnanec. … Heger do textu při překladu výrazně zasahoval, osekával například košaté genealogické pasáže,... které v ságách patří k představování postav, vynechával některé reálie nebo ve skaldských verších tzv. kenningy, mnohdy složité básnické opisy, nesrozumitelné čtenáři bez podrobných znalostí dobové reality a severské mytologie. Redaktoři nového vydání Staroislandských ság upravovali Hegerův překlad tak, aby text přiblížili originálu, a zprostředkovali tak čtenářům lepší představu o původní podobě ság. U Ságy o Grettim jsem se rozhodla Hegerovy úpravy zachovat, a to jak z kapacitních důvodů, tak proto, že zjednodušená verze je přístupnější širšímu publiku. … K redakci jsem tedy přistupovala šetrně, úpravy jsem v podstatě omezila na aktualizování češtiny Hegerova jinak skvělého překladu. … jde o pouze jazykově zaktualizovanou verzi původního Hegerova překladu. Jsme si vědomi toho, že pro odborníky a zájemce o staroseverskou literaturu je to do určité míry zklamání, čímž bych se jim touto cestou ráda omluvila. … přístup jsme změnili hlavně z velmi prozaických důvodů, a to nedostatku času a financí. Příprava některých titulů, které jsme publikovali na podzim a v zimě, zabrala víc času a úsilí, než bylo původně v plánu. Proto jsme u Ságy o Grettim museli přistoupit na úspornější strategii."
Vložil: kh, 14.07.2020 09:25
Sága o Grettim
Pokud je jediným předmětem recenze ediční přístup, bylo by nejspíš vhodné uvést více údajů z tiráže.
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

60%autor článku   57%čtenáři

zhlédnuto 874x

Koupit knihu

Inzerce
Inzerce