Guljaški, Andrej

Guljaški, Andrej

studie krimi

Jak je známo, agent s krycím označením 007 v drtivé většině případů své protivníky nakonec porazí, aby se mohl v závěru románu plně věnovat jedné z nespočtu „bond girls“. Bylo tomu tak vždycky, tedy až do chvíle, kdy se Bond, James Bond, v roce 1966 setkal se superagentem bulharské kontrarozvědky Avakumem Zachovem… Spisovatel Andrej Guljaški, který tuto postavu stvořil, zemřel 3. července 1995. Pětadvacetileté výročí jeho úmrtí připomínáme tímto článkem.

„Bondovka“, ve které agent Jejího Veličenstva utře nos

Bulharskému spisovateli Andreji Guljaškému zřejmě vadilo, že sovětští a bulharští kontrarozvědčíci jsou v románech Iana Fleminga o Jamesi Bondovi většinou za politováníhodné otloukánky, a když už se jedná o soupeře důstojné, jsou jimi většinou psychopatičtí zlosynové, indoktrinovaní rudou ideologií. Sedl proto k psacímu stroji a rozhodl se, že hrdinu svých špionážních a kriminálních románů, Avakuma Zachova, vyšle do boje proti 007 а vrátí tak západním imperialistům úder. Už v zárodku se však objeví první ideologická diverze: v souvislosti s autorskými právy není žádoucí, aby se v chystaném Guljaškého románu objevilo jméno Jamese Bonda včetně onoho slavného kódového označení. Nu co, škrtne se jedna nula a agent Jejího Veličenstva bude operovat pod krycím jménem 07. Kniha vyjde v nakladatelství Bălgarski pisatel v roce 1966 pod názvem Proti 07 (Срещу 07). Po nezbytných formalitách, zatížených buržoazními přežitky, tak může superagent Avakum Zachov vyrazit do akce.

Jaký je v románu jeho britský protivník? Andrej Guljaški si s psychologií svých postav příliš hlavu nelámal a sáhl raději po osvědčených kritériích socialistického realismu, s kterým měl ostatně jako autor budovatelských románů z padesátých let bohaté zkušenosti. Vždyť v jeho románu o kolektivizaci zemědělství Vedrovská MTS (МТ Станция, česky vyšel 1952) se to různými škůdci a západními agenty jenom hemží. Jestliže socialistický realismus měl především postihnout „typické“ a zobrazit je, 07 bude v tomto ohledu typickým agentem nepřátelské západní velmoci. James Bond je v této interpretaci nenapravitelným alkoholikem a zhýralým sukničkářem, avšak zároveň i bezcitným a nebezpečným padouchem, jenž zabíjí na potkání i tam, kde to není nezbytně nutné. V Guljaškého románu je Bondovým úkolem unést sovětského fyzika Konstantina Trofimova, který je toho času na mezinárodním kongresu ve Varně, a zmocnit se nové převratné zbraně – jakéhosi mocného laseru, který sovětský vědec vynalezl. Posléze se navíc 07 během akce neštítí spolupracovat ani s Paulem Schellenbergem, fyzikem s nacistickou minulostí, jenž se měl v Osvětimi podílet na vývoji pecí na zpopelňování lidských těl, za což byl polským soudem v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. Charakter agenta 07 je tedy reverzibilně převrácen a ze sympatického šibala Flemingových románů se stává bezcharakterní padouch, který se neštítí kooperovat ani s nacistickými zločinci. Čtenářovy sympatie se tak logicky kloní k agentovi bulharskému. Kým je tedy jeho socialistický protivník?

Avakum Zachov je zpravodajcem bulharské kontrarozvědky, а když zrovna nehoní cizí agenty a sabotéry socialistického hospodářství, pracuje na Bulharské akademii věd jako historik a archeolog, specializující se na antické mozaiky. Je to intelektuál, milovník Mozartovy hudby a citlivý muž, který službu vlasti vykonává vlastně jen z nutnosti, aby zabránil různým zlosynům typu 07 a jiným neřádům narušovat pořádky v jeho socialistické domovině a v celém táboře míru. Zachov je skromným služebníkem své země, mezi jeho atributy nepatří ani rychlá auta, ani protřepaný, leč nemíchaný drink, ani profánní flirt s náhodnými krasavicemi. Zachov je stylizován do role osamělého génia, který musí všechny hedonistické požitky oželet a být stále ve střehu před agenty imperialismu. S tím souvisí i jeho osamění a časté filozofující přemítání, o kterém se dozvídáme z frekventovaných popisů jeho vnitřních monologů. Senzitivní agent bulharské kontrarozvědky se při výkonu svého nebezpečného povolání snaží být co nejšetrnější. Zatímco 07 v zájmu zakrytí stop zabíjí i své komplice, Zachov toho, kdo mu stojí v cestě, raději uspí. Když je nucen v jedné z pasáží románu zabít tuleně, aby jeho tukem zahřál mrznoucího profesora Trofimova, udělá to jen velmi nerad. Bulharský agent má být v Guljaškého románu ztělesněním ryzí „socialistické humanity“, která je nucena čelit bezcitné dravosti kapitalismu, jehož řád zde (samozřejmě za tučný honorář) hájí skutečný stroj na zabíjení – agent Jejího Veličenstva 07.

Jak už bylo prozrazeno v samotném názvu tohoto textu, James Bond odejde v knize Proti 07 zahanben a poražen, nejen fyzicky, ale především morálně, což je pro Guljaškého špionážní dobrodružství, které má bezesporu rovněž ideologickou funkci, mnohem důležitější. Sám autor se nechal v dobovém rozhovoru pro sovětský týdeník Literaturnaja gazeta slyšet, že „bondismus se stal synonymem morální zvrhlosti, antihumanismu vedoucího k záchvatům nietzscheánství, vzteklé zloby proti Sovětskému svazu a myšlenkám socialismu“.1 Proti 07 je tedy jakási socialistická interpretační revize literárního obrazu agenta Jejího Veličenstva. Není divu, že byl o Guljaškého román poměrně velký zájem i v zahraničí, po sovětském vydání (Аввакум Захов против 07, Москва: Прогресс, 1967) následovalo i vydání anglojazyčné: kniha vyšla v roce 1967 v Austrálii (Avakoum Zahov vs. 07, Sydney: Scripts, 1967). Ve stejném roce byla kniha rovněž přeložena do finštiny (Zahov ja 07, Helsinki: Tamni, 1967). Ještě před bulharským vydáním knihy se dokonce uvažovalo nejen o britském vydání, ale dokonce o zfilmování románu, tato epizoda z roku 1966 má navíc skutečné špionážní pozadí.

Poté co se britské nakladatelství Cassell & Co začalo zajímat o chystaný rukopis Proti 07, byl Guljaški pozván do Londýna, aby o podmínkách případného vydání s Angličany jednal. Spolu s ním do Británie odcestoval básník a překladatel Stefan Gečev a rovněž Konstantin Kjuljumov, průměrný režimní spisovatel, ale především důstojník bulharské státní bezpečnosti, který měl na celou věc dohlížet a „uchránit“ Guljaškého před eventuálními aktivitami britských tajných služeb. Do celé věci se však vložil i první tajemník a vedoucí kulturního oddělení při bulharském velvyslanectví v Londýně Pejo Bozov, který se ze záhadných důvodů snažil Kjuljumova (nasazeného estébáka) od ostatních členů delegace izolovat, a vzbudil tak podezření, že s Kjuljumovem není něco v pořádku. Bulharská státní bezpečnost si později v tajných zprávách na chování velvyslanectví stěžovala přímo politbyru komunistické strany. Guljaškého cesta do Londýna vyvolala tedy špionážní skandál a stala se předmětem vnitřních sporů mezi představiteli tajných služeb a bulharskou diplomatickou misí v Londýně, které musely být rozřešeny až v nejvyšších patrech stranického aparátu, na půdě ÚV Bulharské komunistické strany.

Z britského vydání a zfilmování nakonec tak jako tak sešlo. Slibný námět knihy, tedy střet dvou superagentů, potažmo dvou geopolitických bloků, v notně konzervativní literární realizaci Andreje Guljaškého jaksi vyčpěl, britští nakladatelé očekávající literární bombu tak byli zklamaní. Možná i proto, že se Proti 07 plně rozcházel se zažitým územ západního špionážního románu, vždyť Guljaški se ve své próze vyhnul i konvenčnímu vyústění v podobě finálního střetu Zachova s agentem 07, kterého nechal autor jaksi po anglicku zmizet. To ovšem neplatí o pozdějším australském vydání, kde si čtenáři mohli naplno vychutnat finální boj na život a na smrt, ve kterém 07 prohrává a končí pod hladinou ledových vod Antarktidy. Bulharská strana nakonec jednání o spolupráci pohřbila sama tím, že sdělila, že k natočení filmu na motivy románu nesvolí a že filmovou produkci zajistí sama, což učinilo tečku nejen za plány na zfilmování, ale i za britským vydáním knihy. Zda filmaři přece jen někdy v budoucnu po Guljaškého knižní předloze sáhnou, to se můžeme nechat překvapit, koneckonců z literárního hlediska není Proti 07 Andreje Guljaškého o nic horší než populární špionážní romány z pera Iana Fleminga.

 Obrazek Popisek ke snímku
Bulharský major Zeman: Avakum Zachov v podání herce Ljubomira Dimitrova ve filmu Půlnoční dobrodružství (Приключение в полунощ) z roku 1964. Filmový Zachov měl do filmového Bonda přece jen hodně daleko…

 

1. Sobkovič, A.: Korotko o knige. IN: Guljaški, A: Avvakum Zachov protiv 07. Moskva: Progress, 1967.zpět 

 

© Jakub Mikulecký

Diskuse

Vložil: Martin Liška, 15.07.2020 09:11
Guljaški, Andrej
Rozhodně zajímavý článek, díky za něj! Jen by mě zajímalo, jak se Guljaški k bondovkám vůbec dostal, jestliže podle pana Burdátše vyšla v češtině první bondovka až koncem šedesátých let (https://facebook.com/story/graphql_permalink/?graphql_id=UzpfSTEwNjI1MjAyMDY4MDoxMDE1Nzk0NTE0NDMxNTY4MQ%3D%3D) a... v Bulharsku byla situace nejspíše dosti podobná.
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

zhlédnuto 536x

Inzerce
Inzerce