Překlad vulgarismů: hostinský Palivec v Osudech dobrého vojáka Švejka

Překlad vulgarismů
hostinský Palivec v Osudech dobrého vojáka Švejka

studie beletrie česká

Vlámský slavista Eric Metz, který působí na katedře bohemistiky Amsterodamské univerzity, porovnává několik překladů Haškova Švejka z hlediska toho, jak se v nich řeší vulgarismy hostinského Palivce v první kapitole. České „hovno“ činí v některých dobách a v některých jazycích překladatelům nečekané potíže…

Překlad vulgarismů: hostinský Palivec v Osudech dobrého vojáka Švejka
Jaroslav Hašek
: Osudy dobrého vojáka Švejka. Omega, Praha, 2017, 624 s.

Vlámský slavista Eric Metz (1971) přednáší od roku 2011 translatologii a českou literaturu na Amsterodamské univerzitě. Původně se zabýval zejména ruskou modernistickou poezií. Ve volném čase překládá poezii a krátké prózy ruských, českých, polských a ukrajinských autorů. Z češtiny přeložil a časopisecky publikoval mj. poezii Fráni Šrámka, Richarda Weinera a Petra Borkovce. O svém výzkumu Haškova Švejka, zaměřeném na historii nizozemských překladů tohoto románu a jeho recepce v nizozemské jazykové oblasti, mluví (v niz.) v rámci akce Českého centra s názvem Knihožrouti.

Osudy dobrého vojáka Švejka od Jaroslava Haška (1883–1923) jsou dodnes nejpřekládanějším českým románem (podle katalogu Index Translationum UNESCO byly přeloženy do více než padesáti jazyků). Když však tento čtyřdílný pikareskní román začátkem dvacátých let dvacátého století vyšel, hodnotili ho čeští literární kritici převážně negativně. Roku 1918 povstal z trosek světové války československý stát a velká část kritiků, ale – jak můžeme předpokládat – i čtenářů očekávala, že bude líčeno a opěvováno hrdinství československých legií a tím i legitimita nového státu (Hanshew 2009:81–82). Nic takového v osudech Švejka, nevzrušeného, pivo popíjejícího, užvaněného vojáka, který budí dojem, že je naprostý idiot, a do válčení se ani na okamžik nezapojí, není. Kritiku neméně pohoršoval lidový, v některých případech vyloženě nespisovný jazyk, kterým mluví protagonista a několik dalších postav. V české literatuře to bylo nové, ale ani většina ostatních národních literatur v Evropě s tím v té době ještě nepřišla do styku.

Od Gideona Touryho (2012:61) víme, že překládání podléhá normám. Protože jsou normy silně spjaté s prostorem a časem, dochází v překladech k velkým rozdílům oproti výchozímu textu i oproti předchozím překladům téhož textu. Při překládání vulgarismů, vyjadřujících tabu mimo jiné v sexuální, fyziologické a skatologické oblasti (Pycia 2012: 136), lze očekávat časté využití postupu transformace. Jak vypadají překlady Haškova románu v tomto směru? Zmírňují se v nich vulgarismy, nebo podléhají dokonce cenzuře? Existují mezi různými cílovými jazyky významné rozdíly a dá se mluvit o vývoji překladových norem v průběhu těch desetiletí, kdy je kniha překládána? Pokud vím, dosud to nikdo nezkoumal, s výjimkou magisterské diplomové práce Bogdana Dicheva (2010), v níž se zaměřil na vulgarismy v bulharském překladu z padesátých let dvacátého století (a ukázalo se, že tam k eufemismům či cenzuře téměř nedochází). Je pochopitelné, že v tomto krátkém příspěvku není možné analyzovat všechny vulgarismy z osmisetstránkového románu, natož abych je porovnal byť i jen s omezeným počtem existujících překladů. Proto se zabývám jen jednou z nejobhroublejších postav, která vystupuje především v první kapitole knihy. Jde o Palivce, hostinského v hospodě, kde je Švejk stálým hostem. První kapitola je doposud také jediná, která byla přeložena do nizozemštiny třikrát: po úplných překladech S. van Praaga v nakladatelství Meulenhoff (1929) a Roela Pieterse v nakladatelství Pegasus (1974–1976, revidované vydání 2001) se nedávno odvážil třetího pokusu Kees Mercks – v roce 2014 vyšel jeho překlad kapitoly s Palivcem v časopise Tijdschrift voor Slavische literatur1 jako ukázka z připravovaného nového překladu románu.

Pokud jde o vyjádření Palivcových vulgarismů v jiných jazycích, věnuji kromě nizozemských překladů pozornost i poměrně různorodým řešením ve dvou německých, dvou anglických, dvou francouzských překladech a v ruské a polské verzi. Pozoruhodné přitom je, že německý i francouzský nový překlad vyšel nedávno (roku 2014, resp. 2018) a ruský i polský překlad Švejka (oba kolem roku 1930) jsou, pokud je mi známo, stále ještě v dané jazykové oblasti jediné (ačkoliv existuje ještě ranější ruský překlad z let 1926–1928, avšak přes němčinu – viz Drews 1989:426). V tom ohledu se zdá, že různé normy, jimž překlady podléhají, zdárně odolávají zubu času.

Skatologický motiv, jímž se vyznačuje Palivcova mluva, ohlašuje fakticky hned první stránka románu. Když paní Müllerová, Švejkova posluhovačka, vypráví o zavraždění arcivévody Františka Ferdinanda v Sarajevu, opáčí dobrý voják, že zná dva Ferdinandy: jeden obsluhuje v obchodě a nedopatřením tam vypil láhev mazání na vlasy, druhý „sbírá ty psí hovínka“ (Hašek 1923/1960:10). Zde samozřejmě o vulgarismus nejde a většina překladatelů tu neuplatnila cenzuru. Výjimkou je Paul Selver, který vydal v roce 1930 první anglický překlad. Ze všech zmíněných překladů prodělal ten jeho nejsilnější zkrácení – podle odhadu F. W. Galana (1989:408) byla vyškrtnuta třetina Haškova textu. To, co druhý Ferdinand provádí, Selver popisuje generalizujícím eufemismem: „[he] goes round collecting manure” (Hašek/Selver 1930/1946:10).

O Palivcovi vypravěč hned ze začátku oznámí, že každou chvíli používá slovo zadnice a hovno. Zejména ten druhý termín se ve výrocích hostinského objevuje pravidelně, zde je však třeba poznamenat, že se v hovorové češtině – stejně jako jeho polský ekvivalent gówno – už po staletí používá jako synonymum pro „nic“. Jinými slovy, když civilní strážník Bretschneider při své návštěvě Palivcova hostince začne o pěkném letním počasí a hostinský opáčí „Stojí to všechno za hovno“, zní to v češtině – i pro původního čtenáře téměř před sto lety – méně obhrouble než skatologické ekvivalenty ve většině ostatních jazyků: „Das ist alles nur Scheisse“ v nedávném německém překladu (Hašek/Brousek 2014:11), „Shit on everything!“ v nejmladším anglickém překladu (Hašek/Parrott 1973/1985:6), „Autant vaut la merde“ a – v transpozici do infinitivní vazby – „A chier, comme tout le reste“ ve dvou francouzských převodech (Hašek/Horessi 1932:9; Hašek/Meunier 2018).

Kalk „stojí to za hovno“ nacházíme v překladech do ruštiny a do polštiny (Hašek/Bogatyrëv 1930/1966:12; Hašek/Hulka-Laskowski 1929/2000:13), ale kupodivu i v prvním německém překladu, kde má exotizující účinek: „Steht alles für einen Dreck“ (Hašek/Reiner 1926:18). Tento kalk je odůvodněný, protože v překladu českých lidových výrazů se Reinerová opírala o „Prager Deutsch“, jazyk, který bylo možné před sto lety v Praze ještě často slýchat (Petr 1963:68).

Už zmíněný anglický překladatel škrtl oba vypravěčem uvedené vulgarismy a Palivcovu reakci změnil na „Damn rotten“ (Hašek/Selver 1930/1946:11). Také první nizozemský překladatel uplatnil v této pasáži cenzuru: „om het woord kreeg men ,achterste‘ of ,str...‘2 van hem te horen“, jakož i v Palivcově poznámce o počasí: „Alles st…“ (Hašek/van Praag 1929:5). Vtipná okolnost přitom je, že sám Hašek ve svém doslovu k prvnímu dílu románu brojí proti autorům, kteří maskují obhroublý jazyk tečkováním (když přitom „Slov těch užívá se i v parlamentech“ – Hašek 1923/1960: 215). Ve svém překladu tohoto doslovu se van Praag brání v poznámce pod čarou: „Nechť zesnulý spisovatel překladateli udělí dispensaci pro skutečnost, že (na nepříliš mnoha místech) přece jen teček použil. Jako jedinou omluvu může uvést, že mnozí poslanci parlamentu v jeho zemi jsou příliš vzdáleni lidu, než aby užívali takových vpravdě šťavnatých lidových výrazů“ (1929: 277).

Nový Pietersův překlad usiluje o přímou ekvivalenci, přičemž humor pasáže podtrhuje rýmem: „óm het andere woord kreeg men iets als ,kont‘ of ,stront‘ van hem te horen“. V Palivcově reakci čerpal překladatel ze specificky nizozemského idiomu: „Heb ik schijt aan“3 (Hašek/Pieters 2010:5). Zato Kees Mercks využil možnosti, kterou nizozemština skýtá, a použil „stront“ jako zesilující poloprefix podstatného jména: „Ik vind ’t maar strontweer“4 (2014:8).

Když se pak agent Bretschneider Palivce zeptá, co říká atentátu na Františka Ferdinanda, odpoví mu hostinský v Mercksově překladu: „Met zulke dingen bemoei ik me niet, daarmee kunnen ze me de kont kussen“ (2014:8), poměrně doslovný, zároveň však poněkud opatrný překlad – u Haška není podmětem líbání „oni“, ale „každý“ („ať mně každej políbí prdel“, 1923/1960:13). Pietersův překlad je expresivnější – „Ze kunnen mooi m’n reet likken“5 (2010:17), kdežto van Praag se v prvním nizozemském překladu vulgarismu opět vyhýbá: „Daar heb ik de mier aan“6 (1929:5). Pokud jde o ostatní jazyky, nejvýraznější jsou oba francouzské překlady, protože se opět vracejí ke skatologickému motivu. „Et j’aime pas qu’on vienne m’emmerder avec ce genre de choses“7, přeložil Meunier v roce 2018. V mnohem starším překladu Hořejšího (Horessi) je motiv dokonce zdvojený: „Celui qui vient m’emmerder avec des conneries pareilles, je l’envoie chier“ (1932:9; doslova: „toho pošlu, ať se jde vysrat“).

A konečně je zajímavé, že skatologické obrazné vyjádření se v různých překladech vrací v jiné pasáži, kde nejde o hovno, nýbrž o hovadinu. Bretschneider se u Palivce informuje, u kterého regimentu sloužil, načež odpověď („já jsem se nikdy o takovou hovadinu nezajímal“) ve verzi van Praaga zní „ik heb me nooit om zulke stomme dingen bekommerd“8 (1929:7), kdežto Pieters opět doplní idiom: „ik heb me d’r nooit een scheet aan gelegen laten liggen“9 (2010:19) a Mercks to i zde řeší už zmíněným poloprefixem: „ik had nooit interesse voor die strontzooi“ (2014:8). Všechny ostatní zde probírané překlady použily ekvivalent slova hovadina, kromě Selverova starého anglického překladu, kde je tato pasáž vynechaná, a kromě obou německých překladů – „um so einen Dreck“ (Hašek/Reiner 1926:19) a „so ein Scheissdreck“ (Hašek/Brousek 2014:12). Zda jsou takové přepisy formou kompenzace (nebo i překompenzování), do jaké míry je možné v této věci objevit v různých překladech určitý pevný model a co nám to všechno říká o (překladatelských) normách, by si zasloužilo další výzkum – na základě všech osmadvaceti kapitol a zaměřený na rozmanité druhy vulgarismů.

Bibliografie
Dichev, Bogdan. 2010. Jazykové aspekty hanlivého humoru Haškova Švejka v porovnání s jeho bulharským překladem. Diplomová práce. Praha: Univerzita Karlova
Drews, Peter. 1989. „Zur Rezeption des ,Švejk‘ in der Sowjetunion“, in: Walter Schamschula (ed.), Jaroslav Hašek 1883–1983. Frankfurt am Main: Peter Lang, s. 426–452
Galan, F.W. 1989. „Švejk in English“, in: Walter Schamschula (ed.), Jaroslav Hašek 1883–1983. Frankfurt am Main: Peter Lang, s. 407–425
Gašek, Jaroslav. 1966. Sobranie sočinenij v pjati tomach. Tom 1: Pochoždenija bravogo soldata Švejka vo vremja mirovoj vojny. Perevod P. Bogatyrëva. Moskva: Pravda
Hanshew, Kenneth. 2009. Švejkiaden: Švejks Geschicke in der tschechischen, polnischen und deutschen Literatur. Frankfurt am Main: Peter Lang
Hašek, Jaroslav. 1926. Die Abenteuer des braven Soldaten Schwejk während des Weltkrieges. Aus dem Tschechischen übertragen von Grete Reiner. Prag: Verlag Adolf Synek
Hašek, Jaroslav. 1929. De avonturen van den braven soldaat Schwejk gedurende den Wereldoorlog, Uit het Tchechisch [sic] vertaald door S. van Praag. Amsterdam: Meulenhoff
Hašek, Jaroslav. 1932. Le brave soldat Chvéïk. Traduction d’Henri Horessi. Paris: Gallimard
Hašek, Jaroslav. 1946. The Good Soldier Švejk. Translated by Paul Selver. New York: Penguin Books
Hašek, Jaroslav. 1960. Osudy dobrého vojáka Švejka I–II. Praha: KLHU
Hašek, Jaroslav. 1985. The Good Soldier Švejk and his Fortunes in the World War. Translated by Cecil Parrott. New York: Penguin Books
Hašek, Jaroslav. 2000. Przygody dobrego wojaka Szwejka podczas wojny światowej. Przełożył Paweł Hulka-Laskowski. Warszawa: Porozumienie Wydawców
Hašek, Jaroslav. 2010. De lotgevallen van de brave soldaat Švejk in de wereldoorlog. Vertaald door Roel Pieters, met een nawoord van Kees Mercks. Amsterdam: Pegasus
Hašek, Jaroslav. 2014. Die Abenteuer des guten Soldaten Švejk im Weltkrieg. Übersetzt aus dem Tschechischen, Kommentar und Nachwort von Antonín Brousek. Stuttgart: Reclam
Hašek, Jaroslav. 2014. „Hoe de brave soldaat Švejk ingreep in de wereldoorlog. Vertaling Kees Mercks“, in: Tijdschrift voor Slavische literatuur, 69, s. 6–13
Hašek, Jaroslav. 2018. Les aventures du brave soldat Švejk. Traduction nouvelle de Benoît Meunier. Paris: Folio. E-book
Petr, Pavel. 1963. Hašeks „Schwejk“ in Deutschland. Berlin: Rütten & Loening
Pycia, Paulina. 2012. „Przekraczając granice. Problem przekładu wulgaryzmów i przekleństw“, Przekłady literatur słowiańskich 1, s. 135–148
Toury, Gideon. 2012. Decsriptive Translation Studies – and Beyond. Revised edition Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins

