iLiGlosa: Petr Motýl a literární kritika

iLiGlosa
Petr Motýl a literární kritika

aktualita kultura

Démonizace literární kritiky patří k literárnímu provozu, nejen tomu českému, už dlouho a aktuální text Petra Motýla v tomto směru není ničím novým. Jen přichází v čase, kdy literární kritiku tíží úplně jiný problém – totiž její marginalizace.

Petr Motýl a literární kritika

Básníka Petra Motýla mám osobně rád, i když to s ním občas bývá těžké. V množině autorů, kteří na iLiteratuře každý pátek publikují sloupky, si našel specifickou polohu a sympaticky se jí drží. Pak mu snadněji odpouštím i obtížnější komunikaci – Petr Motýl na rozdíl od ostatních přispěvatelů trvá na tom, že by se na jeho textu nemělo nic měnit. Nakonec se vždy nějak domluvíme a jeho sloupek vyjde, pak se o tom občas ještě přátelsky pohádáme u piva.

Když jsem tedy četl jeho nový sloupek, který se měl věnovat především nové sbírce Jakuba Řeháka, zas tak překvapený jsem nebyl. Snad jen z Motýlovy dikce, útočnější a vyhrocenější než obvykle. Přirovnávání toho, že redakce literárních časopisů (včetně iLiteratury) trvají na tom, aby byly recenze věcně vyargumentované, k marxismu-leninismu, a nazývání redakční práce cenzurou dokonce s odkazem na Andreje Babiše už mi připadalo poněkud za hranou. Ale také proto, aby Petr Motýl opět neměl pocit cenzury, rozhodli jsme se jeho text zařadit beze změn (jen s drobnými opravami), pouze doplnit vlastním pohledem.

Petr Motýl opakovaně mluví o cenzuře a opakovaně si ji plete se standardní redakční prací. Ani já, ani nikdo jiný z redakce iLiteratury necenzuruje názory žádného přispěvatele, recenzenta ani autora sloupků. O co se ale snažíme, pokud nám na to zbývá čas a síly (protože všichni redaktoři iLiteratury tuto práci vykonávají ve svém volnu a živí se jinak), je redigovat texty tak, aby byly formulačně přesné, aby v nich autoři věcně a srozumitelně argumentovali, aby se nespoléhali na mlhavé dojmy. Máme za to, že je to nutné k tomu, aby se seriózní literární časopis odlišil od balastu na internetu a sociálních sítích.

To je ostatně jedna podstatná mýlka Petra Motýla: literární kritika nezavedla žádnou totalitu a ani by nemohla, protože na to nemá sílu. Pokud se z českého literárního provozu něco v posledních letech citelně vytrácí, pak je to právě literární kritika. Mizí z celostátních deníků a časopisů, skomírá v literárních časopisech, které čte čím dál méně lidí. Naopak čím dál větší pozornost a vliv si získávají obvykle velmi mladí influenceři, respektive spíše influencerky, jejichž většinou naivní čtenářské dojmy by sice žádný seriózní literární časopis neotiskl, ale v internetovém prostoru nacházejí dostatek fanoušků. Mluvit o literární kritice jako o nějaké homogenní entitě je také nesmysl: současná česká literární kritika se nachází v roztříštěném stavu, bývá uzavřena ve zužujících se okruzích čtenářů, často spjatých s jedním konkrétním periodikem. Čeští spisovatelé mají těžké podmínky, ale několik málo se jich psaním knih uživit dokáže. Psaním recenzí se v Česku nedokáže uživit nikdo.

Druhou prekarizovanou profesí českého literárního provozu je profese redaktora. A to jak v literárních periodicích, tak v nakladatelstvích, kde je jejich nouze možná ještě citelnější a především – projevuje se na kvalitě vydávaných knih. Z minulosti existuje mnoho příkladů, kdy redaktor pozdvihl dílo možná dobré na dílo výjimečné: škrty Ezry Pounda v Eliotově Pustině jsou dnes předmětem literárněhistorických bádání, bez zásahů redaktora Gordona Lishe by nejspíš povídky Raymonda Carvera nezískaly svou charakteristickou strohou podobu a celosvětový věhlas. Naopak čeští nakladatelští redaktoři pod tlakem uzávěrek i finančních možností nakladatelů omezují své aktivity spíše jen na korektury. Požadavek autorů, aby se na jejich textech nic neměnilo, situaci redaktorů a editorů jistě neulehčí.

Mám Petra Motýla rád a dál budeme publikovat jeho sloupky, pokud je bude ochoten psát. Ale občas je zapotřebí k nim připojit podstatný vysvětlující dodatek.

 

