Každý člověk strůjcem svého štěstí
Základním myšlenkou knihy kolektivu autorů převážně z psychologické a sexuologické praxe je přesvědčení, že vlastní osud do velké míry spoluvytváříme svým životním stylem. Jednotlivé kapitoly jsou doplněné o řadu statistik, které dokládají, jak se vlivem na délku a kvalitu života liší kouření, osamělost nebo nezdravý vztah. Data se vztahují zejména k české populaci, ale jsou srovnávány i se situací v zahraničí.
Do úvodu knihy Duševní zdraví a životní styl. Psychiatrie životním stylem vetkl jeden z jejích autorů, psychiatr a sexuolog Jiří Raboch tato slova: „Vždy jsem byl přesvědčen, že každý člověk je strůjcem svého štěstí, že se máme starat o své zdraví a případné problémy řešit též vlastní aktivitou.“ V nemalé míře tak vystihuje, o co v celém svazku vlastně jde. Ať už se jedná o stres, zneužívání návykových látek, afektivní poruchy, či psychotická onemocnění, náš životní styl je významným faktorem, který může daným problémům předcházet nebo je léčit. V tomto smyslu jsou problematická slova, která na úvod jedné debaty nedávno uvedl jistý slovutný literární vědec, totiž že lékař by se neměl zajímat o osobní život pacienta (stejně jako se prý nemá recenzent ani literární badatel zajímat o soukromý život literáta). Lékař jistě nemusí vědět, jak se konkrétně jmenují všechny pacientovy milenky a kolik jich je; ovšem kvalita jeho sexuálního života, funkčnost navazovaných vztahů nebo množství vypitého alkoholu by dobrého doktora u většiny (zvláště psychosomatických) potíží naopak zajímat měly.
Kniha poskytuje přehled nejnovějších civilizačních nemocí i aktuálních zdravotních trendů – mezi nimi i nové formy poruch příjmu potravy, jako je například ortorexie nebo „vybíravé jídelní chování“. Dále obsahuje řadu přesných statistik, z nichž vyplývá například to, že osamělost má na věk dožití stejně ničivý vliv jako kouření patnácti cigaret denně (takže je ještě nebezpečnější než obezita). Na druhou stranu se ale čtenář třeba dozví, že trvale konfliktní vztah je ničivější než vztah žádný.
Konkrétní doporučení, která autoři z údajů vyvozují, nejsou ve všech kapitolách úplně shodná, ale výrazně se neliší ani nepřekvapují: jít do postele, když je člověk ospalý, ale ne před jedenáctou hodinou večer; pokud člověk do 20 minut neusne, má se zvednout a jít něco dělat do doby, než bude skutečně ospalý; chodit pěšky alespoň hodinu denně; vystavovat se slunečnímu svitu minimálně dvě hodiny každý den (ale současně se vyhnout úpalu); jíst zdravou a vyváženou stravu.
Některé doporučované metody jako autogenní trénink, řízená imaginace nebo mindfulness sice mohou nezasvěcencům znít podivně a cize, ale autor kapitoly, psycholog Radek Ptáček, upozorňuje, že zmíněné metody vycházejí z principů využívaných téměř ve všech tradičních náboženstvích, ovšem v současnosti se sekularizují a zbavují svých původních kontextů.
Na základě vybraných údajů autoři přistupují i k mezinárodnímu srovnání: podle nich mají Češi výrazně větší negativní stereotypy vůči psychicky nemocným lidem než lidé na západě. Zdejší lékaři prý těmto stereotypům podléhají méně než běžná populace, ale dostávají se tak na úroveň předsudečnosti průměrné populace anglické či katalánské.
V závěrečné kapitole Psychiatrie v 21. století přiznává Jiří Raboch, že všechny zásady zdravého životního stylu nejsou univerzální. Proto vyjadřuje přání, aby medicína budoucnosti zohledňovala jedinečné dispozice i handicapy každého jednotlivce – již dnes existují případy, kdy jsou na základě analýzy krevních biomarkerů a střevního mikrobiomu vytvořena efektivní individuální doporučení. Jedno je jasné: je zřejmě na každém, jestli se bude zajímat o životy a soukromí svých oblíbených spisovatelů, ale rozhodně bychom se měli zajímat a starat o své vlastní tělo a životní styl.
Kupte si knihu:
Podpoříte provoz našich stránek.
Diskuse
Vložit nový příspěvek do diskuse
Jan Novák,
Hrůza ! Podvodný narcistický psychiatr, který si vymýšlí znalecké posudky (znalečáky) i se svými tzv. komplici. Stop smyšleným znaleckým posudkům ! Bývalá čestná a odvážná ombudsmanka, Mgr. Anna Šabatová, se snažila tu pražskou národem zvanou "psychiatricko - psychologicko - policejně - justiční mafii" marně zrušit, napravit, umravnit. Postkomunističtí : pražští psychiatři s justicí a prokurátory jí prý fest házeli klacky pod nohy, aby nepřišli o výdělky. Psychiatr bezostyšně lže povětšinou uměle tzv. vykonstruovaným pacientům, pouze si svojí "prací" vydělává, proto musí nějaký text do své databáze, lékařské zprávy nebo do znalečáku vyrobit. Rozhodně tento mystifikátor, dle občanů zvaný "gauner", nemá snahu nikomu pomoci. Nevěřte mu a jeho lidem ani slovo. Vytáhne prý info z klienta a dle toho si vymyslí diagnózu. Takto snadno si přišel na milióny. Nechoďte k pražským psychiatrům a psychologům kolem tohoto údajného bezpáteřního tzv. zlosyna, jsou to tzv. pohádkáři. Kdysi místo nich danou službu, čili pomoc "pacientovi - smutnému či zoufalci", vykonávali naši staří, zkušení prarodiče. Co asi tak může namyšlený a nenasytný rádoby lékař vědět o komkoliv cizím, když ho nezná ? A klidně ho diagnostikuje za "cvoka" ? Psychiatr, dle skutečných lékařů, kteří nás opravdu léčí (ortopedi, ORL, internisté, chirurgové, urologové, gynekologové, zubaři, očaři atd.), není žádný lékař, jen sběrač informací od jím "vyrobeného" pacienta, a jejich vyhodnocovač a škatulkovač naivních lidí do absurdních diagnóz. Info vyloudí během pár minut, třeba 20, nenápadně z údajného pacienta, jemuž pak bezostyšně zničí život vylhaným znaleckým posudkem nebo zavřením do "svého" blázince, kde má tento psychiatr kámoše - pikolíka. Často by člověku v jakékoliv životní krizi stačila pouze podpora příbuzného, pohlazení a dobré slovo blízké osoby, není nutno mu hned přiřadit nějakou diagnózou, většinou vylhanou, či ho strčit do cvokárny, aby si na něm vydělali ještě kamarádi toho údajného padoucha - psychiatři a nelékaři filosofové = psychologové. Opakuji, že vše odvolávám, je to námět k filmu, kdo by takovým megapodvodům některých pražských psychiatrů a psychologů věřil, že ? Tak jsme to dopracovali po 30 letech po revoluci ... Stále prý tady vládnou bolševici u nejvyšších soudů, pražských : znalců, st. zástupců, notářů, komisařů, advokátů. Pravičáci, např. Piráti, vzchopte se a zeptejte se na hrůzy a zvěrstva kvant neprávem označených za blázny, nezákonně odsouzených, účelově uvězněných v blázincích nebo záměrně na objednávku omezených na svéprávnosti ! Nainstalujte volavku do Bohnic, aby tam natočila, jak zacházejí s těmi nebožáky. Tj. na román.
Příklad : http://new.llp.cz/blog/tag/dusevni-zdravi/ . Liga lidských práv 09/2019 . Evropský soud odsoudil Českou republiku za uvěznění stěžovatele v domě hrůzy na 8 měsíců. Rok 2016 :
Evropský soud pro lidská práva dnes rozhodl o tom, že svévolným umístěním člověka s duševním postižením do ústavu došlo k porušení jeho práv. Pětapadesátiletý učitel v důchodu, Jaroslav Červenka, byl osm měsíců zavřen a nuceně léčen jen na základě souhlasu své opatrovnice.
Pan Červenka byl v roce 2005 zbaven svéprávnosti. V únoru 2011 ho jeho opatrovnice, zaměstnankyně úřadu městské části, zavezla 100 kilometrů z jeho pražského domu pod záminkou, že jde na rehabilitaci zraněného kolene. Namísto toho ho vzala do Lázní Letiny, domova se zvláštním režimem určeného pro lidi s demencí a Alzheimerovou nemocí s kapacitou 260 míst. V roce 2013 vydal Veřejný ochránce práv zprávu, ve které řekl, že podmínky v tomto ústavu jsou nedůstojné a některá z porušení práv klientů mohou představovat správní delikt, přestupek, či trestný čin.
Když se pan Červenka zeptal personálu, kdy ho pustí domů, bylo mu řečeno: “To se mýlíte, z Lázní Letiny nikdo neodchází domů.” Jeho pobyt v ústavu byl podle českého práva považován za dobrovolný, jelikož jeho opatrovnice za něj podepsala smlouvu o sociálních službách.
V Lázních Letiny byl uvězněn po dobu osmi měsíců za otřesných podmínek
“Bylo to strašné, první věc, kterou jsem si všiml bylo že pro 50 lidí fungovaly jen dvě toalety. Všude na zemi byly použité plenky. Uklízelo se sporadicky.“
Život v ústavu byl podroben přísnému režimu, podobnému tomu ve vězení. Pan Červenka nesměl ven bez dozoru, byly mu podávány nevhodné léky proti jeho vůli, neměl ani mobilní telefon. Příchozí a odchozí pošta byla kontrolována personálem. Tak jako ostatní klienti, i pan Červenka dostával jen kašovitou stravu.
Stížnosti pana Červenky, včetně trestního oznámení z března 2011, byla ignorována
V dubnu 2011 se mu podařilo kontaktovat právníky Ligy lidských práv a Mental disability advocacy centre (MDAC). Pomohli mu dostat se z ústavu a podat stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva.
Jeho stížnost měla okamžitý dopad, v roce 2015 vyzvala Veřejná ochránkyně práv vládu, aby Lázně Letiny byly uzavřeny. Při tom poukázala na svá dřívější zjištění – klienti byli přivazováni ke stolům a byli nuceni sdílet zubní kartáčky a oblečení, celkově s nimi bylo zacházeno jako s objekty.
Česká vláda však dodnes neučinila žádné kroky k uzavření ústavu v Letinách.
Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že umístění pana Červenky do ústavu byl porušením jeho práva na osobní svobodu dle článku 5 Evropské úmluvy o lidských právech a že mu stát neumožnil se proti tomuto porušení nijak bránit. Tento případ může ovlivnit život až 28 000 lidí, kteří jsou momentálně v ústavech pro lidi se zdravotním postižením.
Zuzana Durajová, právnička Ligy lidských práv připomíná:
„V České republice mohou být tisíce lidí ve stejné pozici, jako pan Červenka, ponecháni sami sobě v nelidských podmínkách, ignorování autoritami. Rozsudek Štrasburského soudu je zásadní a vysílá jasnou zprávu vládě, že i lidé omezeni na svéprávnosti mají být slyšeni a má s nimi být zacházeno s respektem k jejich lidské důstojnosti.“
Liga a MDAC souhlasí s vyjádřením Veřejné ochránkyně práv, že ústav Letiny by měl ukončit činnost a všichni klienti by měli být navráceni do důstojného prostředí v komunitě, spolu s individualizovanou podporou. V budoucnu budou apelovat na české orgány, aby situací stovek klientů vyřešily.
..............
Předem se nejenom z opatrnosti omlouvám všem, anuluji vše, neboť si tento údajný tzv. grázl (dle nejenom jeho známých) s postbolševickou justicí uzákonil zákony na ochranu svoji a mocných, ale proti bojovníkům za právo a spravedlnost (jako je např. Ing. Jiří Fiala) vymysleli zákony, prostřednictvím nichž tyto smělé, nevinné a psychicky zdravé občany zavírají do vězení nebo blázinců. A k jejich doživotnímu umlčení jim účelově omezí svéprávnost, aby jim pak hodili do pití ricin, dioxin, polonium či novičok nebo jim vpraví do dásně místo anestezie arzenik ?