Ning, Kchen

Ning, Kchen

portrét beletrie zahraniční

Současný čínský autor Ning Kchen definoval vlastní nový literární žánr, kterým reaguje na proměny čínské společnosti. Literatura totiž dle něj jen složitě předčí každodenní realitu dnešní Číny.

Ning Kchen

Ning Kchen (Ning Ken, nar. 1959), romanopisec a esejista původem z Pekingu, byl v literárních kruzích nejprve znám jako časopisecký redaktor a básník. Roku 1979 začal studovat na katedře čínského jazyka a literatury Pekingské pedagogické univerzity. Poezii začal psát v osmdesátých letech 20. století pod vlivem slavného básníka Pej Taoa (Bei Dao, nar. 1949). Během studia vydal svou básnickou prvotinu nazvanou Ťi-süe č’ meng / Jixue zhi meng (Sněžný sen / Sen o sněhu, 1982). Roku 1984 se vydal jako dobrovolník do Tibetu, aby tam vyučoval v místní střední škole (původně měl nastoupit jako učitel v rodném Pekingu).

Prozaické tvorbě se Ning Kchen začal věnovat na počátku devadesátých let 20. století, kdy se stal jedním výrazných představitelů hnutí za nový esej. Romány začal publikovat nejprve na internetu. Jak lze vyvodit porovnáním letopočtu Ningova narození a prvního vydání jeho románu, delší literární útvary začal psát až po čtyřicítce – ovšem s okamžitým úspěchem. Již jeho první román, nazvaný Meng mien č’ čcheng / Meng mian zhi cheng (Město masek), který knižně vydal roku 2001, byl oceněn Lao Šeho (Lao She) literární cenou a prodalo se ho přes milion výtisků. Čchen-mo č’ men / Chenmo zhi men (Brána ticha, 2004) je dalším Ning Kchenovým významným románem. Jeho stěžejním tématem jsou události roku 1989 a jejich vliv na intelektuály a jejich vnitřní život. Svůj třetí román nazval Chuan-sing nü-žen / Huanxing nüren (Kruhová žena, 2006). Hlavní postavou je úspěšná žena neúspěšně usilující o návrat k přírodě a přirozenosti.

Roku 2009 vydaný román Nebe nad Lhasou (Tchien, Cang / Tian, Zang) byl velmi dobře přijat nejen čtenáři, ale i čínskými literárními kruhy a kritikou. Byl ověnčen významnou Š’ Naj-anovou (Shi Nai’an) literární cenou. O čtyři roky později vyšel sociálněkritický román San-ke san-čchung-cou / Sange sanchongzou (Tři tria), zabývající se tématem moci. Jak naznačuje název, děj románu má tři různé vypravěče, kteří jej líčí z odlišné perspektivy. Následoval román Chuang-sing šan / Huangxing shan (Kráter) a roku 2017 vydal Ning Kchen román Pej-ťing: čcheng jü nien / Beijing: cheng yu nian (Peking: město a rok), který byl oceněn Lu Sünovou (Lu Xun) literární cenou za prózu a esej.

Kromě románů vydal Ning i tři sbírky esejů a dvě sbírky povídek. Roku 2018 vyšla jeho esejistická kniha Wo te er-š’ š’-ťi / Wo de ershi shiji (Mé dvacáté století). Dva roky prožité v Tibetu zúročil v obsáhlém eseji Tiché pobřeží a především v experimentálně pojatém románu Nebe nad Lhasou. V jednom ze svých esejů (2016) Ning Kchen definoval vlastní nový literární žánr, nazvaný čchao-chuan (chaohuan), což znamená přibližně „pře/nad-neskutečné“ (do angličtiny bývá překládáno s aliterací jako „ultra-unreal“). Důvodem vzniku tohoto žánru je dle Ning Kchenových slov všudypřítomná korupce, politický útlak, nesmírně rychlý vývoj, modernizace a proměny čínské společnosti. To vše způsobuje současným prozaikům zásadní problém: jak vymyslet a napsat něco, co by předčilo každodenní realitu života v Číně. Podle názoru kritiky i dalších autorů, Ningových současníků, se tento nový žánr v určitých aspektech blíží magickému realismu.

 

© Magdalena Rytinová
foto © Dirk Skiba

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 613x

Inzerce
Inzerce
Inzerce