iLiGlosa: Zabalíme to?

iLiGlosa
Zabalíme to?

aktualita kultura

Komerční úspěch je jiná kategorie než literární kvalita. Kdo se pohybuje mezi „malými“ literaturami, musí počítat s tím, že šance na bestseller (a příslušný finanční efekt) je mizivá. Znamená to, že naše snažení nemá cenu?

Zabalíme to?

Je smutné, když knížka skončí ve výprodeji? Jak pro koho. Pro autora (tj. i pro autora překladu) jistě ano, aspoň v první chvíli. V druhé chvíli zadoufá, že najde další, ještě náruživější čtenáře. Protože bloumání nejen po knihkupectvích, ale i antikvariátech nebo (v nizozemské realitě, mimochodem s pevnou cenou knih) po obchodech výprodejového knižního řetězce De Slegte, přece patří k půvabům čtenářské vášně. V dnešní době, kdy je sortiment knihkupectví přizpůsobený rychle se obměňujícím novinkám, nabízí výprodej hledačské dobrodružství – příznivá cena je bonus. Rozechvění nad nečekaným úlovkem nepřekazí ani týdenní výběr z výprodejové nabídky, který pro „lovce perel“ zveřejňuje nizozemský deník NRC Handelsblad: v obchodě se toho samozřejmě najde mnohem víc. Například překlady z české literatury – tedy pokud nakladatel nezvolil možnost „printing on demand“, čímž předchází tvoření zásob.

Ano, to už je úděl „malých“ literatur. Bez ohledu na výčet titulů, které vycházejí v překladu. Když jsem měsíc po českém čestném hostování na Lipském knižním veletrhu 2019 zašla do kvalitního knihkupectví v centru Výmaru, kde by se ozvuky veletrhu už jen kvůli relativní zeměpisné blízkosti mohly projevit, našla jsem tam – kromě jednotlivých „eversellerů“ Kundery, Hrabala nebo Haška – jedině Rudišův německy psaný a v Německu vydaný román Winterbergs letzte Reise. Naproti tomu současní nizozemští autoři (třeba svého času mezinárodní bestsellerista Herman Koch – ale nejen on) byli k dostání i v nádražním knihkupectví ve Frankfurtu nad Mohanem.

Čerstvý nizozemský mezinárodní úspěch, román Marieke Lucase Rijneveld De avond is ongemak, připomíná temné příběhy dětí z rozvrácených rodin, jaké píše třeba Petra Soukupová. Půdu tomuto vítězství jistě připravila dvojí nominace z nizozemské jazykové oblasti v uplynulých letech: román Vláma Stefana Hertmanse Válka a terpentýn, který vyšel nedávno v češtině a z něhož se 7. října předčítá během Noci literatury, a novela Nizozemce Tommyho Wieringy De dood van Murat Iddrisi, jehož román Joe Kluzák před lety vzbudil u českých recenzentů nadšení, ale na prodejních číslech se to neprojevilo.

Co z těchto nesouvislých úvah plyne? Že se Nizozemskému a Vlámskému literárnímu fondu zřejmě daří šířit nizozemsky psanou literaturu ve „velkých“ jazycích lépe než v češtině. A že se jim to daří lépe než příslušným českým instancím šíření české literatury v cizině. A zároveň: že ani všechny ty veletrhy, festivaly (PWF, 9. a 10. října m. j. s osobní účastí Nizozemce Arnona Grunberga), noci literatury, autorské návštěvy nebo v dnešní koronavirové době všelijaké projekty online (viz např. České centrum Rotterdam) nejsou zárukou, že knížka (i ta, která zažila nebývalý úspěch v podobě dotisku) neskončí ve výprodeji. Máme kvůli tomu vydávání a překládání „malých“ literatur pověsit na hřebíček?

 

Na podobné téma: Všehochuť knih i pocitů

© Magda de Bruin Hüblová

Diskuse

Vložil: Magda de Bruin, 14.10.2020 00:16
iLiGlosa: Zabalíme to?
Díky za upozornění, s příjmením se stala chyba zřejmě při editaci, věřím, že to kolegové opraví. V nizozemské jazykové oblasti (a o tu tady jde) se skutečně používá termín "printing on demand". Podle informací na Wiki se kniha smí dát do výprodeje nejdřív za 3 roky od vydání, do té doby platí pevná... cena.
Vložil: Jan Vaněk jr., 13.10.2020 21:34
iLiGlosa: Zabalíme to?
Připomínám redakci, že autor/ka románu "De avond is ongemak" se jmenuje Marieke Lucas Rijneveld, příjmení by tedy mělo být tučně a nikoli kurzívou, jako kdyby to byla součást názvu. Nevím, co se používá v Nizozemsku, resp. Vlámsku, ale jinde je spíš než „printing on demand“ zavedené "print". Jak... teda ty výprodeje fungují, na jak dlouho platí pevné ceny?
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

zhlédnuto 549x

Inzerce
Inzerce