1. Časopis pro slovanskou literaturu, vydává slavistika Amsterodamské univerzity. Pozn. překl.zpět 
2. Vytečkovaná podoba slova „stront“, hovno. Pozn. překl.zpět 
3. „To je mi ukradené. / Seru na to.“ Pozn. překl.zpět 
4. „počasí na hovno“. Pozn. překl.zpět 
5. „Můžou mi vylízat prdel.“ Pozn. překl.zpět 
6.„To nemůžu vystát.“ Pozn. překl.zpět 
7. sloveso „emmerder“ – otravovat / nasírat, je odvozené od slova „merde“, hovno. Pozn. překl.zpět 
8.„o takové hlouposti jsem se nikdy nestaral“. Pozn. překl.zpět 
9. Stejný význam s použitím slova „scheet“, prd. Pozn. překl.zpět 

 

© Eric Metz © překlad Magda de Bruin Hüblová
Text vyšel ve sborníku Teksten in beweging (Texty v pohybu), ed. Ewoud van der Knaap a Cees Koster, sborník k emeritátu profesora německé literatury a translatologie na Utrechtské univerzitě Tona Naaijkense, Uitgeverij Vantilt, Nijmegen, 2019
na iLiteratura.cz s vědomím a souhlasem autora

Diskuse

Vložil: Magda de Bruin, 03.08.2020 11:42
Překlad vulgarismů: hostinský Palivec v Osudech dobrého vojáka Švejka
Aha, tak to jsem tu vaši poznámku o neobratnosti neinterpretovala správně. Ale v tom případě padá i na hlavu autora, protože ten zvolil superlativ. Doufám, že navzdory tomu článek jako celek považujete za zajímavý.
Vložil: Jan Vaněk jr., 02.08.2020 21:59
Překlad vulgarismů: hostinský Palivec v Osudech dobrého vojáka Švejka
Nizozemsky neumím, ale přijde mi, že ve většině (indo)evropských jazyků se třetí stupeň přídavných jmen používá až nad množinou tří a více entit; pro porovnání dvojice postačuje komparativ.
Vložil: Magda de Bruin, 01.08.2020 16:18
Překlad vulgarismů: hostinský Palivec v Osudech dobrého vojáka Švejka
Neobratnost je možná v mém doslovném překladu (de jongste). Vzhledem k tomu, že nemáme v češtině vhodný ekvivalent ani k "recent / de recentste", zbývá jen to věčné "nejnovější" (protože "poslední" se samozřejmě už vůbec nehodí). Nebo vás napadá jiné řešení?
Vložil: Jan Vaněk jr., 01.08.2020 11:55
Překlad vulgarismů: hostinský Palivec v Osudech dobrého vojáka Švejka
Označit Parrotův překlad za "nejmladší anglický" (jako druhý po Selverovu) by bylo poněkud neobratné, i kdyby to neignorovalo – jakkoli v leccčem problematické – The Fateful Adventures of the Good Soldier Svejk During the World War Čechoameričana jménem Zenny K. Sadlon vydané, resp. zveřejňované online... někdy na přelomu tisíciletí. (V tom stojí "It's all worth shit", "Everybody can kiss my ass with stuff like that" a "I was never interested in such bullshit".) Jo, a Švejka v roce 1960 samozřejmě vydalo SNKLHU; "KLHU" je jakási podivná chyba v katalogu Klementina (nedejbože aby kontaminovala i akurátní zahraničí!).
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.