© Pavel Mandys

Diskuse

Vložil: Pětiprst, 18.10.2020 12:08
iLiGlosa: Petr Motýl a literární kritika
To Anna, co se skrývá pod křestním jménem. Těpic Ančo, já su Pepa.
Vložil: Sam, 18.10.2020 11:41
iLiGlosa: Petr Motýl a literární kritika
To Anna: To sice ano, leč úroveň jednotlivých recenzí je dost... zajímavá. Namátkou si vzpomenu na recenzi poslední knihy Přemysla Krejčíka: "Otázkou zůstává, proč by takovou nedomrlou trapárnu mělo renomované nakladatelství vydávat." A podobných kritických skvostů tam bývá dost...
Vložil: Anna, 18.10.2020 10:34
iLiGlosa: Petr Motýl a literární kritika
To Pětiprst, co se skrývá pod pseudonymem. Nesouhlasím. Nemusíte souznít se zaměřením A2, ale je to jeden z mála časopisů (možná vedle Tvaru), který přináší celkem obsažné a celkem zasvěcené recenze, jejichž autoři knihu skutečně přečtou, nejenom prolistují, jak bývá dost často u mnohých recenzentů... zvykem. V každém čísle najdete recenze minimálně na dvě až tři knihy.
Vložil: Pětiprst, 17.10.2020 12:19
iLiGlosa: Petr Motýl a literární kritika
@ J. V. jr. A2 je propagandistický plátek, reálně kulturního v něm není nic. Sešité je to z módních trendů amerických univerzit, po nějaké kulturní úvaze ani stopa.
Vložil: J. V. jr., 30.09.2020 11:50
iLiGlosa: Petr Motýl a literární kritika
A2 má na obálce "kulturní čtrnáctideník", na webu "nezávislý kritický čtrnáctideník, který reflektuje kulturu v co nejširším pojetí, tedy včetně společenského dění a politiky. … pro A2 píší nejen respektovaní publicisté, literáti, výtvarníci, hudebníci a akademičtí pracovníci, ale také aktivisté … nebo... výrazné osobnosti společenského a kulturního dění. Hlavní snahou redakce je pojímat kvalitní živé umění v kontextu – ostatních druhů umění, aktuální světové tvorby a společenských fenoménů" a v obsahu spoustu hudby, filmu, a tak. — Ostatně, i Souvislosti jsou "revue pro literaturu a kulturu" a věnují se například výtvarnému umění nebo (neliterární) historii. — Pořád ovšem existuje řada menších nebo regionálních občasníků.
Vložil: Tony L., 29.09.2020 15:33
iLiGlosa: Petr Motýl a literární kritika
Omlouvám se, že jsem přispěl do této diskuse a uznávám, že ničemu nerozumím.
Vložil: E. U. Garp, 29.09.2020 11:11
iLiGlosa: Petr Motýl a literární kritika
A2 jako „zaměřený na literaturu jen částečně“? Tak snad si to tady nikdo z nich nepřečte, to by byli smutní.
Vložil: Pavel Mandys, 29.09.2020 09:46
iLiGlosa: Petr Motýl a literární kritika
Ad Tony L.: Kterých šest časopisů máte na mysli? Tištěné výhradně literární časopisy s recenzemi na domácí tvorbu vycházejí tři, čtvrtletník Souvislosti, měsíčník Host a obtýdeník Tvar. A2 je čtrnáctideník zaměřený na literaturu jen částečně, podobně Revolver Revue. Literární noviny už nevycházejí.... Plav se české literatuře nevěnuje, jen zahraniční.
Vložil: Tony L., 28.09.2020 20:19
iLiGlosa: Petr Motýl a literární kritika
Literární kritiku trápí "marginalizace" a přitom vychází půltucet lit. časopisů kde se tisknout spousty stránek textů "kritických" ke knížkám. Jestli tady není jádro problému, že totiž to co se tam tiskne, je tak sešněrované a bez přesahu, že to mimo "onen svět" toho půltuctu lit. časopisů skutečně... nijaký ohlas nemá a pokud snad, pak dosti anemický a s PR některých autorů zcela nesrovnatelný. Jestli on si třeba ten někdo o kom se tady píše - přehnaně sice - ale přece jen oprávněně nestěžuje právě na ten přístup a zavedený úzus, který četné texty ty znicotňuje jaksi už před otištěním . . . :-))
Vložil: Heřman Chromý , 19.09.2020 11:45
iLiGlosa: Petr Motýl a literární kritika
U předchozího příspěvku má být: živelnou spouští slov.
Vložil: Heřman Chromý , 19.09.2020 11:40
iLiGlosa: Petr Motýl a literární kritika
Děkuji, potřebný příspěvek. Kritika obecně je podle mne důležitou součástí veřejného prostoru. Jako takový nemůže být automaticky nedotknutelný, zvláště jedná-li se o literární kritiku, která by měla respektovat osobní mantinely, přestože jejím předmětem je autorův individualismus. Často si to uvědomuji... na sociálních sítích, jejichž "otevřenost" doslova devastuje veřejný prostor, demontuje smysl hodnotových pojmů a převrací naruby, nebo vyhlazuje jejich význam. Studně uprostřed pouště jsou vyschlé nebo zasypané živelnou spouští, která tu po sobě zanecháváme napospas sobě, opuštěná na dně kráterů vyhloubených nenávistí. A nepomůže ani kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce. Tolik, kolik jich unese naše svoboda představivosti a kolik nám jich ještě zbývá k obraně před rukou bez prstů.
Vložil: M. Pokorný, 18.09.2020 13:10
iLiGlosa: Petr Motýl a literární kritika
Ani já se nemohu rozhodnout, tak to vyřeším dvěma souběžnými příspěvky: ¶ „Vojna je vojna,“ pravil Švejk dobrosrdečně k desátníkovi, vraceje mu prázdnou láhev, což ten potvrdil tak podivným zábleskem v očích, jaký se může objevit jen u choromyslného člověka. ¶ „Jestli vede někoho policejní strážník,”... odpověděl Švejk, „je to těžký moment v životě lidským. Ale jestli člověk ani v takovej těžkej moment nezapomíná, co se patří dělat, když je vojna, myslím, že takovej člověk není tak špatnej.”
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 887x

Inzerce
Inzerce