Walker, Anna: Májina zahrada

Walker, Anna
Májina zahrada

recenze dětská

Malá Mája se s rodiči přestěhuje z venkova do velkého města. Stýská se jí po zahradě, a tak v novém bydlišti neúnavně pátrá po kusu zeleně. Pro Májinu zahradu Australanky Anny Walkerové jsou určující pozoruhodné ilustrace, zatímco ostatní složky knihy za nimi poněkud pokulhávají.

Májino domácí guerilla gardening
Anna Walkerová
: Májina zahrada. Přel. Lucie Bregantová, Brno, Host, 2020, 40 s.

Australanka Anna Walkerová je oceňovanou autorkou zatím patnácti obrázkových knih pro děti, které zpravidla zachycují, jak se dětský hrdina vyrovnává s nepříjemnou situací. Některé publikace, jako třeba Májinu zahradu, píše Walkerová svépomocí, jiné v tvůrčím tandemu s Jane Godwinovou. Příběh Máji, kterou rodiče „přesadí“ z venkova do městského věžáku, se Walkerové začal odvíjet v hlavě, když na rodinné dovolené v Paříži narazila na květinářství, které spíše než obchod s květinami připomínalo džungli.

Mája ve městě poněkud strádá, ale ke změně bydliště přistupuje aktivním a tvůrčím způsobem. Stesk po zahradě se nejprve snaží zaplašit, když vybetonovaný dvůr před novým domem pokryje velkolepými kresbami lučních květin a havěti. Později vylepší křídami pár těch otravných krabic, které rodiče ne a ne vybalit, načež si ale vyzkouší třeba i to, že piknik pod jabloní z krabic má svá úskalí. Mája ve městě dokonce objeví i park, a když zjistí, že je plný kamínků, alespoň si z nich vytvaruje kytičku. Díky těsné spjatosti se vším živým (ve městě jí dělá společnost psí kamarád) a genderově nevyhraněnému vzhledu se Mája stává jakýmsi dítětem s velkým „D“.

Zápletka knihy je velmi jednoduchá a ilustrace převažují nad textem nejen v tom smyslu, že zabírají více prostoru. Autorčiny prosvětlené, do detailů vyvedené akvarelové kresby jsou v knize hlavním vyprávěcím prostředkem, což dobře ladí nejen s cílovou skupinou čtenářů 3+, ale i s tématem knihy. Džungle ze zmíněného květinářství obrostla i předsádky a vytváří zajímavý kontrast – ve zbytku knihy autorka pracuje spíše s prázdným prostorem a nezřídka ponechává velkou část stránky bílou. Ve výsledku tak vzniká osvěžující a zároveň uklidňující dojem, že na všechno je dost prostoru i času a všechno si dříve či později najde své pravé místo.

Kniha má jedinou, ale nikoli nepodstatnou vadu: závěrečné vyústění, kdy si Mája s kamarády začnou pěstovat zahradu v květináčích, je možná výchovné, ale člověk očekává trochu zajímavější finále. Krom toho se nelze ubránit dojmu, že i ti nejmenší čtenáři si zaslouží spletitější, lépe vystavěný příběh. Možná jsou „na vině“ ony velmi zdařilé ilustrace – čtenář očekává, že slovesná stránka knihy bude na stejné úrovni. Nicméně prostřednictvím tématu stěhování si Májina zahrada může najít cestu opravdu ke komukoli. A díky ilustracím kniha jednoznačně převyšuje průměr, časopis New York Times ji dokonce společně s New York Public Library označil za nejlepší obrázkovou knihu roku 2018.

 

© Johana Horálková

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 11 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

70%autor článku   49%čtenáři

zhlédnuto 397x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce