Motýl, Petr: O nové sbírce Jakuba Řeháka

Motýl, Petr
O nové sbírce Jakuba Řeháka

sloupek beletrie česká

Sloupek? Ano, sloupek. Recenzi na sbírku básní by mi na iLiteratuře – i kdekoliv jinde – cenzurovali. Žijeme za Babiše, ne v demokracii. Novou totalitu literární kritika zavedla už dávno. Sbírka Jakuba Řeháka je skvělá. Což mohu říci ve sloupku. V recenzi ne.

O nové sbírce Jakuba Řeháka

Recenze by musela být „vědecká“, tak jako za socialismu by musela být marxistická. Marxismus-leninismus býval vědecký světový názor. Dnes literární vědu dělají univerzity a ohánějí se literární vědou. De facto ale k publikování i nevědecké recenze stačí dobré vztahy s redakcí nebo zapojení se do systému vzájemných protislužeb (granty, stipendia, publicita, propagace nakladatelů). Tolik úvodem. Nyní k básníku Jakubovi Řehákovi.

Na jeho básnické skladbě Yellow Umbrella Opens a Chaotic Season se shodli prakticky všichni. Angažovaní básníci své doby, postsurrealisté, dnešní environmentalisté, staří pardi, mladé dívky, establišmenti i chudí básníci, všem to mělo co říci.

Možná proto, že název té básně je v angličtině? Jakub Řehák je světový? Jasně, že je, svět se to ale možná nikdy nedoví.

Z generace narozené v sedmdesátých letech je to básník, jehož tvorby si nejvíc vážím. Jednička. A od jisté doby, když odezněla éra jeho světské slávy, je mi velmi sympatický a cením si ho lidsky. On žije poezií a postupně jí úplně propadl, vzdal se lecčeho, byť ne úplně všeho (žádný svatý), co ho od poezie odvádělo. Ale dnes: žije jenom jí.

To má být nějaký kritický argument? To by jistě prohlásil editor, kdyby šlo o mou recenzi, a mou recenzi do koše by vhodil.

Oč však jde současné kritice? O místo na univerzitě či v akademii, o místo teplé a vyhlídku na státní penzi. Co to má společného s poezií? Nic, dá se říct.

Též v recenzi jsou vyžadovány argumenty. Argumenty? Citáty z básní, které se rozepíšou z veršů do řádků a rozdělí lomítky? Je to jako připíchnout mrtvého motýla do krabičky. O tom něco vím, jsem živý Motýl, ještě mrkám víčky. A Jakub Řehák a jeho nové verše ve sbírce Obyvatelé

  Sukně jí splývala s modrým vzduchem
  Vůně prorůstala chodníky
  Světlo hořelo v nedalekých loukách
  A když zvedla hlavu spatřila jak na konci rozložité šedé ulice
  Začal poletovat a vířit sníh

Sukně jí splývala s modrým vzduchem / Vůně prorůstala chodníky / Světlo hořelo v nedalekých loukách / A když zvedla hlavu spatřila jak na konci rozložité šedé ulice / Začal poletovat a vířit sníh

Cítíte ten propastný rozdíl?

Jestli ne, můžete počítat s tím, že pokud budete chtít, bude pro vás snadné stát se významným současným českým literárním kritikem.

No tak jo. Tímhle sloupkem jsem si celou současnou českou literární kritiku postavil proti sobě. Proč ne? Ani v předdůchodovém věku se mi tím pádem nebude žít pohodlně. A o to mi přece jde. Nevzdat to. Říkat svůj názor, i když jde proti větru. Nesklonit hlavu. Nenechat se cenzurovat výměnou za praktické výhody: nejít s Babišem.

Ne, o „protest o sobě“ mi nejde, to by byl nesmysl. Ale například o to, aby editoři necenzurovali recenze, o to mi jde. Nebo o to, aby se recenze nepsaly v rámci vzájemných marketingových dohod, ale o textech samých.

Medvědí služba Jakubově sbírce? Promiň, Jakube. Napsal jsi skvělou věc. Je radost ji číst.

 

Na podobné téma: iLiGlosa – Petr Motýl a literární kritika 

 

Další sloupky

 

© Petr Motýl
ilustrace © Lela Geislerová

Diskuse

Vložil: Elf, 22.09.2020 12:09
Motýl, Petr: O nové sbírce Jakuba Řeháka
Motýle, tohle je jenom planá dojmologie... O jaké cenzuře píšete? Když vám někdo opraví nebo vyškrtne nějakou pitomost nebo nejasnost, není to ještě cenzura, ale obyčejné redigování. A váš text by zasloužil zredigovat tak na třetinu. Vy tedy neuznáváte literární vědu, štve vás - no dobrá, co nabízíte... místo ní? Psát cokoli, co vás při čtení sbírky napadne?
Vložil: Pětiprst, 19.09.2020 18:05
Motýl, Petr: O nové sbírce Jakuba Řeháka
Česká kritikaje zoufalá, ale tohle se jí naprosto vyrovná. Úroveň páté bé.
Vložil: M. Voslářová, 19.09.2020 10:30
Motýl, Petr: O nové sbírce Jakuba Řeháka
J. Flaišman: Když autoři dostanou volnou ruku, má to své výhody i svá rizika.
Vložil: J. Flaišman, 19.09.2020 09:16
Motýl, Petr: O nové sbírce Jakuba Řeháka
To už je nějaká interní soutěž iLiteratury o to, kdo napíše dementnější sloupek? Hakl, Zábranský, pak tyhle bláznovy zápisky...
Vložil: Stanli, 18.09.2020 14:23
Motýl, Petr: O nové sbírce Jakuba Řeháka
Ve zkratce (nutno chápat s jistou nadsázkou) zde: xkcd.com
Vložil: Magda de Bruin, 18.09.2020 14:07
Motýl, Petr: O nové sbírce Jakuba Řeháka
Když už tady ten text visí, vyvolává ve mně otázku, co se myslí slovem cenzura / cenzurovat v dnešní ČR (takže ne třeba v Severní Koreji). Zažila jsem normalizaci, kdy měla spousta spisovatelů zákaz publikování. Byli odkázaní v lepším případě na samizdat, eventuelně na vydání v exilových nakladatelstvích... – obojí s omezeným okruhem čtenářů. Přesto se spisovatelé (píše o tom Vaculík, zmiňuje se o tom Ivan Klíma) tehdy začali pravidelně scházet a předčítat si ze svých textů – protože se jim zastesklo po cenzuře? Ne, chyběla jim kvalifikovaná “ozvučná deska” (jak se říká nizozemsky), a tak si ji vytvořili sami – od kolegů a stejně postižených literárních kritiků se očekával kritický komentář (a mnohdy byl nevybíravý – viz Český snář a reakce na román Evy Kantůrkové). Nakladatelství 68Publishers vnímalo jako svou slabinu, že je v exilu tak obtížné najít kvalifikované české redaktory. I Ludvík Vaculík se snažil ve své Edici Petlice o dobrou redakční úroveň (a to někdy znamenalo, že přehlédnutou chybu nebo překlep opravoval ručně ve všech autorizovaných exemplářích). Když určitý text nepovažoval nakladatel (ať už exilový, nebo samizdatový) za dostatečně dobrý, odmítl ho. Nevzpomínám si, že by to tehdy někdo označoval za cenzuru – asi tehdy všichni chápali, že nakladatel má právo vybírat si, co pod svou hlavičkou vydá. Zdá se mi, že se slovo cenzura stává v současné době jakýmsi zaklínadlem k nátlaku na vydání. Přitom dnešní český odmítnutý autor nebo ten, který nesnáší redigování svých textů, se přece může obrátit jinam, případně si založit blog a psát si tam neredigovaně, co chce. Jestliže se termínem cenzura dnes ohání někdo, kdo skutečnou cenzuru v životě nezažil, dá se to přičíst mladické nedovzdělanosti a snaze vypadat zajímavě. Když to dělá pamětník, nevnímám to (s ohledem na mladší, neznalé generace) jako nevinnou nadsázku, ale jako nepatřičné dramatizování a projev neúcty k lidem, jejichž život cenzura opravdu poznamenala (a v některých zemích dosud poznamenává).
Vložil: , 18.09.2020 11:55
Motýl, Petr: O nové sbírce Jakuba Řeháka
Recenze by především měla něco sdělovat, ke zveřejnění sloupku, zdá se, stačí, aby pod ním byl podepsaný básník. Hloupost tohohle textu je stejně zarážející jako jeho zbytečnost.
Vložil: E. U. Garp, 18.09.2020 08:36
Motýl, Petr: O nové sbírce Jakuba Řeháka
Tak tohle je hodně zlý.
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.