Tung, Debbie: Když se introvertka vdá

Tung, Debbie
Když se introvertka vdá

recenze komiks

Každodenní, jemně humorné příhody mladé ženy, které ke štěstí stačí kniha a šálek čaje, dospěly v nejnovějším svazku stripů do chvíle, kdy jí do života vstupuje partner. Humoru tak ubývá a přibývá sentimentality.

Když je introvertka šťastná
Debbie Tungová
: Když se introvertka vdá. Přel. Marie Těthalová, Portál, Praha 2020, 160 s.

Loni třicetiletá britská výtvarnice asijského původu Debbie Tung na svém blogu už několik let publikuje komiksové stripy zejména o lásce ke čtení. I díky knižně vydaným svazkům (u nás vyšly v roce 2019 Introvertka v hlučném světě a Ze života knihomolky), které měly celosvětový úspěch, mohla Tung opustit práci programátorky a věnovat se jen kreslení, přičemž její stripy přebírají i velké americké zpravodajské a knižní servery.

Tung ve stripech s lehkou nadsázkou rekapituluje a glosuje vlastní život, všechny ty drobné maléry, karamboly či alespoň zvláštnosti, které se dějí dívce, jež je nejradši sama, což části jejího okolí stále připadá divné. Její humor se vyznačuje sympatickou jemností až křehkostí. Tvorba Debbie Tung se tak odlišuje od křiklavějších, prvoplánovějších vtipů, které novinové stripy obvykle přinášejí. Méně sympatickým rysem už bývá jakési zjihnutí nad nějakou podařenou knihou, objevující se nikoliv zřídka.

Svazek Když se introvertka vdá svou obálkou, na níž vidíme vykulenou dívku vedle chrápajícího mladíka, slibuje tragikomické momentky z toho, co přináší významná životní změna. Do každodenních intimních sfér introvertky se totiž nastěhoval muž. Jistěže milovaný, ale přece jen je to vpád cizího, navíc mužského elementu do dosud poklidně samotářské domácnosti. Humorných okamžiků, kdy do sebe dva lidské světy zábavně křísnou, je tu kupodivu méně, než bychom (navnaděni obálkou) čekali. Autobiografická hrdinka je totiž upřímně šťastná a nebojí se to dát najevo.

Zachytit v umění pocity štěstí bývá dost ošemetné, zvláště v tom narativním. Básník, výtvarník či hudebník se může z pocitů štěstí vyznat v nějakém i podařeném lyrickém díle, ale narativní umění, mezi které komiks patří, přece jen potřebuje nějaký konflikt. Na ploše krátkého stripu je sice možné onen lyrický výkřik provést také, ale pokud jich je více, nutně opakují totéž a začínají nudit. A zejména v závěru knihy už jde hlavně o šťastné tokání dvou stále zamilovaných sympatických mladých lidí, které samozřejmě vrcholí zjištěním, že hrdinka je těhotná.

Stále to ještě není vyloženě červená knihovna (i tam ale musejí hrdinky podstoupit mnohé strasti), stále lze ocenit jemnost a zdrženlivost humoru Debbie Tung. Sentiment ale postupně začíná převažovat. Některé čtenářky se mohou dojímat nad tím, jak se jedné z nich v osobním životě zadařilo, čtenářům mužům to snad může být užitečné jako studijní materiál pro poznávání svých křehkých introvertních partnerek.

Ostatní možná ocení, jak autorka ovládla svou černobílou kresbu. Ta stále působí na první pohled trochu amatérsky, ale je znát, že s ní kreslířka dokáže pracovat suverénně a konzistentně. Její místy až neohrabaná jednoduchost a zdánlivá neprofesionalita přináší přesně ten dojem, který má komiks navodit: totiž že jej vytváří pověstná „holka odvedle“.

Neboli ženy si k výslednému procentuálnímu hodnocení u recenze psané mužem připočtou deset procent, knihomolky a introvertky do třiceti let dvacet a ty svobodné nebo čerstvě zamilované rovnou třicet.

 

© Pavel Mandys

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 28 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

50%autor článku   54%čtenáři

zhlédnuto 734x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce
Inzerce