Holm, Lasse: Nájezdy synů

Holm, Lasse
Nájezdy synů

recenze historický román

První dva díly trilogie Vikingové přinášejí dobrodružství z dob, kdy se lidé chovali jako dravá smečka. Ocení je všichni milovníci napínavých příběhů. Škoda jen, že nakladatelství nevěnovalo větší péči překladu a redakci.

Vikingové bez překvapení
Lasse Holm
: Nájezdy synů. Přel. Miroslava Gajzlerová, Fobos a Vendeta, Praha, 2019, 420 s.

Vikinské tematiky v našich čtenářských vodách zjevně stále ještě nebylo dost, podobně jako severských detektivek. Důkazem je obsáhlá trilogie Lasse Holma Vikingové ze života synů věhlasného dánského krále Ragnara Lodbroka. Ze žánrové směsi historického a detektivního románu vzniká poměrně čtivá sága celkem o takřka 1000 stranách, která se sice čte vcelku s lehkostí, ale současně nepřináší nic převratného. Výsledný dojem navíc kazí svévolný překlad jmen skutečných postav.

V prvním díle s názvem Pomsta synů se seznamujeme s potomky Ragnara Lodbroka, který údajně zemřel v anglické Northumbrii, a synové se jeho záhadné smrti rozhodnou přijít na kloub. Přitom samozřejmě touží vytěžit co možná nejvíc ve vlastní prospěch. Hlavním hrdinou je ovšem mladík Rolf, jehož Ragnarovi synové sundají těsně před smrtí z oprátky a jako takřka jediného ho při vypalování vesnice nezabijí. Rolf brzy v jejich zajetí předvede své silné stránky, jimiž jsou dvojjazyčnost, tedy schopnost tlumočit mezi saštinou a dánštinou, analytické myšlení a známosti.

Lasse Holm nepopírá, že čerpal z díla dánského spisovatele Martina Jensena a jeho románové řady, která částečně vyšla i u nás v nakladatelství Plus. Holm stejně jako Jensen představuje dvě ústřední postavy, které jsou smyšlené, a sice Rolfa, jemuž se v žilách mísí dánská a anglická krev (stejně jako hlavní postavě Halfdana v Jensenových knihách), a mnicha, který svou chytrostí dokáže přemoct kdejakého bojovníka.

Atmosféra trilogie se nese na vlně třeskotu mečů, hořících ohňů a nejistoty, co přinese následující okamžik. Martin Jensen ovšem do příběhů šikovně začleňuje dobové oděvy, gastronomii nebo společenskou hierarchii, operuje s ironií a vtipem. Lasse Holm se oproti němu zaměřuje na napínavý příběh, který obzvlášť ve druhém díle, Nájezdy synů, zhusta prokládá severskou mytologií. Dle svých slov čerpal ze ság o severském dávnověku, které líčí události, k nimž došlo v Anglii v letech 866 a 867. Nosným tématem Nájezdů synů jsou objevné výpravy do jižní Evropy, které provází plundrování, bitky a znásilňování otrokyň. Autor své knihy doprovází mapkami, takže se čtenář v ději lépe orientuje.

Holmovi se skvěle daří vykreslit psychologii postav, brutalitu a nemilosrdnost doby, v níž lidský život znamenal všechno a zároveň nic. Chování a činy Vikingů v jeho knihách připomínají spíše počínání krvelačné smečky než lidí schopných citu. Velkým pozitivem zároveň je, že příběh není postaven na milostné zápletce, ale představuje ryze dobrodružnou literaturu, vhodnou pro ty, kteří si s oblibou přečtou Vinnetoua. Současně se v trilogii dozvíme leccos o historickém pozadí, třeba jak probíhal křest severských pohanů, jaké postavení měly v té době ženy, jakým způsobem se mučilo či jak významná je od pradávna znalost cizích jazyků. Hlavní je ovšem konstatování, že po člověku nezbyde nic než jeho pověst.

Období, kdy Anglie, nebo alespoň její části jako například Northumbrie, spadala pod dánskou nadvládu, nepřestává fascinovat laiky ani odborníky, vždyť stopy dánské moci jsou v Anglii patrné dodnes. Kromě již zmíněného Martina Jensena u nás sklidil úspěch seriál Vikingové (z nějž je převzata titulní fotografie na přebalech knih). Ten se soustředí na život proslulého Ragnara Lodbroka, zatímco pro trilogii Lasseho Holma je odrazovým můstkem již Ragnarova smrt a její vyšetřování, hledání případného vraha.

Bohužel se u této edice (stejně jako u mnoha jiných knih z produkce skupiny Dobrovský) projevil nedostatečný zájem o kvalitu překladu a pečlivou redakci, která by i u oddechové dobrodružné literatury měla dbát například na kontinuitu překladu historických jmen. Ač je text na první pohled čtivý, trčí z něj zcela zjevné chyby. Pro názornost zmiňme alespoň některé: Ivar Beznohý se ve skutečnosti jmenuje Ivar Bezkostný, skald Brage Bodassøn má v češtině zavedené jméno Bragi Bodasson, stejně jako v trilogii pojmenovaný Železný Bjorn má ustálené označení Bjorn Železný Bok. Navíc vedle počeštěných jmen historických postav typu Halfdan Bílý šat do očí bijí jména nepočeštěná, například Ubbe Frillesøn, kterého by se snadno dalo česky pojmenovat Ubbe Levoboček.

Nakladatelství se chystá na podzim vydat poslední část vyprávění Smrt synů o Rolfovi a tím trilogii završit. Těžko však říct, zda se mu bude chtít v tuto chvíli zavedené chyby opravovat a tím do textu vnášet další zmatek.

 

Na podobné téma:
Martin Jensen
: Křivopřísežník
Martin Jensen: Královi psi
Tore Kvæven: Drsný je zákon mé země
Claudia Bancková: Vikingové
Bergsveinn Birgisson: Hledání Černého vikinga

 

© Markéta Kliková

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 9 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.