Stein, Edita: Láskou za lásku

Stein, Edita
Láskou za lásku

recenze náboženství

Terezie z Avily patří mezi nejvýznamnější a nejzajímavější reformátorky a autorky duchovních děl vůbec. A když její životopis napíše původem židovská filozofka zavražděná v Osvětimi, je pak taková kniha nejen zdrojem poznání života barokní světice, ale i myšlení slavné světice století dvacátého.

Láska za lásku
Edita Steinová
: Láskou za lásku. Život a dílo svaté Terezie od Ježíše. Přel. Zdeněk Jančařík, Karmelitánské nakladatelství, Praha 2019, 104 s.

Útlá knížka s poněkud neuchopitelným názvem Láskou za lásku je zajímavá přinejmenším ze dvou důvodů. Zaprvé přináší krátký životopis sv. Terezie z Avily neboli sv. Terezie od Ježíše, jedné z nejvýznamnějších světic nejen pro karmelitánský řád, jehož byla členkou, ale pro celou barokní zbožnost i současnou spiritualitu. V 16. století se stala zakladatelkou mnoha klášterů a reformátorkou svého řádu, který se posléze rozštěpil na dvě větve – tradičnější, tzv. obuté karmelitány a karmelitky a reformované karmelitky a karmelitány bosé. Zároveň je autorkou hojně čtených textů, které velmi výrazně ovlivnily novověkou mystiku a duchovní literaturu obecně.

Druhý aspekt recenzovaného díla, který stojí za pozornost a přímo souvisí s tématem recepce spirituality, je životní osud jeho autorky. Filozofka Edita Steinová byla žačka a asistentka prostějovského rodáka Edmunda Husserla, zakladatele fenomenologie, klíčového filozofického směru dvacátého století, jehož ambicí bylo vytvořit filozofii na racionálních základech po vzoru vědy. Svou disertační práci nazvanou K problému vcítění (česky Nadační fond Edity Steinové, 2012) obhájila Steinová v roce 1916 a brzy se stala jedním z nejnadějnějších pokračovatelů Husserlova myšlení. Tato racionálně založená filozofka se náhodou (nebo chceme-li Božím řízením) dostala k vlastnímu životopisu sv. Terezie z Avily, který ji oslovil a zasáhl natolik, že se nechala v roce 1922 pokřtít a později (v roce 1934) vstoupila do přísného karmelitánského řádu. Zde setrvala až do srpna 1942, kdy byla pro svůj židovský původ odvezena do Osvětimi, kde byla zavražděna v plynové komoře. Papež Jan Pavel II. ji v roce 1987 prohlásil za blahoslavenou mučednici a v roce 1998 ji svatořečil pod jejím řádovým jménem jako sv. Terezii Benediktu od Kříže.

I jako Terezii Benediktu ji řádoví představení podporovali ve filozofické práci (v Karmelu revidovala např. svůj text Akt und Potenz), avšak Láskou za lásku není kniha filozofická. Edita Steinová ji sepsala jako postulantka těsně před uvedením do Karmelu v roce 1934. A nejedná se ani o práci historickou. Láskou za lásku je text spíše hagiografického charakteru, oslavuje život a zakladatelské dílo světice a reformátorky karmelitánského řádu. Steinová vychází z autobiografických děl sv. Terezie od Ježíše, především ze Života a dále z Knihy o zakládání. Kniha je tak do určité míry jejich zhuštěným souhrnem, neboť přináší základní biografické informace viděné pohledem zevnitř karmelitánského řádu.

Z knihy tak lze vyčíst, co Editu Steinovou na postavě svaté Terezie od Ježíše fascinovalo. Bylo to její úsilí o zachovávání přísné asketické observance, neústupnost při nelehkém prosazování ideálu a zároveň hluboká pokora při překonávání mnohých překážek, ať už se jednalo o chronicky špatný zdravotní stav, nebo o odmítání ze strany světských a církevních institucí, které ve Španělsku 16. století nebyly příznivě nakloněny jejímu reformátorskému dílu. A konečně to byla duchovní nauka a praxe meditací, které ústily v mystické spojení duše s Bohem. V knize tak nalezneme i kapitolu, v níž se Edita Steinová věnuje jednotlivým fázím výstupu k Bohu, jak je sv. Terezie od Ježíše popisuje ve svých dílech. Právě spiritualitě zakladatelky reformovaného karmelitánského řádu a také (a především) jejího dalšího představitele, hlavní postavy mužské větve řádu, svatého Jana od Kříže, se Steinová později, již jako karmelitka, věnovala nejintenzivněji. Lze jen dodat, že vrcholným plodem jejího zájmu se stala slavná kniha Věda kříže (česky Brno: Cesta, 2000), kterou Steinová dokončila těsně před transportem do Osvětimi.

K vlastnímu překladu a českému vydání knihy, které pořídil Zdeněk Jančařík, si dovoluji připojit několik poznámek. Samotný název knihy Láskou za lásku není vzhledem k originálnímu německému titulu zcela přesný, ten totiž zní Liebe um Liebe, tedy přesněji Láska za lásku. Použití instrumentálu v názvu knihy je překladatelovou licencí, avšak uznávám, že smysl titulu příliš neposouvá. Zarážející je nicméně to, jakým způsobem překladatel pracuje (respektive nepracuje) s dostupnými českými překlady děl svaté Terezie od Ježíše. Steinová na Tereziiny autobiografické spisy v knize hojně odkazuje a cituje z nich. Je přitom legitimní, že Jančařík příslušné pasáže a citace překládá sám přímo z německého textu. Pro českého čtenáře by však bylo užitečné, kdyby se o existenci předchozích českých překladů dozvěděl prostřednictvím poznámkového aparátu. Jančařík pouze zmiňuje, že podle něj není český překlad Tereziiny autobiografie Život (Karmelitánské nakladatelství 1991, 2006), který pořídil Josef Koláček, přesný, a proto jej nepoužívá. Myslí tím, že je nepřesný jako takový, nebo pouze není vhodný pro překlad této knihy Edity Steinové? V češtině jsou dále k dispozici i Koláčkovy překlady dalších děl Terezie z Avily. Pro naši bibliografii je nejdůležitější Kniha o zakládání (Karmelitánské nakladatelství 1991), ale je vhodné zmínit i duchovní spisy, především Cestu k dokonalosti (Karmelitánské nakladatelství, 1991, 2002), Hrad v nitru (Karmelitánské nakladatelství 1991, 2003) nebo Nad Velepísní (Karmelitánské nakladatelství 1991, 2003). Bibliografické informace o nich v knize bohužel chybí.

V každém případě je však český překlad Láskou za lásku záslužným počinem, doplňuje jak práce Pavla Vojtěcha Kohuta, zaměřené na meditace podle sv. Terezie z Avily (např. Slabikář vnitřní modlitby, Portál 2016; Čítanka vnitřní modlitby, Portál 2017; Cvičebnice vnitřní modlitby, Portál 2019), tak další překlady děl Edity Steinové do češtiny (vedle již zmíněných je třeba připomenout druhý svazek jejích sebraných spisů, Žena: Otázky a reflexe, Praha: Nadační fond Edity Steinové, 2016, překlad Jiří Křička). Lze jen doufat, že další překlady děl Edity Steinové čili svaté Terezie Benedikty od Kříže budou v rámci vydávání jejího souborného díla následovat a že se tak u nás znalost díla této významné filozofky a karmelitky ještě více rozšíří.

 

© Tomáš Nejeschleba

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 20 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

80%autor článku   55%čtenáři

zhlédnuto 516x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce