Sterling, Bruce: Vytváření věcí

Sterling, Bruce
Vytváření věcí

recenze životní styl

Zavedením pojmu design fiction se populární autor science fiction odpoutává od utopických představ daleké budoucnosti a přivádí čtenáře do období právě započaté technosociální proměny. Kniha je věnovaná těm, kteří chtějí do tvorby zítřka konstruktivně zasahovat, a motivuje ty, kterým schází odhodlání se do procesu jejího navrhování pustit.

Budoucnost si vyrobíme sami
Bruce Sterling
: Vytváření věcí. Přel. Ivan Adamovič, UMPRUM, Praha, 2019, 112 s.

Bruce Sterling (nar. 1954) je jak klíčovou osobností kyberpunkové a steampunkové literatury, tak i teoretikem spekulativního, jinak též kritického, designu. Své úvahy na toto téma publikoval od roku 2003 do letošního léta na blogu Beyond the Beyond pro časopis WIRED. Knižně se teorii designu věnoval v popularizační publikaci Shaping Things (2005), česky Vytváření věcí, a The Epic Struggle of the Internet of Things (2014). Autor uvádí, že jej nic nezajímá víc než reakce člověka na technologickou změnu.

Science-fiction a design jsou si v tomto směru blízké, dalo by se říct, že existují v symbiotickém vztahu. Sterlingův praktický koncept design fiction, který v knize Vytváření věcí zavádí, stojí někde mezi nimi, neboť se vztahuje k vytváření možných scénářů budoucího směřování společnosti prostřednictvím designu. Snad právě ono spojení spisovatele s populárním žánrem učinilo útlou knihu zárukou odlehčeného, svižného čtení. V překladu Ivana Adamoviče vyšla kniha po čtrnácti letech od uvedení amerického originálu v nakladatelství UMPRUM jako třetí svazek edice KATEDRA, jejímž cílem je zpřístupnit českým čtenářům kritické a dnes již zásadní referenční teoretické texty o designu. Originál vznikal v době, kdy autor sledoval začátek proměny technosociálních vztahů a predikoval příchod inovací, které měly potenciál zásadně proměnit lidskou kulturu a její systém. Český překlad přichází v čase, kdy již některé ze Sterlingem popisovaných technologií existují a my jsme svědky jejich postupného vývoje. Publikaci tak ne náhodou obklopuje aura čtivého vizionářského textu, jehož idealismus je provokativní a uhrančivý zároveň. Kniha Vytváření věcí je motivačním manifestem, jehož tvůrce si je vědom toho, že budoucnost nebude černobíle idealizovaná, nic mu ale nebrání v tom ji takovou rýsovat, optimisticky promýšlet a snažit se pro ni nadchnout ostatní.

„Zítřek vyrůstá z odpadků dneška,“ uvádí autor (s. 10), který téma formování budoucnosti staví na řešení problémů současnosti. Knihu rámcuje otázka udržitelnosti současné technologie a výzva ke zvolení radikálně nových a bezprecedentních forem designu. Zůstat u současných výrobních postupů, užívajících archaické formy energie, nerecyklovatelné a toxické materiály, by znamenalo nezodpovědně ignorovat budoucnost těch, kteří přijdou po nás: „Pokus dosáhnout udržitelného světa může vyjít, nebo může skončit neúspěchem. Jestli se to nepodaří, budoucí svět bude nemyslitelný. Jestli to fungovat bude, budoucí svět bude nepředstavitelný.“ (s. 4)

Nástrojem formování budoucnosti je design
Technologická inovace podle autora definuje lidskou kulturu a její systém. Sterling pro ni používá pojem technokultura a na historické trajektorii jich shledává pět, přičemž svědky příchodu té poslední, která je bezprecedentní a radikálně nová, jsme právě teď. Technokultury jedna druhou nenahrazují, ale ukládají se přes sebe, existují paralelně, starší se postupně drolí a roztékají pod narůstající vahou nových. Sterling v tomto směru rozlišuje dva typy hranic: hranici impéria související z koloniální prací poražených, kteří musí přijmout vládnoucí technokulturu, a s hranici nenávratna, po jejímž překroční se s příchodem technologické inovace ukážou nové, funkční, lepší a nezpochybnitelné způsoby vytváření věcí.

Počáteční technokulturu dle autora definují artefakty, kterými jsou uměle vytvořené objekty vyrobené lidskou rukou a rozhýbané lidským svalem. Aktuální technokultura udělátek (v originálu gizmos) započala v roce 1989 a je navázána na internet. Jedná se o rozhraní elektronických hraček a přístrojů, které jsou nestabilní, přizpůsobitelné, programovatelné a mají krátkou životnost. Samy se vnucují a vyžadují neustálou interakci, představují bezpečnostní riziko. Lidé jsou v éře udělátek „koncovými uživateli“.

Do češtiny převzatý autorský novotvar SPIME kombinující slova space – prostor a time – čas je v tomto směru klíčový. Jedná se o pátý fenomén definující nadcházející technokulturu, která by dle Sterlinga měla být vůdčí technologií od roku 2030. SPIMy jsou digitálně vytvořená data určená pro obrazovky a internetovou síť. Jsou identitou objektu vepsanou do digitálního kódu, nikoli materiálními předměty. SPIMy vynikají svou metrikou a možností zviditelnit a sdílet celý průmyslový proces výroby objektů prostřednictvím dat v síti. SPIME je podle Sterlinga především soubor vztahů a až v druhé řadě hmatatelný objekt. Objekty jsou dohledatelné v čase a prostoru, prolinkované se souborem inženýrských specifikací, jejich životní cyklus je zprůhledněný až po finální fázi rozebrání a recyklace. SPIMy můžeme kolem sebe sledovat například ve formě vztahů mezi objekty internetu věcí, který Sterling v knize Vytváření věcí nekriticky oslavuje, o devět let později však svůj nekritický postoj částečně přehodnocuje v knize The Epic Struggle of the Internet of Things.

Z dnešní perspektivy se představa komplexní změny společenského řádu, která by měla s příchodem technokultury SPIME nastat, jeví jako idealizovaná. Sterling přeceňuje designéry, kterým dává nadlidskou schopnost tuto transformaci vykonat. Jenomže právě hranice mezi realitou a fikcí, snaha pojmenovat současné problémy prostřednictvím budoucích vizí a zpochybňování zažitých předpokladů by měla být smyslem spekulativního designu, jak jej definovala designérská dvojice Anthony Dunne a Fiona Raby v knize Speculative Everything (MIT Press, 2013).

Prototypování jako způsob hledání možných budoucností
Jak Sterling, tak později Dunne a Raby volají po možných budoucnostech, jejichž součástí je změna společenského řádu. Praxe se však jen těžko vymaňuje ze zažitého schématu a struktury, ze které si snaží najít cestu ven. Designérský proces, o kterém Sterling a další autoři hovoří, tak chápejme spíše jako oslavu prototypování možných budoucností, které nemusí nutně vést k dokonalosti. Studentům a studentkám designu takový teoretický koncept přináší možnost kriticky přemýšlet o problematických aspektech i budoucnosti svého oboru a vybízí je k užívání nových metod a materializaci mnohdy ambivalentních idejí.

Idealismus knihy Vytváření věcí tak chápejme v kontextu doby svého vzniku a jako referenční text spekulativního designu, jehož cílem nemají být uskutečnitelná řešení, ale právě idealistické promýšlení nových perspektiv formování budoucího světa. Máme možnost ovlivnit, jaká budoucnost bude, neboť si ji sami vyrobíme. Bruce Sterling motivuje a knihu směřuje zejména těm, kteří mají odvahu a chuť do formování budoucnosti aktivně přispět a neslevit ze svých požadavků, ať jsou jakkoli idealistické.

 

© Pavla Rousková

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 11 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

80%autor článku   58%čtenáři

zhlédnuto 313x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce