Świst, Paulina: Podezřelý

Świst, Paulina
Podezřelý

recenze romance

Do třetice všeho dobrého i zlého. Chytrá horákyně Paulina Świst přináší další román, který není právnické drama, detektivka ani romance, a přece všechny tyto žánry něčím připomíná. Co přináší svým čtenářům tentokrát?

Podezřele rozháraná romance
Paulina Świst
: Podezřelý. Přel. Martin Veselka, Kontrast, Praha, 2020, 272 s.

Již potřetí se polská spisovatelka Paulina Świst (nar. 1986) pomyslně vrací do Glivic, tentokrát s románem Podezřelý. Její fanoušci už vědí, co čekat: výbušný vztah, dokládající přísloví „protiklady se přitahují“, nevybíravý slovník a dávku napětí, která drží pohromadě nenáročně vystavěný příběh. Čtenáři, kteří knihu od této autorky berou do ruky poprvé, by se měli mít na pozoru a nečekat ani důvtipné právnické drama, přestože se to v příběhu právníky jen hemží, ani promyšlenou detektivku navzdory tomu, že tu bují kriminální činnost, ani oddechovou romanci s kladným hrdinou, nad kterým ženy toužebně vzdychají, i když je už z anotace zřejmé, že hlavní postavy na ocet nezůstanou.

Ve třetí knize ze série s názvem Prokurátor přináší Świst syntézu, v níž hrdinové všech tří děl splynou v jednu velkou, nesourodou rodinu. Mladší sestra titulního Prokurátora (první díl) Zimnického Maria to dává dohromady s bratrem Komisaře (druhý díl) Danielem a nechybí ani závan minulosti přinášející vzpomínku na zločineckého bosse Šediváka, který trápil hrdiny předchozích knih. Daniel Wyrwa se snaží zapomenout na svou temnou minulost, překlenout propast po spálených mostech a získat možnost vybudovat vztah s malou dcerkou. Maria naopak nechce mít s dříve drogově závislým otcem svého dítěte nic společného, nedokáže však vzdorovat s přetrvávající fyzickou přitažlivostí. Rozhodnutí, která oba v minulosti učinili, je ale pomalu začínají dohánět a ohrožovat jejich budoucnost.

Pokroky a ulpívání
Styl vyprávění zůstává stejný, scény připomínají tenisový zápas, kde si perspektivy dvou hlavních postav v rychlém tempu předávají slovo, naštěstí se však Świst už téměř zbavila nepříjemné tendence vyprávět jednu scénu z pohledu obou, což příběh zbytečně natahovalo. V knize Podezřelý si tento postup ponechává jenom pro seznámení postav, kde považuje za nezbytné bezprostředně představit první dojmy obou protagonistů. Oproti předchozím knihám přidává druhou časovou linii, díky které čtenář téměř paralelně pozoruje proces prvního seznámení před lety a opětovného sbližování v současnosti, čímž autorka zajímavě skládá dohromady celý obrázek.

V případě postav Świst mnoho překvapení nepřináší. Jsou opět mimořádně nesympatické. Hlavní hrdina, či spíše antihrdina, je hrubián, který má rád násilí, alkohol, drogy a ženské. Šovinista, kterému učaruje dokonalá kráska. Hlavní hrdinka je v otázce partnerských vztahů naivní a do značné míry nevinná, ve všem ostatním představuje noční můru všech feministek – nedokáže ovládat své libido a její hlavní předností je přitažlivost. Świst si příliš neláme hlavu s podrobnými popisy, spokojí se s tím, že jsou její protagonisté krásní a sexy a povahově kompatibilní – přestože to jejich okolí z nějakého záhadného důvodu neustále popírá. Pro nadávku a sprosté slovo nejdou daleko, holdují alkoholu, fandí fotbalu a sdílejí lásku k rychlé a nezodpovědné jízdě autem či na motorce. Na zákony se hrdinové ohlížejí jenom v případě, že je (anti)hrdina neprávem obviněn, skutečná trestná činnost nikoho netrápí. Heslo „účel světí prostředky“ jim ve světě Pauliny Świstové zajišťuje v podstatě právní nedotknutelnost.

Příliš mnoho sexu a citátů
Základem vztahu ústřední dvojice není nic jiného než fyzická přitažlivost a ani později se nezdá, že by mezi oběma došlo k nějakému hlubšímu propojení, až to skoro vypadá, že ke štěstí není potřeba nic jiného než dobrý sex. Naštěstí se ale Świst nesnaží na mezilidských vztazích vystavět celý svůj příběh a přidává zápletku, která vyprávění osvěžuje, byť není přímo originální a pro autorčiny věrné čtenáře je lehce předvídatelná. Vyprávění má spád, umocněný střídajícími se časovými linkami, a vyvrcholení je svižné a přímočaré. Autorka se nesnaží čtenáře dlouze napínat, pracuje s rychlou akcí, která skvěle odpovídá výbušným povahám jejích mužských protagonistů.

Co působí trochu rušivě, je přemíra citátů. Ačkoli u dvou z postav se jedná o hru, během níž se častují hláškami z filmů a seriálů a hádají, odkud která pochází, v ostatních případech to trochu vypadá, jako by autorka zapomněla, komu tenhle rys vlastně přiřadila. Je až bizarní, když mezi sebou i neznámé osoby komunikují prostřednictvím citátů nejen z filmů, ale i z písní, trousí moudra polských generálů a příměry pro svůj život nacházejí ve výrocích hollywoodských celebrit. Český čtenář navíc může mít problémy se sledováním odkazů na polskou kulturu, což zamýšlený účinek těchto replik nutně snižuje (nicméně na pochopení díla jako celku to vliv nemá a požitku ze čtení to nebrání).

Autorka nechává své čtenáře stát nohama pevně na zemi, jakékoli iluze o ideálním muži či ideální ženě jsou ještě před zrodem rozmetány brutálním a neomaleným způsobem. Hrdinové dělají vše pro to, aby si je čtenář nemohl zamilovat, přesto Świst dokáže upoutat a občas i vykouzlit křivý úsměv na tváři. Po knize by měl sáhnout ten, kdo má rád akci a nenáročné čtení a nevadí mu hrdinové s pochybnou morálkou, ostrý jazyk ani vyzývavé scény.

 

© Magda Melichová

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 15 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

50%autor článku   59%čtenáři

zhlédnuto 528x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce