iLiGlosa: Mezi námi běloušky

iLiGlosa
Mezi námi běloušky

aktualita kultura

Jak se promítá politická korektnost do překladů? Jak má překladatel zacházet s „infikovanými“ nebo vysloveně tabuizovanými slovy?

Mezi námi běloušky

U nás je to možná (zatím) okrajové téma, ale v multikulturních společnostech celkem žhavý problém: jak zacházet s označením „negro“, nebo dokonce „nigger“ v klasických dílech americké literatury, jejichž původní překlady už zastaraly, a tak se v posledních letech překládají znovu? Nářky na politicky korektní redaktory ke mně dolehly už dřív od nizozemských překladatelů, ale na stejné téma proběhla i diskuse na loňském frankfurtském veletrhu. Moderátor, překladatel z angličtiny Ingo Herzke, za sebe předeslal, že se přiklání k zachování dobové terminologie. Tak se na to ryze teoreticky dívám i já. A trochu ve mně hrklo, když Miriam Mandelkow, německá překladatelka Jamese Baldwina, zahájila svůj proslov tím, že s ohledem na spoluobčany tmavé pleti nebude vyslovovat inkriminované slovo naplno, nýbrž se omezí na označení „N-word“. Nicméně z jejího dalšího výkladu vyplynulo, že při práci se neřídí politickou korektností, ale starým známým překladatelským hlediskem: hlas a kontext. V šedesátých letech dvacátého století se v USA označení „negro“ používalo neutrálně, označovali se tak i sami černoši (vyskytuje se nejen u Baldwina, ale třeba i v proslulém proslovu M. L. Kinga „I have a dream“). Německé slovo však podle ní není rovnocenný ekvivalent amerického výrazu, protože se jím v německém kontextu vždy označovali „ti druzí“. Navíc to slovo v průběhu šedesátých let získávalo postupně i v USA pejorativní přídech, což nakonec vedlo k označení „African American“. Podle překladatelky používá Baldwin bez zvláštního významového odstínu „negro“ i „black“. Na základě úvahy, že překlad by měl působit na čtenáře tak jako originál v době vzniku, se v novém německém překladu rozhodla v obou případech pro slovo „Schwarze“, aby tím předešla současnému citlivému vnímání německého slova „Neger“.

Stejné východisko vedlo Andrease Nohla, autora nového německého překladu Dobrodružství Huckleberryho Finna od Marka Twaina, k opačnému rozhodnutí. Kniha vzbudila už při prvním vydání rozruch pro „hrubý“ hovorový jazyk. To byl pro Nohla důvod zachovat i v němčině původní terminologii (přičemž u Twaina jde skutečně o dnes tabuizované slovo „nigger“). V ediční poznámce vysvětlil současným dětským čtenářům, jaký byl úzus v době, kdy Twain knihu psal. Šokoval originál, šokuje i nový překlad. Ano, tak by to mělo být.

Jak to vlastně vypadá v češtině? Z knihovny jsem vylovila český překlad Huckleberryho Finna z roku 1954. František Gel bez velkých cavyků používá všude slovo černoch. A musím přiznat, že když jsem si představila místo toho slovo „negr“ (celkem se v knize vyskytuje údajně více než dvěstěkrát), překladatelská zásadovost mě opustila: při čtení by mi to vadilo. Ale je vůbec „černoch“ tak neutrální označení? K tříčlenné řadě se sestupnou pejorativní hodnotou „nigger – negro – black“ (která existuje i v němčině nebo nizozemštině) máme v češtině jen dvojici „negr – černoch“. Nebo ne? Slovo černoch se přece někdy používá i ve významu „vykonavatel bezduché práce, sluha“. Snad proto se na přelomu padesátých a šedesátých let začalo i dospělým lidem tmavé pleti říkat „černoušci“. Mysleli jsme to určitě dobře…

 

© Magda de Bruin Hüblová

Diskuse

Vložil: Jan Jelínek, 09.09.2020 23:17
iLiGlosa: Mezi námi běloušky
Když napsal Mark Twain nigger, tak chtěl, aby tam bylo nigger/negr. Že to dnes někomu vadí, je jen jeho "problém", protože Twain psal ve své době o své době a kupř. jeho Huckleberry Finn je krom jiného i svého druhu "historický" román. Pokud má vydavatel potřebu se od termínu nigger/negr distancovat,... pak má k dispozici prostor v doslovu. Tají ledovce, kácí se nevratně deštné pralesy, rozevírají se nůžky mezi chudými a bohatými, a my řešíme pitomosti.
Vložil: Richard Hlavacek, 09.09.2020 14:55
iLiGlosa: Mezi námi běloušky
Zakazovat ne. Nejsem prekladatel, jsem v pozici ctenare a proto tu jeho stranu tak zduraznuji, ale hlavne mi slo o detskeho ctenare, ktery neumi rozlisovat významy a kulturni vzorce. Chapu, ze je to velmi problematicke některa slova volit a jina vyměnit. Dost mozna se jedna o neresitelnou vec, protoze... Zapad byl v urcitem "modu" dlouhou dobu a ted to chceme pres noc zmenit. Politicka korektnost vytvari nenavist v tech, co ji maji uz ted; stejne jako to udelal affirmative action v USA. Skutecne zmeny se museji dit zdola a legislativnne pak neni nic treba. Ten pocit neresitelnosti mam od doby, co jsem si precetl Fanonovu knihu Cerna kuze... Tam dojde Evropanovi, jak moc je mysl a vědomí Africana zasazene kolonializmem. Jsem rad, ze nemusim prekladat))
Vložil: Magda de Bruin, 09.09.2020 11:43
iLiGlosa: Mezi námi běloušky
Zdá se mi, že tu opomíjíte jednu důležitou věc: překladatel vychází z existujícího textu a jeho úkolem je adekvátně ho převést do jiného jazyka. Jestli tomu správně rozumím, považujete některá slova za absolutně zakázaná. Znamená to, že když chce spisovatel popsat určité prostředí, ke kterému patří... i určitý jazyk, musí ho s ohledem na případné čtenáře umravnit? A pokud to neudělal spisovatel, má to udělat překladatel? (Nizozemská překladatelka Povětroně použila stejné slovo, které vyvolalo kritickou poznámku v recenzi na překlad z francouzštiny. Recenzent byl ostatně běloch. Ze strany čtenářů - a v NL jsou čtenáři mnoha barev pleti - žádné pobouřené připomínky nezazněly.)
Vložil: Richard Hlavacek, 09.09.2020 11:00
iLiGlosa: Mezi námi běloušky
Muj koment se snažil rozšírit hranice tehle debaty o "překladatelském oříšku". To je celé. A jestli NL překladatelka použila slovo, které nikoho nenaštvalo, tak to bych ještě nebral jako správnou cestu. Tohle poměřování ja časové a formuje naše myšlení tak, že to, co společnost kvituje je a priori správné. Podlě... mě by překladatelé měli číst Frantze Fanona a jeho knihu Černá kůže, bílé masky, tam to je vše popsáno, jak vidí Afričan sebe ve vztahu k Západu. Vydavatelství Tranzit.cz vydalo edici "Postkoloniální myšlení" (i na iLeter. je recenze), tyto knihy by mohly motivovat k obtížným otázkám o post-rasové společnosti, a to (snad) i pro překladatele.
Vložil: Magda de Bruin, 08.09.2020 18:47
iLiGlosa: Mezi námi běloušky
Ano, ale jak to souvisí s tímhle překladatelským dilematem? Netýká se samozřejmě jen překladů "Huckleberryho Finna". Třeba Karel Čapek používá v "Povětroni" slovo "negr / negři" k dokreslení koloniální a rasistické atmosféry v Karibiku. Nizozemská překladatelka se nakonec v překladu rozhodla pro "neger"... (místo opravdu tabuizovaného "nikker"). Prošlo to bez komentářů, ale když stejně (a v obdobném kontextu) vyřešila jedna překladatelka z fr. slovo "negre", musela ho nejdřív prosadit při redakci a pak jí to v jedné recenzi bylo vyčteno jako nekorektní označení. V té diskusi ve Frankfurtu přišla ostatně řeč i na další "infikovaná" slova - ukázalo se, že jsou často podmíněná historickým vývojem té které země. Tak je údajně v němčině slovo "rasa" háklivé kvůli nacistické minulosti (přeložit "human race" prý není snadné) - ale spadá sem i "národ" nebo "lid". A v češtině bychom našli taky celou sbírku - Pavel Šafr na Foru 24 strhává Čornejova "Jana Žižku" primárně kvůli použití slova "revoluce / revoluční".
Vložil: Richard Hlavacek, 08.09.2020 18:09
iLiGlosa: Mezi námi běloušky
Černošské dítě to nebude chápat jako historický fakt, ale bude to vztahovat k sobě. Doporučuju tento mini video (13min) o dětech v USA. Jedná se o tzv. Doll test, který provedl afroamerický psycholog Kenneth B. Clark v 60. letech. Tato verze testu je z r. 2005. vimeo.com
Vložil: Magda de Bruin, 08.09.2020 17:44
iLiGlosa: Mezi námi běloušky
Domníváte se tedy, že děti jiné než bílé pleti, které čtou Twaina v originále, nemají vědět, jak to na Mississippi v jeho době fungovalo, tj. že se černochům říkalo nigger? Případně tu knihu pro jistotu nemají číst vůbec? Připomínám nicméně ještě jednou, že ta debata ve Frankfurtu (i moje glosa) se... týkala překladů, takže ne toho, jak upravovat nebo neupravovat klasiky v originále.
Vložil: Richard Hlavacek, 08.09.2020 14:26
iLiGlosa: Mezi námi běloušky
Debata se ale týká stále dospělých lidí a nepřihlíží se k tomu, jak text Twaina chápe 11letý černoch z NYC. Toto se týká i jiných témat, kde se neustále debatuje u slonové věže a děti cizinců se tímto jiným světem slov setkávají a zcela určitě to v nich něco zanechává. A argument, že se do knihy přidá... úvod z 21.století je pro mě málo.
Vložil: Magda de Bruin, 08.09.2020 13:43
iLiGlosa: Mezi námi běloušky
Tady ale nejde o to, jestli běloch to slovo může / nemůže používat. V diskusi šlo specificky o to, jak s tím zacházet v překladu. Přítomní překladatelé sice byli běloši (jako asi většina překladatelů do němčiny), ale na stejný problém jistě narážejí i překladatelé jiné barvy pleti. Osobně si myslím,... že v literatuře (takže i v literárním překladu) by se neměla slova předem vylučovat, protože se tím zbytečně ochuzuje rejstřík. Jestli takové "infikované" slovo někdo používá sám za sebe, je samozřejmě jiná věc - o to v téhle diskusi ale nešlo. Nevýhoda toho, že překladatelka i v téhle debatě používala termín n-word, byla, že se nedalo dobře určit, kterou ze dvou variant má právě na mysli.
Vložil: Richard Hlavacek, 08.09.2020 12:22
iLiGlosa: Mezi námi běloušky
Je velky omyl teto debaty o korektnosti hovorit o tom, jestli beloch muze/nemuze rikat "nigger". Nerikat toto slovo je normalni, to neni korektnost. Toto by mel pochopit kazdy, bez ohledu jestli cetl J. Baldwina nebo slysel projev MLK nebo MX. Debata o slovu Negro je neco jineho a zajimalo by me,... jestli to aa skutecne resi, nebo to je spis akademicka debata, ktera nereflektuje spolecensky stav. "Negro" nebo "black people" pouzivali vsichni, od Du Boise, pres historiky (John hope franklin) az po aktivisty mlk, mx, farmer, black Panthers atd.
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 917x

Inzerce
Inzerce